Odměňování advokátů musí řešit rozšířený senát NSS

Při stanovení odměny advokátům nemá být uplatňován paragraf o snížené tarifní hodnotě ve věcech sociálních Foto: archiv

Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu (NSS) se musí zamyslet nad odměňováním advokátů v záležitostech sociálního zabezpečení. Nyní podle advokátního tarifu dostávají méně peněz. Podle šestého senátu to není správné, a protože mezi jednotlivými senáty NSS nepanuje shoda, bude se problematikou zabývat ten rozšířený, určený ke sjednocování rozhodovací praxe.

Při stanovení odměny advokátům nemá být uplatňován paragraf o snížené tarifní hodnotě ve věcech sociálních, domnívá se soudce Tomáš Langášek. Podle šestého senátu není zřejmé, z jakého důvodu ministerstvo spravedlnosti v roce 1996 stanovilo pro některé typy zastupování nižší tarifní hodnotu.

V sociální oblasti hodnota činí 5000 korun. Podle tarifu se částka uplatňuje například v záležitostech nezletilých, osvojení, svéprávnosti nebo přípustnosti držení ve zdravotním ústavu, stejně jako v záležitostech nároků fyzických osob v oblasti sociálního zabezpečení, důchodového, nemocenského a všeobecného zdravotního pojištění.

V jiných typech sporů se odměna ustanoveného advokáta odvozuje od hodnoty sporu, případně je tarifní hodnota fixně stanovena na 10.000, 35.000 nebo dokonce 50.000 korun. Určením odlišné odměny ustanovených zástupců v různých řízeních ve správním soudnictví podle šestého senátu fakticky dochází ke „kategorizaci“ ochrany základních práv, což je nepřípustné.

„Stanovení nižší odměny pro advokáty ustanovené v řízeních týkajících se práva na hmotné zabezpečení, případně též práva na bezplatnou zdravotní péči může být interpretováno jako signál, že ochrana těchto základních práv je jaksi druhořadá vůči ochraně vlastnického práva či práva na informace, ale i jiných sociálních práv, například práva na vzdělání a práva na příznivé životní prostředí, jichž se rozhodování správních soudů často dotýká,“ stojí v předkládacím usnesení.

Ústavní soud v posledních měsících vyhlásil tři nálezy, na jejichž základě dostanou advokáti v některých typech řízení více peněz. Jde o opatrovnictví právnických osob v trestním řízení, dále opatrovnictví lidí, kteří se nemohou ze zdravotních důvodů účastnit soudního řízení, a také opatrovnictví lidí s neznámým místem pobytu. Ve všech případech prý chyběl racionální důvod pro snížení odměny oproti běžném právnímu zastupování. Ústavní soud v tom také viděl degradaci práce advokátů.

(čtk)