Předsedové soudů sledují situaci s koronavirem, někteří monitorují cesty zaměstnanců

Advokáti radí lidem během stavu nouze Foto: pixabay

Nejen veřejné hromadné akce, ale také jednání tuzemských soudů by mohla ovlivnit budoucí nařízení kvůli šíření koronaviru. „Situaci ohledně šíření koronaviru Covid-19 sledujeme. V současné chvíli žádná speciální opatření neplánujeme, ale pokud bude nutné některá přijmout, tak je samozřejmě přijmeme,“ uvedla pro Českou justici Andrea Šlechtová z tiskového odboru Ministerstva spravedlnosti. Na některých soudech už zaměstnanci po návratu z rizikových destinací pracují z domova.

Předsedové soudů neberou situaci kolem koronaviru na lehkou váhu a situaci sledují. Kromě samotné práce zaměstnanců jsou soudy při hlavních líčeních místem, kde se často srocuje větší počet lidí. Předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra připomíná, že krizové plány soud má a využívá je například při nadměrném vedru nebo třeba výpadku elektřiny.

Soudy také spolupracují s Krajskými hygienickými stanicemi (KHS). „V souladu s doporučeními KHS monitorujeme osoby z řad zaměstnanců soudu, kteří v poslední době navštívili destinace spojené s rizikem výskytu koronaviru a dbáme na preventivní kontrolu těchto osob dle posouzení rizika ze strany KHS. Variantu v podobě home office jsme již operativně u několika zaměstnanců použili,“ reagoval předseda Krajského soudu v Ostravě Petr Novák s tím, že zatím ale opatření kvůli koronaviru chod soudů nijak zásadně neovlivňují.
„Zatím žádná opatření nerealizujeme, ale jsme připraveni reagovat na vývoj situace a zejména na informace od hygienické stanice ústeckého kraje,“ uvedla pověřená předsedkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem Lenka Ceplová.

Určitá omezení měl i jeden zaměstnanec Vrchního soudu v Olomouci. „Individuálně jsme v souvislosti s návratem jednoho zaměstnance z Asie  byli v kontaktu s  krajskou hygienickou stanicí, která vzhledem k tomu, že nepobýval v oblasti nákazy novým koronavirem a ani necestoval  přes takové území, nenavrhla jeho karanténu. Přesto byl po celou dobu maximální inkubační doby, tj. 14 dnů, omezen jeho kontakt s ostatními zaměstnanci,“ uvedl předseda soudu Václav Čapka.
V případě propuknutí epidemie podle něj nejsou vyloučena opatření jako je práce z domova. To může platit například pro studium spisů nebo diktování rozhodnutí. Home office ale není možný u všech zaměstnanců s ohledem na specifickou činnost soudu v jednotlivých agendách a nutnost používání přidělené počítačové techniky a elektronických programů.

Dnes bude kvůli koronaviru jednat Ústřední epidemiologická komise. Ta je stálým pracovním orgánem vlády. Právě výsledky tohoto jednání budou důležité pro opatření na soudech podle předsedy Vrchního soudu v Praze Luboše Dörfla. „Podle jejích doporučení se zařídíme,“ uvedl s tím, že zatím žádná zvláštní opatření nepřijal.

V Česku bylo kvůli riziku nemoci COVID-19, kterou koronavirus přenáší, testováno už více než 100 lidí. U žádného se nákaza nepotvrdila, čeká se na výsledky pacienta hospitalizovaného v Brně, který byl v Itálii a má příznaky podobné chřipce, které počátek nemoci provázejí. Česko má pro případy celosvětové pandemie, která ale u nového koronaviru zatím nebyla vyhlášena, pandemický plán a postupovalo by se také podle krizového zákona.

Pracovníci, kteří by skončili kvůli koronaviru v karanténě, mají nárok na náhradu výdělku. V prvních dvou týdnech izolace jim ji vyplácí zaměstnavatel. Dostat by měli 60 procent základu své průměrné mzdy či platu. Vyplývá to ze zákoníku práce a dalších norem. Podle České správy sociálního zabezpečení platí stejná pravidla, pokud by se lidé v karanténě ocitli v jiné zemi EU či ve státě, s nímž má ČR smlouvu o zabezpečení. Nárok na náhradu odměny mají i lidé, kteří pracují na dohodu.

Eva Paseková