Šabatová: Stát neseznámil lidi se zdravotním rizikem 5G sítí, zvýšil limity a nechal je v nevědomosti

5G (neboli pátá generace bezdrátových systémů) je připravovaný telekomunikační standard nové mobilní sítě Foto: archiv

Odpor proti zavádění 5G sítí a jejich zákaz, to je jedna z posledních stížností občanů na stát, kterou vyřizovala ve funkci ombudsmanky Anna Šabatová. Ministerstvo zdravotnictví podle ní přikročilo v roce 2000 bez odborné diskuse ke zvýšení hygienických limitů pro neionizující záření a dále limity zvyšuje, avšak rizika rakoviny nebo Alzheimerovy demence nebyla zatím vyvrácena. Evropské unii to v tomto případě nevadí, vyplývá ze stížnosti. Šabatová radí lidem obracet se přímo na zastupitelstva obcí.

Stížnost na zavádění 5G sítí v České republice byla podána loni v říjnu a byla vyřízena 12. února 2020.

Z obsahu zaznamenaného případu je zjevné, že zářením se ombudsmanka nezabývala poprvé: „V minulosti se na mě již několik občanů v záležitosti zvyšujících se limitů pro neionizující záření obracelo, mohu Vás tedy seznámit se svým postojem a kroky, které jsem v této věci činila. Již v roce 2000 přikročilo Ministerstvo zdravotnictví  k několikanásobnému legislativnímu zvýšení hygienických limitů pro neionizující záření bez předchozího projednání tohoto kroku s odbornou a laickou veřejností. Ministerstvu jsem vytýkala, že obyvatelé České republiky zůstávají v nevědomosti, pokud jde o možná rizika spojená s užíváním zařízení vyzařujících neionizující záření (zejména mobilních telefonů). Proto jsem následně uplatnila připomínky k návrhu nařízení vlády, které se týkalo dalšího zvýšení limitů. Ministerstvu jsem vytkla, že opět zavádí méně přísné limity, aniž přizvalo externí odborníky k diskusi o možném zdravotním riziku,“ shrnuje aktuálně pro stěžovatele bývalá ombudsmanka.

Stát ignoruje odbornou diskusi, limity záření dále zvyšuje

Co se týče neionizujícího záření, stát veřejnou ochránkyni práv ignoroval – stejně jako veřejnost: „Mé doporučení nezvyšovat limity bez předchozí odborné diskuse bohužel přijato nebylo a nařízení vlády limity znovu zvýšilo. Současně ministerstvo i přes doporučení Rady Evropy neseznámilo veřejnost s možnými riziky, spojenými s užíváním zařízení vyzařujících neionizující záření (zejména mobilními telefony). To byl také důvod, proč jsem po ministerstvu požadovala, aby problematiku neionizujícího záření s možnými zdravotními riziky vysvětlilo široké veřejnosti. Ministerstvo přislíbilo nápravu a přijalo akční plán zaměřený na snižování zdravotních rizik z životního a pracovního prostředí na období 2015 – 2020. Ten počítá se seznamováním veřejnosti s principem fungování neionizujícího záření a s možnými zdravotními riziky,“ popisuje vývoj situace bývalá veřejná ochránkyně.

Ombudsmanka Anna Šabatová Foto: VOP

„V akčním plánu se hovoří o tom, že relevantní informace budou obsahem volně dostupné knižní publikace a dále bude připravena publikace pro obvodní a pracovní lékaře. Jak jsem v loňském roce zjistila, tyto publikace nejsou dosud vydány Ministerstvo zdravotnictví podle svého vyjádření počítá s vydáním publikace pro lékaře a aktualizací publikace pro veřejnost poté, co budou publikovány tři vědecké práce – novelizace doporučení Mezinárodní komise pro ochranu před neionizujícím zářením organizace (ICNIRP – International Commission on Non-Ionizing Radiation Protection) v rámci expozice v oblasti vysokých frekvencí, dále zpráva o projektu MOBIkids a zpráva o projektu ARIMORA,“ vypočítává Šabatová.

Rakovina? Parkinson? Alzeheimer? Podle EU zatím neprokázáno

Jak vyplývá z popisu stížnosti, Šabatová bezvýsledně oslovila Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) a žádala poznatky o vlivu účinku 5G na rakovinu, Alzheimera nebo Parkinsona: „Dále jsem v minulosti vyvinula snahu zjistit u Světové zdravotnické organizace závěry hodnocení výsledků provedených studií v rámci projektu, jehož úkolem bylo získat dostatek poznatků k definitivnímu rozhodnutí, zda kromě dvou zjištěných krátkodobých účinků expozice elektromagnetickému poli ve frekvenčním intervalu 0 Hz – 300 GHz existují účinky jiné, právě například dlouhodobé, vyvolávající závažná onemocnění jako je rakovina, Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba. Kancelář WHO v České republice bohužel na mou žádost neodpověděla. Podle § 1 zákona o veřejném ochránci práv se má působnost na tuto organizaci nevztahuje, proto jsem nemohla dále jednat,“ popisuje události ombudsmanka.

Evropská unie v tomto oboru na rozdíl od jiných oborů, kde uplatňuje tzv. předběžnou opatrnost, vychází z toho, že rizika nebyla prokázána. „Podle dostupných informací od Akademie věd České republiky předpokládají unijní orgány další výzkum v této oblasti s tím, že v případě nových podložených vědeckých poznatků na ně budou reagovat. Do té doby však i Evropská unie vychází z předpokladu, že nikdy nebylo prokázáno poškození zdraví expozicí elektromagnetickému poli, která nepřekročila limity stanovené Mezinárodní komisí pro ochranu před neionizujícím zářením, “ vysvětluje Anna Šabatová.

Na volání občanů po zastavení 5G sítí mají reagovat obce

„Rozumím tedy obavám občanů a vnímám je jako přirozené, neboť mnoho z nás si klade otázky, do jaké míry je technický pokrok přijatelný a pro lidstvo bezpečný. Ve všech podáních týkajících se sítí 5G vnímám snahu zachovat takovou rovnováhu, ve které bude pro lidstvo bezpečný prostor pro život, tedy jednu ze základních potřeb každého člověka,“ vyjadřuje svůj názor ombudsmanka, podle které to potrvá čas a důkaz nemusí být navždy platný vzhledem k vývoji vědy. „Šířící se volání občanů po zastavení zavedení sítě 5G vnímám zejména jako volání po sjednocení odborného názoru týkajícího se zdravotních dopadů této technologie na lidské zdraví, neboť lidé by byli patrně ochotni jasnému názoru odborníků věřit,“ dodává Anna Šabatová ke svým úvahám.

Podle ní může být klíč k řešení nikoli na státní, ale na obecní úrovni: „Určitou cestu (možná efektivnější než prosazování celostátního zákazu sítí 5G) možná naznačují světová města, která podle informací na internetu technologii 5G odmítla. Dělo se tak však na místní, nikoliv celostátní úrovni. Je tedy možné, aby i v České republice občané své názory diskutovali především na obecní úrovni. V případě, že občané získají na svou stranu některé členy zastupitelstva či rady obce, mohou tito zástupci postoj občanů v zastupitelstvu či radě prosazovat,“ vysvětluje bývalá ombudsmanka.

V závěru pak odkazuje na zákon o obcích, podle kterého mohou lidé dosáhnout projednání problému zastupitelstvem: „Případně je možné využít podpisové akce k postupu ve smyslu ustanovení § 16 odst. 2 písm. f) zákona o obcích  – tj. projednání záležitosti radou nebo zastupitelstvem. Pokud by se podařilo posbírat dostatečné množství podpisů, je možné docílit toho, že by zastupitelstvo města muselo projednat konkrétní požadavek občanů týkající se sítí 5G (např. požadavek na podporu rozvoje kabelového připojení namísto bezdrátového). Zákon požaduje podpisy alespoň 0,5 % občanů celého města,“ uzavírá někdejší veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová.

Irena Válová