Soudní poplatky by se měly výrazně zvýšit, mohlo by se od nich častěji upouštět

Kromě nárůstu počtu dlužníků se v krizi naplno projeví i nedostatečná elektronizace systému Foto: pixabay

Ministerstvo spravedlnosti navrhuje výrazné navýšení soudních poplatků. V připomínkovém řízení však ustoupilo některým námitkám resortů a oproti původnímu návrhu umožní soudům, aby mohly účastníky osvobodit od placení poplatků i v jiných než výjimečných případech. Vyplývá to z vyhodnocení předloh a vypořádání připomínek, které má Česká justice k dispozici.

Ministerstvo spravedlnosti zdůvodňuje potřebu navýšení poplatků tím, že se od roku 2011, kdy se zavedl stávající stav, výrazně zvýšily příjmy obyvatel a poplatky tak již postrádají svoji regulační funkci. Navyšuje se například počet žalob, které ministerstvo označilo za bagatelní, v nichž se jedná o částky do 20 tisíc Kč.  Podle ministerstva i po schválení návrhu bude patřit ČR ke státům, jejichž poplatky patří k těm nižším. Příjem z nově stanovených poplatků odhaduje ministerstvo na 570 mil. Kč ročně.

Proti návrhu se však v rámci připomínkového řízení zvedla vlna kritiky.

Například Ministerstvo vnitra (MV) upozornilo, že návrh jde proti jinému záměru MSp, které v návrhu o hromadném řízení (žalobách) argumentuje potřebou posílit ochotu občanů vymáhat drobné nároky. Zvýšením poplatku u sporů o částky do 20 tisíc Kč na trojnásobek však podle MV odepírá přístup lidem ke spravedlnosti, a navíc tak zvýhodňuje nepoctivé subjekty.

Vnitro také nesouhlasilo se zvýšením poplatku za vydání elektronického platebního rozkazu. Zde MSp namítá, že i po změně zůstane tento způsob podání zvýhodněn a jako důvod pro zvýšení uvedlo, že v 60% případů skončí věc ve standardním soudním řízení. „Dochází tak k situacím, kdy žalobce podá návrh na vydání elektronického platebního rozkazu a zaplatí příslušný soudní poplatek. Soud je však nucen elektronický platební rozkaz zrušit a pokračovat v řízení tak, jako kdyby žalobce podal běžný návrh na zahájení řízení. Tento stav tedy působí značně nevyváženě a ve svém důsledku je vůči ‚obyčejnému‘ návrhu na zahájení řízení nespravedlivý,“ argumentuje v důvodové zprávě MSp.

Čtěte také: Justiční pohledávky budou vymáhat celníci: Benešová ustoupila financím

MV či Ministerstva průmyslu (MPO) a dopravy (MD) také v připomínkovém řízení kritizovaly navyšování poplatků ve správním soudnictví. „Dle našeho názoru navrhované zdvojnásobení výše poplatku u žaloby proti rozhodnutí správního orgánu (ze 3 000 Kč na 6 000 Kč) a u kasační stížnosti (z 5 000 Kč na 10 000 Kč) není řádně odůvodněno, resp. z odůvodnění mimo jiné vyplývá zejména to, že dochází k vydávání velkého množství nezákonných rozhodnutí přinejmenším v 1. stupni, což je skutečnost jdoucí spíše k tíži soudnictví, a z toho důvodu není navyšování poplatku s poukazem na přetíženost soudů žádoucí,“ uvedlo například MV v připomínkách. „Máme za to, že zvláště v některých oblastech by částka 6 000 Kč tvořila již jen těžko překonatelnou bariéru v přístupu ke správnímu soudnictví, například v poskytování informací, což by v konečném důsledku mohlo vést k účelovému chování úřadů (povinných subjektů), které by s vědomím obtížnějšího přístupu žadatele k soudu záměrně odmítaly poskytnout informace,“ uvedlo zase MD.

Zde MSp námitky zčásti vyslyšelo a snížilo o tisíc korun výši poplatku proti rozhodnutí správního orgánu. Výrazně ambicióznější představu, než kterou předložilo MSp, nastínil ohledně poplatků ve správním soudnictví Nejvyšší správní soud (NSS).

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Petr Dimun