Stíhání soudkyně Zhoufové definitivně skončilo, nejvyšší žalobce neuspěl s dovoláním

Liberecká soudkyně Lenka Zhoufová Foto: ČJ

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman neuspěl s dovoláním v případu liberecké soudkyně Lenky Zhoufové. Její trestní stíhání kvůli nezákonnému prodloužení vazby drogovému dealerovi zastavil soud prvního stupně a potvrdil odvolací soud z důvodu, že již byla potrestána v rámci kárného řízení. S tím Zeman nesouhlasil. Podle Nejvyššího soudu byla srážka z platu udělena jako trest kárným senátem Nejvyššího správního soudu (NSS) dostačující. „Stejně jako doposud se nebudu k celé věci nikterak vyjadřovat,“ reagovala na výsledek dovolání Zhoufová.

Soudkyně podle obžaloby nejprve opomenula včas rozhodnout o prodloužení vazby muže stíhaného za distribuci drog. Poté rozhodnutí antedatovala, tedy označila dřívějším datem, aby formálně vyhověla zákonným lhůtám. Okresní soud v Mělníku stíhání zastavil například s ohledem na to, že Zhoufovou už potrestal kárný senát. Ten přistoupil ke srážkám z platu na jeden rok o čtvrtinu. Celkem tak Zhoufová přišla o čtvrt milionu korun. Podle Zemana to však nelze považovat za dostatečný postih, po kterém by už trestní stíhání bylo bezpředmětné. Poukázal v dovolání na význam ochrany osobní svobody. „Je namístě trvat na potřebě důsledného postihu úmyslných protiprávních jednání úředních osob, které při zneužití pravomoci – bez ohledu na to, zda z důvodů korupce, neschopnosti, či krytí vlastního pochybení – v rozporu se zákonem činí taková rozhodnutí a úkony, jejichž důsledkem je úmyslné nezákonné zbavení osobní svobody jiného člověka,“ uvedl žalobce v dovolání.

Nejvyšší soud ale potvrdil rozhodnutí obecných soudů. To už bylo doručeno všem účastníků a proto ho ředitel kanceláře předsedy Nejvyššího soudu České justici poskytl. Podle usnesení bylo finanční potrestání soudkyně „vcelku citelné“. „K zastavení trestního stíhání podle § 172 odst. 2 písm. b) tr. ř. lze přistoupit tehdy, je-li zjištěno, že obviněný spáchal trestný čin, o kterém již bylo rozhodnuto jiným orgánem (např. kárně), a takové rozhodnutí je namístě považovat za postačující – tedy že s ohledem na předchozí rozhodnutí o skutku a případné uložení sankce není dán veřejný zájem na pokračování v trestním stíhání,“ stojí v rozhodnutí. Na princip nemožnosti „dvojího trestání“ opakovaně upozorňovala obhájkyně Zhoufové při projednávání věci u okresního soudu.

Anonymizované rozhodnutí najdete zde.

Soudy také opakovaně uvedly, že Zhoufová se k jednání doznala a litovala ho. K antedataci vazebního jednání ji podle soudů nevedl zištný motiv a nejsou patrné jakékoliv korupční vlivy a její prvotní úmysl nesměřoval k poškození. „Nechtěla jsem nic falšovat a při rozhodnutí senátu bych musela zfalšovat protokol o hlasování. Proč jsem to udělala? Nevím, zpanikařila jsem a neměla jsem se na koho obrátit,“ uvedla Zhoufová při projednávání u OS Mělník s tím, že na soudu došlo ke generační obměně a starší soudci neměli chuť pomáhat nezkušeným kolegům. Podle Nejvyššího soudu je jinak soudkyně hodnocená jako pracovitá a nelze opomenout, že šlo v jejím případě o ojedinělý exces.

Dovolací soud uvádí, že si je vědom závažnosti jednání Zhoufové, kdy nezákonně zbavila osobní svobody obžalovaného a nepomíjí pozornost, která která je i v návaznosti na historické zkušenosti věnována ochraně osobní svobody občanů, a respektuje oprávněnost požadavku veřejnosti na odborný a zejména morální kredit konání policejních orgánů, státních zástupců či soudců. „Přesto ale zastává názor, že s přihlédnutím ke všem konkrétním okolnostem případu, poměrům obviněné, možnostem její nápravy, které byly zevrubně rozvedeny oběma soudy nižších stupňů, Nejvyšším správním soudem jako soudem kárným a rekapitulovány pod bodem 44. tohoto usnesení dovolacího soudu, není třeba trvat na vyvození trestní odpovědnosti obviněné a trestněprávních důsledků s ní spojených,“ uvádí předsedkyně senátu Věra Kůrková. Pokračovat v trestním řízení není podle NS ve veřejném zájmu. I předseda Okresního soudu v Liberci Petr Hoček podle NS uvedl, že „kárné i trestní řízení obviněné je nejen pro ni, ale i pro její mladší kolegy významným poučením, a také mínil, že jak co do nápravy, tak co do prevence svůj účel „splnilo měrou vrchovatou““.

Zajímavé je, že věc již na poprvé skončila u soudu až po intervenci nejvyššího státního zástupce. O zastavení stíhání Zhoufové totiž po projednání kárným senátem NSS rozhodl někdejší vedoucí státní zástupce z Ústí nad Labem Jan Jakovec.

Eva Paseková