Soud EU se nevyjádří ke kázeňským postihům polských soudců, žádost je nepřípustná

Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) se po vítězství ve volbách pustila do kontroverzní justiční reformy Foto: archiv

Soudní dvůr Evropské unie se nebude v předběžném řízení vyjadřovat k polským opatřením týkajícím se kázeňských postihů soudců. Rozhodl o tom dnes soud v Lucemburku, podle něhož je žádost o stanovisko k obecným otázkám nepřípustná.

Dva polské soudy se na unijní justici obrátily se žádostí o vyjádření, zda nový režim kázeňského řízení proti soudcům v zemi je v souladu s právem EU. Soudy daly najevo obavy z možného postihu soudců, pokud by v probíhajících řízeních vynesli rozhodnutí, jež by se nelíbilo úřadům. Polští soudci se obávali, že zavedení disciplinárního řízení, jež je součástí kontroverzní justiční reformy iniciované vládou ve Varšavě, může dát kabinetu či parlamentu příliš velký vliv na práci soudců a omezit tím jejich nezávislost.

Otázky se však podle soudu EU netýkaly žádného konkrétního případu, na který by bylo možno vztáhnout výklad unijního práva, který má unijní soud v popisu práce. Soud ve zdůvodnění uvedl, že „položené otázky mají obecnou povahu, takže žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce musí být prohlášeny za nepřípustné“

Zároveň však soud konstatoval, že žádný ze členů dvou polských soudů, které vznesly žádost o vyjádření, za to nemůže čelit kázaňskému postihu.

Soudci v Lucemburku již případy spojené s polskou justiční reformou rozhodovali několikrát. Loni v listopadu například dospěli k závěru, že zákon snižující důchodový věk soudců je v rozporu s unijním právem. Stejně zhodnotili i normu, jež umožňuje polské vládě zasahovat do složení nejvyššího soudu.

Polská vláda odmítá žaloby podáváné Evropskou komisí jako neoprávněné zasahování do vnitřních věcí, přesto však po tlaku z Bruselu učinila některé změny v kritizovaných zákonech.

Podle kritiků se polská konzervativně nacionalistická vládní strana Právo a spravedlnost snaží omezit nezávislost soudů a získat nad nimi kontrolu. Strana, která v loni vyhrála druhé volby v řadě a má opět jednobarevnou většinu v dolní parlamentní komoře, reformu vysvětluje jako snahu zefektivnit práci justice a zbavit se soudců spojovaných ještě s komunistickým režimem před rokem 1989.

(čtk)