Pondělí, 19. dubna, 2021

Válková navrhuje odškodnit oběti politického zneužití institutu ochranného dohledu

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Rada vlády pro lidská práva na návrh její předsedkyně Heleny Válkové navrhla vládě, aby schválila možnost odškodnit oběti politického zneužití institutu ochranného dohledu v letech 1973 – 1989. Vyplývá to z materiálu, který vláda od rady obdržela a v němž se ukládá ministryni spravedlnosti, aby připravila analýzu možnosti takového odškodnění.

Rada vlády vychází z toho, že oběti zneužití uložení ochranného dohledu z politických důvodů v době komunismu nebyli dosud odškodněni podle zákona o soudních rehabilitacích. „Jednalo se přitom o poměrně výrazný zásah do svobody pohybu či pobytu a soukromého a rodinného života v podobě omezení pohybu či pobytu, určení místa pobytu, povolování vycházek a cestování, vstupů do obydlí či povinnosti hlásit se orgánům Státní bezpečnosti. Tato omezení často byla doprovázena i dalšími ústrky v praxi ze strany státních orgánů, jak dokumentují svědectví Charty 77 a Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných,“ píše se v předkládací zprávě.

V materiálu pro vládu pak rada popisuje, že ochranný dohled, který byl přijat do právního řádu v roce 1973, měl být politicky zneužíván až od 80. let 20. století. „Podle tohoto zákona byl původně ukládán osobám odsouzeným pro obecnou kriminalitu, avšak v 80. letech začal být ukládán i „vězňům svědomí“, tj. osobám stíhaným za své politické projevy proti komunistickému režimu,“ uvádí se v návrhu.

Podle rady vlády Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných sice evidoval celkem 16 případů zneužití, ale tento seznam „není a nemůže být úplný“. V materiálu pro vládu se odhaduje, že by se případné odškodnění mohlo týkat desítek případů.

Podle názoru rady by se mohl při posouzení nároků na odškodnění použít zákon o soudní rehabilitaci č. 119/1990 Sb. „Vzhledem k míře zásahu do práv osob, které se mu musely podrobit, lze zřejmě za přiměřenou považovat částku, jaká již byla poskytnuta v souvislosti s výkonem trestu odnětí svobody, s nímž byl ochranný dohled uložen,“ navrhuje rada model možné výše odškodnění.

Návrh Rady vlády pro lidská práva přichází nedlouho poté, co byla vládní zmocněnkyně pro lidská práva a poslankyně hnutí ANO Helena Válková nucena odstoupit z kandidatury na pozici veřejné ochránkyně práv, a to v souvislosti s její odbornou statí pro časopis předlistopadové prokuratury, v němž se právě ochranným dohledem zabývala. Text sepsala s někdejším komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem, který vedl žalobu mj. proti Miladě Horákové a podílel se výrazně na zločinech komunistické justice v 50. letech 20. století. Přestože se ve zmíněném textu Válková na několika místech k využívání ochranného dohledu vyjádřila kriticky, někteří historikové a bývalí disidenti poukazovali na obecný kontext zneužívání ochranného dohledu právě proti tehdejším politickým oponentům režimu. Válková se také bránila tím, že svůj text sepsala v roce 1979 a čerpala statistické údaje z let předchozích, kdy ke zneužívání institutu k politickým účelům nemělo ještě docházet. Ve věci se Válková, která považuje kritiku za neoprávněnou a nepravdivou, rozhodla podat také trestní oznámení, které policie nyní prošetřuje.

Petr Dimun

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY