Cyril Svoboda: Ve vysokých pozicích by měli být lidé s platným osvědčením NBÚ

Cyril Svoboda má prověrku na stupeň přísně tajné Foto: CEVRO

Je důležité, aby soudní moc důsledně chránila práva a svobody osob i tehdy, když vyslovuje souhlas s použitím operativních prostředků. Vytvoření orgánu nezávislé kontroly může pomoci, říká v rozhovoru pro Českou justici bezpečnostní expert a bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda. V případě, jako byla kauza údajného zneužití vojenského zpravodajtví v rámci Nagygate, by mohl Orgán nezávislé kontroly jednoznačně vyslovit soud, zda zpravodajská služba porušila zákon a zda neoprávněně zasáhla do základních práv a svobod.

Už od roku 2018 měly být české tajné služby kontrolovány pěticí odborníků zvolených na návrh vlády Sněmovnou. Ani po více než dvou letech se ale vládě nepodařilo najít kandidáty, kteří by splňovali podmínky zákona. O členství má zájem právě Cyril Svoboda. Ten jako jeden z mála adeptů splňuje podmínku, že má bezpečnostní prověrku na stupeň „přísně tajné“.

Jaký úkol a pravomoci by měl mít kontrolní orgán, který by mě dohlížet na činnost tajných služeb, a čím se jeho činnost a pověření bude lišit od poslaneckých komisí?
Orgán nezávislé kontroly vykonává na základě podnětu kontrolu zákonnosti činnosti zpravodajské služby, včetně kontroly dodržování základních práv a svobod z její strany. Na rozdíl od dalších kontrolních orgánů Poslanecké sněmovny jsou kladeny náročné podmínky na členy orgánu nezávislé kontroly. Jejím členem může být náš občan, starší čtyřiceti let, s úplným právnickým vzděláním a dále musí být držitelem platného osvědčení NBÚ  fyzické osoby pro stupeň utajení „Přísně tajné“.
Jiné kontrolní orgány Poslanecké sněmovny se skládají z poslanců tak, aby byly paritně zastoupeny všechny poslanecké kluby. Poslanci přitom nemusejí být držitelem platného osvědčení fyzické osoby na jakýkoliv stupeň. Nemusejí splňovat podmínku vzdělání. To limituje možnost hlubší kontroly. Zejména zpravodajské služby berou tyto skutečnosti vážně a jsou ve svých zprávách opatrné. Proto poslanci mohou vstupovat do objektů zpravodajské služby pouze v doprovodu jejího ředitele nebo jím pověřeného příslušníka.

Bude mít i možnost jít do živých svazků, případně vyslýchat příslušník tajných služeb?
Orgán nezávislé kontroly je při výkonu své kontrolní činnosti oprávněn požadovat od zpravodajské služby všechny potřebné informace o její činnosti, které souvisejí s prováděnou kontrolou. Není omezen jen na informace, které mu sdělí nebo umožní ředitel zpravodajské služby.
Na druhé straně nemůže vyslýchat příslušníky zpravodajských služeb. Zpravodajská služba je ale povinna poskytnout informace. Tuto povinnost nemusí splnit pouze z několika zákonných důvodů. Například hrozí-li zmaření účelu probíhající akce, odhalení totožnosti příslušníků zpravodajské služby.

V minulosti působil jako předseda lidovců Foto: archiv

Jak bude nakládat se svými zjištěními, aby případně vyloučila či potvrdila podezření z možného nezákonného jednání?
Zjistí-li orgán nezávislé kontroly, že činnost zpravodajské služby protiprávně zasahuje do základních práv a svobod nebo porušuje zákon, navrhne příslušnému řediteli zpravodajské služby, předsedovi vlády nebo příslušnému členu vlády, aby přijali opatření nezbytná k odstranění nedostatků.
Každé podezření ze spáchání trestného činu příslušníkem zpravodajské služby, které orgán nezávislé kontroly zjistí, je povinen oznámit nejvyššímu státnímu zástupci.

Částí Nagygate bylo i údajné zneužití vojenského zpravodajství. Měla by kauza jiný průběh v případě, že by takový orgán již existoval?
V takovém případě by nepochybně orgán nezávislé kontroly jednoznačně vyslovil svůj soud, zda zpravodajská služba porušila zákon a zda neoprávněně zasáhla do základních práv a svobod. V případě porušení zákona by navrhl potřebná opatření.

Pozdvižení vzbudila i poslední zpráva BIS, která hodnotila výuku historie na českých školách, a snažila se hodnotit i politické postoje občanů z hlediska jejich názorů. Není o již za hranou toho, čemu by se měla tajná služba věnovat
Bezpečností informační službě nepřísluší hodnotit výuku na českých školách nebo hodnotit politické postoje občanů z hlediska jejich názorů. Bezpečnostní informační služba zabezpečuje informace o záměrech a činnostech namířených proti demokratickým základům, svrchovanosti a územní celistvosti České republiky, o zpravodajských službách cizí moci, o činnostech, jejichž důsledky mohou ohrozit bezpečnost nebo významné ekonomické zájmy České republiky a týkající se organizovaného zločinu a terorismu.

Prezident republiky neváhal dokonce naši kontrarozvědku nazvat hanlivým výrazem „čučkaři.“ Nesnižuje takové vyjádření hlavy státu její kredit jak u občanů, tak v očích našich spojenců?
Je pochopitelné, že zpravodajské služba pečlivě zvažuje, do jakého prostředí sděluje utajované informace.  Tam, kde hrozí jejich únik, sděluje pouze informace, jejichž vyzrazení nezpůsobí újmu zájmu České republice. Proto je důležité, aby ve vysokých pozicích českého státu byli lidé s platným osvědčením fyzické osoby NBÚ, i když ze zákona to není v konkrétní pozici nezbytně nutné. Proto je také důležité, kdo tvoří jejich bezprostřední okolí. Pro všechny zpravodajské služby je oprávněně rozhodný faktický stav, aby sdělená utajovaná informace nebyla zneužita.

V rámci aféry s dálničními e – známkami se objevila informace, že v ní měla být i aplikace, která by rozpoznávala projíždějící auta. Není to příklad, kdy se pod záminkou boje s terorismem snaží získat tajné služby citlivé údaje, které mohou být následně zneužity?
Je možné řešení, aniž by byl ohrožen výkon služby ozbrojených sborů České republiky, včetně zpravodajských služeb. Způsob musí nalézt ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s ozbrojenými sbory České republiky.

Může být ještě dnes problém pro seznamování s utajovanými skutečnostmi spolupráce se StB?  Mám tím na mysli konkrétně premiéra Andreje Babiše. Zpravodajské služby podávají prezidentu republiky a vládě jednou za rok a kdykoliv o to požádají zprávy o své činnost. Sledují zájem státu a jeho bezpečnost, nehodnotí životopisy ústavních činitelů. Co jsem řekl shora o ústavních činitelích a jejich okolí, platí obecně.

S rozvojem  technologií rostou i způsoby možného narušování soukromí občanů, kdy už nejde o použití klasických zpravodajských prostředků, ale o sofistikované sledování i virtuálního světa internetu. Bude schopen kontrolní orgán reagovat patřičně i na takové způsoby?
Orgán nezávislé kontroly je povolán obecně kontrolovat zákonnosti činnosti zpravodajské služby, včetně kontroly dodržování základních práv a svobod z její strany. Bude-li orgán nezávislé kontroly mít za to, že činnost zpravodajské služby protiprávně zasahuje do základních práv a svobod nebo porušuje zákon, je oprávněn vyžadovat od ředitele příslušné zpravodajské služby potřebná vysvětlení. To znamená, že není rozhodné, jakou formou by docházelo porušování základních práv a svobod, třeba internetem.

Exministr zahraničí se věnuje přednášení Foto: Facebook

Bude orgán jednat sám od sebe, například namátkovými kontrolami, nebo bude odkázán na vnější podněty od občanů, informací v médiích, a pod? Budou orgán moci úkolovat i poslanecké komise s ohledem na větší pravomoci kontrolního orgánu?
Důležité je, aby se orgán nezávislé kontroly měl za to, že činnost zpravodajské služby protiprávně zasahuje do základních práv a svobod nebo porušuje zákon. Jak k této domněnce dojde, není rozhodné. Může a nemusí to být na podnět.

Vláda chce, aby mohly být informace tajných služeb použity jako důkazy v trestním řízení. Považujete to za vhodné, ať už z hlediska práv obhajoby, či naopak pro nebezpečí z dekonspirace?
Obecně je potřeba budovat důvěru v náš stát. Je nutné posilovat důvěru k jednotlivým státním orgánům, tedy i zpravodajským službám. Jsou pro naši bezpečnost čím dál tím cennější. Jsme a budeme víc závislí na sběru, vyhodnocení a sdělení zpravodajských informací, které není kde ověřit. To jen podtrhuje význam zpravodajské komunity a nutnost správného výběru osob do klíčových ústavních pozic.
Je proto důležité, aby soudní moc důsledně chránila práva a svobody osob i tehdy, když vyslovuje souhlas s použitím operativních prostředků. Informace zpravodajských služeb bude možné použít jako důkaz v závažných případech, nelze-li skutečnost prokázat jinak. Již nyní justice v krajním případě připouští informaci získanou dronem. To je také velmi „diskutabilní důkazní prostředek“. A orgán nezávislé kontroly může pomoct.  Je povolán vykonávat kontrolu zákonnosti činnosti zpravodajské služby, včetně kontroly dodržování základních práv a svobod z její strany

 Dušan Šrámek


JUDr. Cyril Svoboda, PHD, narozen 24. 11. 1956

1992–1998 – místopředseda Legislativní rady vlády.

1992–1996 – první náměstek ministra spravedlnosti ČR

1996–1998 – náměstek ministra zahraničních věcí, hlavní vyjednavač ČR pro vstup do EU

1998 – ministr vnitra ČR

2002–2006 – ministr zahraničních věcí, místopředseda vlády ČR (2002–2004)

2007–2009 – ministr a předseda legislativní rady vlády

2018 –  dosud poradce předsedy vlády pro legislativní otázky

V současnosti působí jako ředitel Diplomatické akademie a Diplomatického institutu, a zároveň učí na Karlově Univerzitě, CEVRO-Institutu, Vysoké škole ekonomie a managementu a Policejní akademii.

Je držitelem prověrky NBÚ na přísně tajné.