Elektronizaci činnosti notářů vláda asi podpoří, byť s výhradami

Novela notářského řádu navazuje na zákon o právu na digitální služby, Foto: pxhere

Poslanecký návrh na digitalizaci notářské činnosti vláda zřejmě podpoří, byť s některými výhradami. Vyplývá to z podkladů pro pondělní schůzi kabinetu. Skupina poslanců navrhla, aby notáři mohli provádět část zápisů v elektronické podobě. Možnost by se od příštího roku týkala zejména právních aktů firem. Výhradně v listinné podobě by byly zatím zachovány dědické a rodinné záležitosti.

Novela notářského řádu navazuje na zákon o právu na digitální služby, díky kterému mají lidé získat právo řešit úřední věci výhradně elektronicky. Rozhodnou o ní zákonodárci.

Elektronické zápisy by podle předkladatelů zásadně zlepšily podnikatelské prostředí, a to zejména v případě rozhodnutí orgánů společností a zápisů do veřejných rejstříků. „Bude tak například možné zakládat společnost s ručením omezeným on-line bez fyzické přítomnosti osoby u notáře, a to při zachování ověření totožnosti, zjištění vůle zakladatele i zákonnosti názvu společnosti,“ napsali autoři z řad poslanců ANO, ODS, ČSSD a TOP 09 v důvodové zprávě.

Právě k možnosti ověřování totožnosti klienta na dálku směřuje hlavní připomínka vládních legislativců. Upozorňují na její rozpor se zákonem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a doporučují vyžadovat při takové identifikaci „vysokou úroveň záruky“, která nabízí vyšší míru spolehlivosti i kontroly. Tím by se změna notářského řádu dostala do souladu s novelou zákona proti praní špinavých peněz, která bude účinná od ledna, dodali vládní právníci.

Notáři by využívali podle předlohy videokonference, totožnost by se ověřovala například občanským průkazem s elektronickým čipem. Úřední razítko a vlastnoruční podpis notáře by nahradil jeho elektronický podpis. Notáři by také ověřovali pravost elektronických podpisů.

Díky předloze by notáři také dostali výslovné právo provádět zápisy do evidencí skutečných majitelů a svěřenských fondů. Notářská komora by mohla vyhotovovat ověřovací doložku k oficiálním listinám a dokumentům pro jejich použití v zahraničí. Poplatek komoře by činil 300 korun bez daně z přidané hodnoty. Nyní takovou doložku vydává podle předkladatelů jen ministerstvo spravedlnosti, zprostředkovatelé si za její obstarání účtují řádově tisíce korun.

Notářská komora by nově vedla Evidenci ověřených podpisů a Sbírku dokumentů, která by obsahovala údaje o zápisech. Oba rejstříky by byly podle novely veřejné přístupné, lidé by si tedy mohli ověřit pravost ověřovací doložky nebo notářského zápisu. Notářské registry by tak podle předkladatelů zvýšily ochranu proti různým podvodným jednáním.

(čtk)