Na evropské země se valí hromadné žaloby kvůli koronaviru. Bude se o stamiliony hrát i v ČR?

Na Ischgl se valí lavina žalob Foto: Pixabbay

Řada hromadných žalob se valí na evropské státy v souvislosti s pandemií koronaviru. Například v rakouském Tyrolsku řada lidí obviňuje provozovatele vleků, hoteliéry i majitele restaurací, že zatajili šíření nemoci kvůli ziskům. Pokud by platil již dnes zákon o hromadných žalobách v ČR tak, jak jej schválila vláda, mohly by podobné žaloby dopadnout například na státem vlastněné firmy.

Spotřebitelská organizace bezplatně shromažďuje hromadnou žalobu proti vládě Rakouska i tyrolským úřadům za jejich liknavý přístup k epidemii COVID-19. Pochybení úřadů spočívá v tom, že nezavřely dostatečně včas hostely a ski areály, a umožnily tak rozšíření epidemie. Přihlásit se mohou turisté, kteří od 5. 3. 2020 navštívili střediska Ischgl, Paznauntal, St. Anton am Arlberg, Sölden nebo Zillertal. Přihlášky jsou online a hlásit se mohou turisté z celé Evropy, včetně těch českých.

Francouzští lékaři, kteří už v půlce března ohlásili, že se chystají podat žalobu na vládu kvůli tomu, že podle nich nezvládla boj s epidemií koronaviru, získali velkou podporu veřejnosti. Petici, která jejich kroky schvaluje, už podepsalo přes 350.000 lidí. Podle lékařů ohrozila vláda zdraví a životy obyvatel tím, že riziko šíření nákazy podcenila, neinformovala občany ani lékaře a nezajistila včas dostatečné množství ochranných pomůcek.

Hromadnou žalobu podala skupina lékařů vystupující pod jménem C19 u Republikového soudního dvora (CJR), což je jediný justiční orgán, který je kompetentní k soudnímu stíhání nynějších i bývalých členů vlády. Lékaři viní bývalou ministryni zdravotnictví Agnès Buzynovou a premiéra Édouarda Philippea mimo jiné z neposkytnutí pomoci a neúmyslného zabití, protože podle nich představitelé vlády museli o vysokém riziku rozšíření nákazy vědět, přesto ale v počátcích proti epidemii nic nepodnikli.

Jeden z hlavních iniciátorů rozhodnutí obrátit se na soud, lékař Emmanuel Sarrazin, stížnost sepsal už začátkem března, kdy měla země teprve první oběť nemoci COVID-19 a kdy ještě byly otevřené i všechny školy. Tenkrát mu sanitky do ordinace vozily pacienty s dýchacími potížemi, kteří se vraceli z koronavirem těžce zasažených oblastí Itálie. Tito kašlající lidé pak volně seděli v čekárnách a lékaři neměli prostředky, jak se při jejich vyšetření infekci bránit.

Lékaři ve Francii se bouří – Ilustrační foto: health.mil

Podle Sarrazina vláda zanedbala svou práci, neposkytla dostatečnou pomoc a její kroky v boji s virem měly katastrofální zpoždění. Ke skupinové žalobě se připojilo už zhruba 600 zdravotníků.

Stamiliony za nezvládnutí epidemie?

V české verzi jsou hromadné žaloby ve své aktuální podobě omezeny jen na vztah spotřebitel-podnikatel. Už teď se ale vedou diskuze o opětovném rozšíření působnosti, zejména ve vztahu k ochraně životního prostředí. Pokud k tomu v průběhu projednávání v Parlamentu dojde, bude čelit i ČR odpovědnosti za nezvládnutí krizového stavu. Hromadná řízení totiž mohou být koncipována tak, že se budou dát využít i zpětně na nároky, které nejsou promlčeny. S očekávanou účinností hromadných žaloba v roce 2022 to může zahrnout i tyto chyby současné vlády:

Koho by mohli lidé v ČR hromadně žalovat?

  • České dráhy – ČD se v důsledku snížení poptávky musí vyrovnávat s náklady spojenými s provozem ztrátových linek. Hromadně mohou být vůči nim uplatňovány zejména odškodnění za zpožděné linky nebo ztracená zavazadla.
  • ČEZ – lze čekat, že ČEZ se v důsledku výpadku příjmů svých zákazníků bude muset potýkat s odklady splátek za elektřinu. Energetická společnost s mnoha typizovanými vztahy se spotřebiteli a prodejem služeb na dálku je typickým a častým adresátem hromadných žalob. ČEZ je přitom dlouhodobě ziskovou a stabilní společností, u níž je perspektiva, že bude ochotná k mimosoudnímu narovnání.
  • fakultní nemocnice – v důsledku zvýšených nákladů kvůli epidemii jim docházejí peníze. Až opadne kritická situace, lze čekat, že řada pacientů bude mít pocit, že měli být oni sami či jejich příbuzní léčeni lépe, nebo že jim nebyly poskytnuty potřebné zdravotnické prostředky (respirátory, léky – např. chybějící paralen atd.). Zdravotnická zařízení v zahraničí tvoří jedny z nejčastěji hromadně žalovaných.
  • V důsledku zvládnutí pandemie koronaviru je a nepochybně teprve bude opakovaně překračována pracovní doba zdravotnických pracovníků. Tato situace bude ještě umocněna vysokým množstvím zdravotnických pracovníků, kteří jsou v nařízené karanténě a nemohou pracovat. Přitom stát není schopen zajistit těmto lidem ochranné prostředky (respirátory, ochranné obleky. Lidé se sníženou imunitou (např. i v důsledku vyčerpání) mají vyšší šanci onemocnění podlehnout. Zdravotničtí pracovníci by mohli po státu (jakožto zaměstnavateli) hromadně vymáhat škodu za hrubé nedodržení pracovněprávních podmínek.
  • V obecních domech s pečovatelskou službou dojde k rozšíření onemocnění následkem toho, že pracovníkům pečovatelských domů nebyly poskytnuty ochranné pomůcky. Tato situace povede k nakažení značného množství personálu, ale také seniorů, kteří jsou v domech ubytováni. Senioři, jakožto riziková skupina, mohou být nemocí velmi negativně ovlivněni. Jejich rodiny by mohly škodu způsobenou pochybením státu vymáhat hromadně.
  • V rámci nouzového stavu došlo ke zpřísnění podmínek na hranicích. Na většině hraničních přechodů se tvoří značné kolony. Pracovníci policie pak dopravu odklání do přilehlých měst a vesnic. V důsledku zvýšení kamionové dopravy dochází ke značnému nárůstu hluku a znečištění ovzduší v těchto místech. Obyvatelé předmětných měst a obcí by mohli hromadně požadovat náhradu škody za hluk a znečištění životního prostředí.

Koronavirus také likviduje sektor cestovního ruchu – touroperátory, cestovní kancelář, hotely a další ubytovny, dopravce, aerolinky atd. Od poloviny února s postupující epidemií a správním opatřením proti jejímu šíření zákazníci začali rušit zakoupené zájezdy a báli se vycestovat za hranice.

Cestovní ruch se kvůli koronaviru prakticky zastavil Foto: pixabay

Cestovní kanceláře řeší hromadný postup

Cestovní kanceláře i hotely se obvykle bránily rušení zájezdů a vracení uhrazených záloh a plateb až do okamžiku, kdy vlády přistoupili k radikálním opatřením – zavření hranic anebo uzavření hotelů a lyžařských regionů. Řada zákazníků tak nedostala od hotelu či cestovní kanceláře svůj zájezd refundovaný v plné výši. Dělo se tak po celé Evropě. Ti se teď organizují a zahajují hromadné postupu, jak odškodnění za svou dovolenou dosáhnout. Hromadně jsou organizováni např. zákazníci CK NEV-DAMA.

  • Hromadná žaloba by se mohla týkat zájezdů na lyžařské zájezdy do Itálie, kdy po vydání vládních opatření (zejm. nařízení povinné karantény a později i uzavření hranic) byla možnost na zájezd odjet velmi ztížena, později zcela znemožněna.
  • Klienti podávají reklamace a požadují své peníze za nerealizované zájezdy zpět, ale CK je vyřizuje laxně a často nereaguje.
  • Klienti se proto začali sdružovat, potenciálně jich je cca 1.500 s nároky mezi 15 – 100 tisíci korun. Hromadná žaloba by zněla na vrácení celé ceny zájezdu.
  • Existuje rovněž riziko, že v případě úspěchu žaloby by CK vymáhala náhradu škody po státu – u všech CK to mohou být v souhrnu až stovky milionů korun, jen za neuskutečněné zájezdy v březnu 2020.

Pokud bude zavedena hromadná žaloba, jejíž návrh je od března v Poslanecké sněmovně, dojde k jejímu zavedení se zpětnou účinností. Zákazníci by se tak mohli domáhat odškodnění v hromadném řízení a cestovní kanceláře, hotely i letecké společnosti budou kromě ekonomických dopadů nuceny koronaviru čelit i nákladům spojeným s hromadným řízením a podvodníkům, kteří se budou snažit na epidemii vydělat.

V situaci, kdy většině lidí vypadnou příjmy, lze čekat mnohem větší ochotu se s vidinou snadného zisku zapojovat do hromadných sporů, a tomu i větší nabídku „spotřebitelských organizací“ takový snadný výdělek nabízet.
V důsledku ekonomických dopadů COVID-19 se většina českých podniků bude potýkat s ekonomickými problémy, spotřebovanými finančními rezervami a nedostatkem likvidity. Nebudou mít peníze na nákladná hromadná soudní řízení, ani narovnání a skončí v likvidaci či insolvenci a jejich zaměstnanci přijdou o práci.

Fatální rána pro poskytovatele úvěrů

Příkladem je trh finančních služeb. Vláda chce po poskytovatelích finančních služeb, aby nejméně na půl roku převzali odpovědnost za dlužníky – poskytli jim bezúročné úvěry na překonání ekonomické krize, odpustili splátky půjček a snížili úvěry. Banky a finanční instituce přitom budou nepochybně častým a snadným cílem hromadných žalob.  Peníze zaplacené na hromadná řízení budou pak ale chybět na financování sanace ekonomických dopadů. V případě nebankovních poskytovatelů služeb bude kombinace moratoria na splácení půjček a hromadné žaloby, pravděpodobně fatální dopady:

  • Za příklad poslouží poskytovatel nebankovních půjček, který byl nucen z důvodu vládního opatření (změny zákona) odložit plošně přijímání splátek spotřebitelských úvěrů od svých 40 tisíc klientů. Průměrná splátka u klienta činí 2.700 Kč měsíčně, celkem tak společnost každý měsíc přichází o 108 milionů korun.
  • Průběžnou ztrátu minimalizuje alespoň tím, že od klientů v průběhu moratoria inkasuje úrok, čímž se mu daří financovat průběžně minimální provozní výdaje.
  • Po skončení krizových opatření vyjde najevo, že úrok byl klientům účtován neoprávněně, v rozporu se zákonem. Záhy je na něj podána hromadná žaloba, která v souhrnu znamená dopad 70 mil. Kč.
  • Po 6 měsících moratoria a téměř žádných příjmů jde o částku, kterou si nemůže společnost dovolit uhradit, proto se ocitne v úpadku. O práci přijde 200 zaměstnanců a dalších 800 spolupracovníků, které se společností pracovali. Stát přichází o daňové příjmy a musí řešit podporu v nezaměstnanosti.

Koronavirem (uzavřením hranic a propadem zákazníků v důsledku zákaz pohybu) jsou mimořádně tíživě postiženy i přepravci osob, letecká, autobusová i železniční. Opět jde o subjekty, u kterých budou hromadné žaloby velmi časté a pro které kombinace COVID-19 a hromadné žaloby (zejména budou-li platit i zpětně) bude zničující.

(epa, čtk)