Omezení svobody pohybu: Padl první návrh na předběžné opatření k ESLP kvůli koronaviru

Podle advokáta se ministerstvo zdravotnictví vydáváním celoplošných omezení ústavních práv a svobod dopouští nezákonnosti Foto: pixabay

První návrh na předběžné opatření k Evropskému soudu pro lidská práva sepsal jménem svojí klientky advokát David Zahumenský. U mezinárodního soudu se domáhá, aby bylo české vládě zakázáno vydávat opatření k omezení svobody pohybu bez zákonného zmocnění.

Nouzový stav byl vyhlášen bez zákonných náležitostí, vláda postupuje nepředvídatelně, v rozporu s vlastními dokumenty a zmatečně. Parlament v kontrole selhává, soudy nereagují nebo jsou vládní akty nepřezkoumatelné, takže klientka nenachází v ČR soudní ochranu, uvádí advokát v návrhu.
Z popsaných důvodů David Zahumenský navrhuje, aby Evropský soud pro lidská práva vydal předběžné opatření vůči České republice: „Stěžovatelka navrhuje, aby Soud vydal předběžné opatření, kterým vládě ČR zakáže omezovat svobodu pohybu stěžovatelky prostřednictvím opatření bez patřičného zákonného zmocnění a přikáže vládě respektovat svobodu pohybu stěžovatelky na území ČR bez nepřiměřených omezení,“ žádá od Soudu advokát.

Celý návrh zveřejnil advokát na své webové stránce.

Podle stěžovatelky selhává v současnosti v České republice demokratická kontrola, Parlament, který se den před vyhlášením nouzového stavu rozhodl nesvolat se. Dále postup, kterým jsou vydávána vládní opatření brání soudnímu přezkumu ze strany správních soudů, Městský soud v Praze návrhy odmítá a Ústavní soud ani po třech týdnech neposlal podanou stížnost k vyjádření české vládě. Navíc se očekává, že stížnost na vyhlášený nouzový stav bude zamítnuta, protože „se jedná o výjimečný, jedinečný a politický akt, jehož přezkum není možný ani ve správním soudnictví, ani v řízení před ÚS“, vyjmenovává advokát ve svém návrhu. Občan v České republice tak nemá soudní ochranu.

Nouze vyhlášena nezákonně, akty ministerstva bez formy

Podle advokáta Zahumenského už samotné vyhlášení nouzového stavu neproběhlo zákonným způsobem a už při vyhlášení nouzového stavu měla vláda uvést, jaká základní práva a svobody budou omezeny:  „Podle čl. 6 odst. 1 zákona o bezpečnosti (ZOB) „Nouzový stav se může vyhlásit jen s uvedením důvodů na určitou dobu a pro určité území. Současně s vyhlášením nouzového stavu musí vláda vymezit, která práva stanovená ve zvláštním zákoně a v jakém rozsahu se v souladu s Listinou základních práv a svobod omezují a které povinnosti a v jakém rozsahu se ukládají. Podrobnosti stanoví zákon,“ cituje příslušné ustanovení právník. Bez platného a účinného usnesení  o krizovém stavu má navíc tento akt zrušit Parlament.

Současná situace je ovšem taková, že opatření v nouzovém stavu vydává ministerstvo zdravotnictví a ani právníci se neshodnou, zda jde o rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, přičemž analýza se kloní k tomu, že jde o správní akty. Jenže tyto akty nesplňují formální náležitosti:  „Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví ale nesplňuje ani jenom základní formální předpoklad, kterým je forma právního aktu omezujícího ústavně zaručené právo,  uvádí se v analýze, kterou stěžovatelka přikládá a na kterou odkazuje,“ píše advokát.

Vláda dosud nesdělila, která práva omezí a proč

Vláda ani po více než měsíci od vyhlášení nouzového stavu stále nesdělila, která práva a základní svobody  omezí, proč a na jak dlouho: „Stěžovatelka namítá, že je v rozporu s Čl. 2 Protokolu č. 4 k Úmluvě porušováno její právo na svobodu pohybu. Vláda vyhlásila nouzový stav bez toho, aby podle zákona o bezpečnosti ČR specifikovala, jaká základní práva a svobody se omezují. Nebyla tedy dodržena stanovená procedura pro omezení základních práv. Stěžovatelka namítá, že nemá efektivní prostředek nápravy porušení svých základních práv a svobod,“ uvádí doslova advokát.

David Zahumenský rovněž připomíná, že Česká republika žádné z práv a základních svobod, ke kterým je smluvně vázána Úmluvou o lidských právech a základních svobodách, nederogovala u Rady Evropy podle článku 15 Úmluvy. „Ostatně, vláda nevyužila ani stanoveného postupu, aby podle čl. 15 derogovala po dobu vyhlášení nouzového stavu jakákoli práva zaručená Úmluvou a jejími protokoly,“ píše advokát v návrhu.

Nejde o epidemii, státy varují před útokem na právní stát

V neposlední řadě právník argumentuje porušením definice epidemie i epidemického plánu, podle kterého byl nouzový stav vyhlášen předčasně:  „Jakkoli by snad mohlo být za epidemie omezení základních práv na místě, pokud jde o chřipku, epidemický práh se v ČR pohybuje mezi 1 600 až 1 800 nemocnými na 100 000 obyvatel. To znamená, že o epidemii by se jednalo v případě, kdy by bylo v české populaci alespoň 160 000 nakažených. S Covid jsme právě překročili 6 000, obdobná je situace také v jiných státech. Daná opatření jsou tak naprosto předčasná a je těžko možné je chápat jinak, než jako zneužití moci ze strany exekutivy, a to tím spíše, když exekutiva nedodržela ústavně a zákonem stanovenou proceduru pro vyhlášení nouzového stavu a omezení základních práv a svobod.“

Před zneužitím situace k útoku na právní stát, na svobody a na demokracii už 1. dubna 2020 varovala skupina státu ze západní Evropy: Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Španělsko a Švédsko zveřejnily dne 1. 4. 2020 prohlášení, ve kterém vyjadřují obavy, aby krizová opatření v takto bezprecedentní situaci nebyla zároveň útokem na právní stát, demokracii a vládu práva,“ připomíná advokát v návrhu k Evropskému soudu pro lidská práva.

Irena Válová

Sdílejte
Předchozí článekElektronizaci činnosti notářů vláda asi podpoří, byť s výhradami
Další článekVíce než poradenství potřebují dlužníci psychologa, míní soudce Jirmásek
Irena Válová
Irena Válová je novinářka, editorka, zástupkyně šéfredaktora i publicistka v tištěných médiích, ale i v rozhlasech a televizích. Mimo jiné referovala o politických událostech z krizových oblastí: přechod k demokracii v JAR, referendum o Saddámu Husajnovi v Iráku či rušení amerických základen na Filipínách. Šest let byla zpravodajkou ze Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu. Na základě publikovaných rozhovorů s americkými právníky o konfliktu zájmů v politice obdržela stipendium od velvyslanectví USA v Praze, v roce 1994 pak v Chicagu certifikát USIA tištěná žurnalistika v USA. V 90. letech též absolvovala několik stáží na téma demokracie ve Švýcarsku. V roce 1998 byla zvolena předsedkyní Syndikátu novinářů ČR, o rok později se stala členkou Řídícího výboru Evropské federace novinářů se sídlem v Bruselu. Tři roky vedla sdružení pro svobodný tisk Media Observatory ČR. Od roku 2001 je na volné noze jako autorka, editorka i mluvčí. Spolu s advokátem a nyní zvoleným soudcem Evropského soudu pro lidská práva za ČR ve Štrasburku JUDr. Alešem Pejchalem je autorkou knihy Základní slova: rozpravy o svobodě, společnosti, procesu, politice a právu.