Studie Unie obhájců navrhuje zavést zákaz důkazu chráněnou komunikací

Foto: Flickr

Uzákonit zákaz porušení důvěrnosti informací mezi obhájcem a obviněným a zákaz použít důkaz získaný prolomením mlčenlivosti a příkaz zničit nezákonně zachycenou komunikaci navrhuje studie Unie obhájců ČR. Tyto principy by měly ve stejné míře platit pro obviněné i pro osoby, se kterými je vedeno trestní řízení jakožto i pro obviněnou právnickou osobu. Navržená úprava má být podkladem pro komisi pro rekodifikaci Trestního řádu.

Studie, kterou Unie obhájců spolu s Českou advokátní komorou zadala vypracovat Právnickou fakultu univerzity Karlovy, navrhuje tři změny Trestního řádu a jednu změnu zákona o odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Studii jmenovitě vypracovali právníci Tomáš Gřivna a Hana Šimánová z katedry trestního práva.

Jak vyplývá ze závěrů, které právníci po rozsáhlé analýze učinily, současná česká praxe i právní úprava jsou nedostatečné, roztříštěné a už nereflektující realitu. K tomuto závěru vede právníky česká skutečnost, ale zejména judikatura Evropského soudu pro lidská práva a zahraniční úpravy problému, které rovněž ve své práci rozsáhle citují.

Zničit, aby nedošlo k ovlivnění

Podle závěrů právníků by měla být ochrana důvěrné komunikace mezi obhájcem a obviněným obecně uzákoněna bez ohledu na nosič dat, a to i ve fázi před zahájením trestního stíhání, kdy klient hledá právní radu, aniž by s ním bylo zahájeno trestní řízení. Chráněna by měla být veškerá taková komunikace včetně například poznámek klienta z porady s obhájcem.

V případě, že by z komunikace obhájce a jeho klienta byl pořízen záznam, nebylo by možné takovou komunikaci použít jako důkaz: „Zahraniční právní úpravy nejsou jednotné v tom, zdali má být taková nezákonně zachycená komunikace zničena. Lze to však doporučit, aby nedošlo k ovlivnění rozhodujícího orgánu,“ uvádí k tomu právníci ve studii.

Netýká se podezřelého advokáta

Autoři studie obratem dodávají, že opatření by se netýkalo advokáta, který je podezřelý z trestné činnosti, což bývá častý argument proti přísné kodifikaci a zákazu porušení mlčenlivosti a důvěrnosti jednání obhájce a obviněného: „Ochrana se nevztahuje na takovou komunikaci, v níž sice formálně vystupuje na jedné straně advokát, ale ten je zároveň podezřelým z páchání trestné činnosti spolu se svým klientem,“ uvádí autoři.

Výsledkem studie je návrh novelizace Trestního řádu a zákona o trestní odpovědnosti právnických osob:

Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) § 33 odst. 2:

Důvěrnost informací sdělovaných mezi obviněným a obhájcem v jakékoliv formě, zejména ústní, písemné i datové, nesmí orgány činné v trestním řízení narušit ani v průběhu jejich přenosu ani při jejich uchovávání v soukromí.

  • 89 odst. 4:

Důkaz ani jiné informace získané porušením důvěrnosti komunikace mezi obviněným a jeho obhájcem nesmí být v trestním řízení použity. Záznam takových informací musí být neprodleně zničen.

  • 158 odst. 13: Osoba, proti níž se trestní řízení vede, má právo na zachování důvěrnosti její komunikace s advokátem ve stejném rozsahu jako obviněný.

Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim § 35 odst. 3:

Důvěrnost komunikace mezi obviněnou právnickou osobou a jejím obhájcem se týká komunikace obhájce též s osobami, které jsou za právnickou osobu oprávněny jednat podle jiných právních předpisů.

Návrh má sloužit jako podklad pro jednání rekodifikační komise pro nový trestní řád. Předmětná úprava má zásadní význam pro ochranu důvěrnosti informací směřovaných klientem advokátovi, protože je vnímána jako etalon úrovně této ochrany napříč trestním řádem, uvádí k materiálu Unie obhájců.

Studie je v plném znění k dispozici zde.

Irena Válová

Sdílejte
Předchozí článekCyril Svoboda: Ve vysokých pozicích by měli být lidé s platným osvědčením NBÚ
Další článekLidé v Praze podali na dvě desítky oznámení kvůli nouzovému stavu
Irena Válová
Irena Válová je novinářka, editorka, zástupkyně šéfredaktora i publicistka v tištěných médiích, ale i v rozhlasech a televizích. Mimo jiné referovala o politických událostech z krizových oblastí: přechod k demokracii v JAR, referendum o Saddámu Husajnovi v Iráku či rušení amerických základen na Filipínách. Šest let byla zpravodajkou ze Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu. Na základě publikovaných rozhovorů s americkými právníky o konfliktu zájmů v politice obdržela stipendium od velvyslanectví USA v Praze, v roce 1994 pak v Chicagu certifikát USIA tištěná žurnalistika v USA. V 90. letech též absolvovala několik stáží na téma demokracie ve Švýcarsku. V roce 1998 byla zvolena předsedkyní Syndikátu novinářů ČR, o rok později se stala členkou Řídícího výboru Evropské federace novinářů se sídlem v Bruselu. Tři roky vedla sdružení pro svobodný tisk Media Observatory ČR. Od roku 2001 je na volné noze jako autorka, editorka i mluvčí. Spolu s advokátem a nyní zvoleným soudcem Evropského soudu pro lidská práva za ČR ve Štrasburku JUDr. Alešem Pejchalem je autorkou knihy Základní slova: rozpravy o svobodě, společnosti, procesu, politice a právu.