ČR je připravena na kontrolu hranic, mezitím ale Schengen dočasně zastavilo sedmnáct států

Na sumu 299 860 990 s DPH uzavřelo Policejní prezídium 4. srpna rámcovou smlouvu se společností Be a Future Foto: Pixabay

Česká republika je připravena na znovuzavedení hraničních kontrol. Vyplývá to ze Strategie pro evropskou integrovanou správu hranic 2020–2024, kterou má Česká justice k dispozici. Stát v dokumentu nepočítá se zrušením Schengenu, naopak dále rozvíjí jeho instituce. Jako cíl si stát stanovil zvýšení společenské prestiže orgánů státní správy odpovídajících za vnější hranice. Mezitím zavedení hraničních kontrol ohlásilo Evropské komisi sedmnáct států Schengenské úmluvy včetně ČR. Rakousko a Německo bude kontrolovat hranice až do listopadu 2020 kvůli kriminalitě, přistěhovalectví, terorismu a šíření koronaviru.

Vládě pravidelně předkládaný dokument, který má hodnotit výsledky Schengenské úmluvy o pohybu osob a zboží bez hraničních kontrol, předběhla realita.
Zatímco v pětatřicetistránkovém dokumentu stát věnuje možnosti znovuzavedení ochrany vnitřních hranic jeden čtyřřádkový odstavec, ve skutečnosti už hraniční kontroly znovu zavedl: „Pokud se jedná o připravenost na případné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic, ČR disponuje krizovými plány pro řešení velké migrační vlny a plány na znovuzavedení kontrol v případě závažného ohrožení veřejného pořádku nebo vnitřní bezpečnosti. Orgány ČR při těchto činnostech úzce spolupracují a provádějí pravidelná cvičení umožňující vyhodnocovat jejich připravenost,“ uvádí se doslova v dokumentu.

Mezitím ovšem Česká republika kvůli riziku šíření koronaviru zavedla hraniční kontroly stejně jako dalších sedmnáct evropských států. Státy Schengenské úmluvy nejsou totožné s členskými zeměmi EU. Schengenská úmluva, ochrana hranic a hraniční kontroly nemají nic společného se zákazy vycestování občanů do jiných států.

Podle webu Evropské komise ohlásila ČR přechodné znovuzavedení hraničních kontrol na dobu od 14. března do 24. dubna 2020. Hraniční kontroly ovšem i po tomto datu stále probíhají, takže český stát bude zřejmě žádat Komisi o prodloužení.

Většina států Schengenské úmluvy ohlásila přechodné hraniční kontroly až do poloviny května. Skupina států, které se cítí ohroženy přistěhovalectvím a terorismem bude hranice kontrolovat do 11. listopadu 2020. Konkrétně jde mimo jiné i o naše sousedy Rakousko a Německo. Rakousko jako důvod ochrany hranic uvádí kromě zabránění šíření koronaviru také terorismus, organizovaný zločin a druhotný pohyb a hranice s Maďarskem a Slovinskem – jinými slovy obavu z obnovování tzv. Balkánské stezky, kudy proudí přistěhovalci ze zemí Asie a Afriky.  Německo má za důvod pro prodloužení hraničních kontrol do 11. listopadu 2020 fakt, že sousedí s Rakouskem.

Seznam státu, které zavedly hraniční kontroly včetně důvodů je zde.

Při návratech více spolupráce s Frontexem, Eurintem i Eurlem

Důležitým bodem Strategie je otázka navracení přistěhovalců do jejich domovských zemí: „Navracení je integrální součástí migrační politiky ČR a je současně považováno za důležitý preventivní nástroj v boji proti nelegální migraci. Proto ČR využívá různých forem pro dobrovolné i nucené navracení osob, včetně bilaterálních readmisních dohod uzavřených se sousedními státy, dalšími státy EU nebo třetími zeměmi. Schengenské hodnocení ČR v oblasti navracení poukázalo na některé nedostatky v implementaci návratové směrnice ve vnitrostátním právu i praxi, a to včetně monitoringu nuceného navracení nezávislým monitorovacím orgánem. Proto jsou součástí Strategie cíle, které usilují o odstranění identifikovaných nedostatků.“

Realizace navrácení probíhá leteckou nebo pozemní cestou, a to buď dobrovolně s asistencí Ministerstva vnitra či Mezinárodní organizace pro migraci, nebo nuceně, případně i s policejní eskortou, popisuje dokument, jak se proces odehrává.

ČR uvažuje o dalším působení na Balkáně

Jak dále vyplývá ze Strategie, ČR bude muset pro vracení přistěhovalců do jejich domovských zemí více používat Frontex a další programy založené Evropskou unií. „Další směřování v oblasti navracení by mělo vycházet z efektivního využívání dostupných nástrojů poskytovaných agenturou Frontex, agenturou převzatých programů EURINT a EURLO a přímé spolupráce mezi členskými státy,“ stojí v Analýze.

Co se týče spolupráce v oblasti přistěhovalectví, zmiňuje Strategie západní balkánskou stezku, kde začne operovat Frontex: „Konkrétní formou pomoci je např. bilaterální policejní spolupráce se zeměmi podél západo-balkánské trasy (zejména Severní Makedonie a Srbsko). Tato pomoc je poskytována průběžně a reaguje na potřeby dotčených třetích zemí. S vizí spuštění společných operací agentury Frontex v těchto zemích ČR uvažuje o svém dalším působení s cílem zajistit hladký přechod na spolupráci koordinovanou agenturou Frontex, případně zajistit komplementární fungování bilaterálních a společných operací, bude-li to slučitelné s úkoly a mandátem agentury Frontex,“ uvádí se v Analýze.

Zvýšit společenskou prestiž orgánů státní správy

České úředníky čeká ve výstavbě a zdokonalování mnoha institucí včetně Národního situačního centra ochrany hranic, ochrany osobních údajů, revidování, monitorování a dalších úkolů podle Schengenské dohody ještě hodně práce, vyplývá z Analýzy. Analýza jde ve svých cílech až do detailů. „Implementovat pokyny agentury Frontex týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,“ stojí mimo jiné v mnoha vytýčených cílech. Tento úkol se český stát zavazuje splnit do roku 2024.

Jedním z důležitých bodů je zvyšování prestiže sebe sama a povědomí o práci a významu tzv. vnějších hranic ČR, což jsou převážně letiště, jakožto i o významu státních úředníků: „Zvýšit povědomí široké i politické veřejnosti o významu úseku vnějších hranic ČR. Zvýšit společenskou prestiž orgánů státní správy odpovědných za ochranu vnějších hranic ČR a zvýšit jejich atraktivitu na trhu práce,“ stojí v cíli s termínem splnění v roce 2021.

Irena Válová

Sdílejte
Předchozí článekSe Švachulou jsme kamarádi, ale ´koně jsme spolu nekradli´. Když se dva lidi baví o třetím, nemůžete tomu zabránit, tvrdí Faltýnek junior
Další článek75 dní nezákonně ve výkonu trestu? NSS se vrací k veřejnému projednávání kárných žalob
Irena Válová
Irena Válová je novinářka, editorka, zástupkyně šéfredaktora i publicistka v tištěných médiích, ale i v rozhlasech a televizích. Mimo jiné referovala o politických událostech z krizových oblastí: přechod k demokracii v JAR, referendum o Saddámu Husajnovi v Iráku či rušení amerických základen na Filipínách. Šest let byla zpravodajkou ze Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu. Na základě publikovaných rozhovorů s americkými právníky o konfliktu zájmů v politice obdržela stipendium od velvyslanectví USA v Praze, v roce 1994 pak v Chicagu certifikát USIA tištěná žurnalistika v USA. V 90. letech též absolvovala několik stáží na téma demokracie ve Švýcarsku. V roce 1998 byla zvolena předsedkyní Syndikátu novinářů ČR, o rok později se stala členkou Řídícího výboru Evropské federace novinářů se sídlem v Bruselu. Tři roky vedla sdružení pro svobodný tisk Media Observatory ČR. Od roku 2001 je na volné noze jako autorka, editorka i mluvčí. Spolu s advokátem a nyní zvoleným soudcem Evropského soudu pro lidská práva za ČR ve Štrasburku JUDr. Alešem Pejchalem je autorkou knihy Základní slova: rozpravy o svobodě, společnosti, procesu, politice a právu.