Nakládat s listinami zajištěnými v rámci prohlídky advokátní kanceláře je možné pouze na veřejném jednání

Ústavní soud v rozhodnutí uvedl, že mlčenlivosti advokáta považuje za základní předpoklad pro poskytování právní pomoci v demokratickém právním státě Foto: Pixabay

Soudce se smí seznamovat s obsahem listin zajištěných při domovní prohlídce nebo prohlídce jiných prostor, v nichž advokát vykonává advokacii, výlučně v průběhu veřejného zasedání nařízeného za tímto účelem. V situaci, kdy vznikne potřeba je odročit, je nezbytné zajištěné listiny po dobu odročení zabezpečit takovým způsobem, který neumožní nikomu (ani soudci nebo znalci) se s nimi seznámit, popř. je zničit nebo poškodit. Vyplývá to z rozhodnutí Ústavního soudu, o kterém informoval Bulletin advokacie.

Na Ústavní soud se obrátil advokát kvůli způsobu, jakým soud nakládal s listinami zajištěnými při domovní prohlídce v prostorách jeho advokátní kanceláře a bytu. Vadilo mu, že soudkyně MS v Praze při skončení veřejného zasedání, ve kterém se rozhodovalo o návrhu na nahrazení souhlasu zástupce ČAK k seznámení se s obsahem listin zajištěných při domovní prohlídce, posuzované materiály nezapečetila, a naopak veřejné zasedání odročila za účelem seznámení se s jejich obsahem mimo konání veřejného zasedání. Námitky stěžovatele proti takovému postupu nebyly akceptovány ani vedením soudu, když místopředseda soudu k jeho stížnostem sdělil, že s ohledem na rozsah předloženého materiálu postup soudkyně odpovídá dané situaci, neboť prostor, který skýtá veřejné zasedání, prakticky vylučuje, aby k seznámení se s příslušnými listinami nebo dokumenty, zvlášť při jejich rozsahu v tomto případě, došlo. Takový přístup však nelze podle stěžovatele akceptovat; stalo by se tak nekontrolovatelným, zda se soudce skutečně zaobírá každým dokumentem zvlášť, jak je jeho úlohou.

Mlčenlivost je povinnost

Ústavní soud v rozhodnutí uvedl, že mlčenlivosti advokáta považuje za základní předpoklad pro poskytování právní pomoci v demokratickém právním státě. „Profesní mlčenlivost a její dodržování advokátem musí požívat příslušné ochrany, zejména v situacích, kdy může být ohrožena, jako jsou právě prohlídky u advokáta prováděné podle § 85b tr. řádu. Prolomit mlčenlivost advokáta přitom může znamenat zásah jak do zákonem daných povinností a práv advokátových souvisejících s výkonem jeho povolání, tak do práv jeho klientů.“ Advokáti v demokratickém právním státě vykonávají zásadní úlohu spočívající v obhajobě stran sporu v soudním řízení, kterou by nebyli schopni zajistit, kdyby nemohli zaručit důvěrnost výměny informací, vysvětluje dále ÚS s tím, že výkon profese advokáta vychází z důvěrného vztahu mezi advokátem a klientem a z důvěry klienta v mlčenlivost advokáta. Nejde proto o výsadu advokáta, která by měla založit jeho vynětí z obecně platného a závazného právního řádu, nýbrž jde o povinnost uloženou advokátovi v zájmu jeho klientů a pro jejich ochranu. Svým významem je tedy mlčenlivost advokáta součástí práv na právní pomoc a na soudní ochranu.

Ústavní soud připomněl, že ochranu povinnosti mlčenlivosti, jako primární smysl úpravy obsažené v § 85b tr. řádu, není možné opomíjet i při výkladu zákonné úpravy způsobu nakládání se zajištěnými listinami, resp. nosiči informací, o jejichž (ne)vydání ještě nebylo rozhodnuto. „Zpřísněný režim nakládání s nimi se uplatní od momentu jejich zajištění a pokračuje i po podání návrhu na nahrazení souhlasu zástupce ČAK až do právní moci rozhodnutí soudu. Ústavní soud uvedl, že z § 85b odst. 7 tr. řádu lze jednoznačně dovodit, že rozhodující soudce není oprávněn se seznámit se zajištěnými listinami dříve než ve veřejném zasedání nařízeném pro tento účel.  Tento jasně vymezený procesní postup neumožňuje soudci seznámit se s listinami při přípravě na veřejné zasedání a obdobně by měl být použit i v situaci, kdy vznikne potřeba veřejné zasedání odročit.“

Ústavní soud tak přisvědčil tvrzení stěžovatele, že listiny zajištěné při prohlídce advokátových prostor, o vydání kterých nebylo zatím rozhodnuto, mají být zabezpečeny způsobem neumožňujícím seznámit se s nimi nikomu, tedy ani soudci, a zároveň umožňujícím nejen soudu, ale i dalším účastníkům řízení prověřit, zda zabezpečení listin porušeno nebylo. V posuzované věci bylo po zajištění listin provedeno jejich zabezpečení policejním orgánem a zástupcem ČAK, resp. dalším postupem ČAK v souladu se zákonnými požadavky, o čemž se soud i účastníci řízení mohli přesvědčit při prvním veřejném zasedání o návrhu na nahrazení souhlasu zástupce ČAK. Jenže následný postup soudu již garance ochrany povinnosti mlčenlivosti o informacích obsažených v zajištěných listinách a na nosičích dat neposkytoval. „Krajský soud veřejné zasedání (a následně několikrát poté) odročil, aniž by listiny zajištěné při prohlídce advokátových prostor – advokátní spisy a nosiče elektronických dat – opětovně zapečetil, tedy tyto ponechal mezi konáním jednotlivých veřejných zasedání přístupné. Účastníci řízení ani soud tak neměli možnost v dalším průběhu řízení prověřit naplnění zvýšeného požadavku na ochranu nakládání s těmito listinami po dobu, než bude rozhodnuto, zda jim má být poskytnuta ochrana vztahující se na listiny, které obsahují skutečnosti podléhající povinnosti mlčenlivosti advokáta, nebo nikoli,“ vytýká Ústavní soud.

Soudkyní zdůvodněné rozhodnutí odročit jednání výslovně za účelem seznámení se s obsahem předložených listin mimo veřejné zasedání, je tak podle ÚS v přímém rozporu s § 85b odst. 8 tr. řádu, a neodpovídá smyslu zvláštní úpravy nakládání se zajištěnými listinami, která má garantovat právo na zachování mlčenlivosti advokáta. „Zajištěné listiny a datové nosiče, o jejichž vydání se rozhoduje, nelze považovat za „spisový materiál“ v obecném slova smyslu, jak to ve svém vyjádření tvrdí vrchní státní zastupitelství, tyto netvoří součást spisu a ani soudce není oprávněn do nich nahlížet mimo veřejné zasedání, na kterém se o povaze v nich obsažených informací má rozhodnout. Není-li věc rozhodnuta v rámci jednoho veřejného zasedání, je soud povinen při odročení veřejného zasedání listiny opětovně zabezpečit (zapečetit), k čemuž ale v posuzovaném případě nedošlo.“

Vrácení listin ČAK

Ústavní soud konstatoval, že v posuzované věci tak nejenže bylo znemožněno v dalších veřejných zasedáních prověřit, zda nebylo porušeno zabezpečení listin, ale navíc soudkyně rozhodující ve věci přímo informovala o tom, že s obsahem listin se bude seznamovat mimo veřejné zasedání, tj. mimo rámec zákonného režimu upravujícího rozhodování o nahrazení souhlasu zástupce ČAK s vydáním listin.

Postupem rozhodující soudkyně krajského soudu, která se s obsahem listin seznamovala mimo veřejné zasedání, nebylo umožněno stěžovateli jeho procesní práva řádně a bezprostředně realizovat, čímž bylo porušeno jeho právo podle čl. 38 odst. 2 Listiny na veřejné projednání jeho věci v jeho přítomnosti tak, aby se mohl vyjádřit, jako součást spravedlivého procesu.

„Přibrání znalce za účelem selekce velkého souboru dat za pomoci klíčových slov je možné považovat za ústavně souladný způsob obeznámení se s informacemi pro posouzení jejich povahy z hlediska existence povinnosti mlčenlivosti k nim, i tato činnost znalce však musí být prováděna výlučně v průběhu veřejného zasedání, jelikož nosiče dat nemohou být před rozhodnutím o povaze informací na nich obsažených vydány nikomu, tj. ani znalci. Nemá-li tedy rozhodující soudce sám odborné znalosti umožňující mu obeznámit se s informacemi na nosiči dat za účelem posouzení, zda se na ně vztahuje povinnost mlčenlivosti advokáta, je nutné, aby při přibrání znalce a vymezení znaleckého úkolu postupoval tak, aby byl naplněn požadavek zpřístupnění informací znalci pouze v době veřejného zasedání a jejich zabezpečení způsobem neumožňujícím jiné nakládání než takové, které je nezbytné k jeho rozhodnutí,“ všímá i ÚS dalšího aspektu stížnosti.

V situaci, kdy vznikne potřeba odročit veřejné zasedání, je nezbytné zajištěné listiny po dobu odročení veřejného zasedání zabezpečit takovým způsobem, který neumožní nikomu (ani soudci nebo znalci) se s nimi seznámit, popř. je zničit nebo poškodit, a současně zvolený způsob zabezpečení musí umožnit, aby v odročeném veřejném zasedání bylo možné prověřit, zda v období mezi konáním veřejných zasedání nebylo zabezpečení listin porušeno.

„S ohledem na nezabezpečení listin a možnosti obeznámení se s jejich obsahem i mimo konání veřejného zasedání dospěl Ústavní soud k závěru, že tuto vadu řízení o nahrazení souhlasu zástupce ČAK není možné zhojit způsobem, který by umožnil dále rozhodovat o vydání listin. V této situaci nepostačuje zakázat krajskému soudu, aby pokračoval v porušování práv stěžovatele, když dosavadní způsob nakládání se zajištěnými listinami má za následek, že není možné naplnit podmínky pro vedení řízení, proto mu nezbylo než přikázat krajskému soudu, aby per analogiam k § 85b odst. 6 tr. řádu k návrhu na nahrazení souhlasu zástupce ČAK nepřihlížel a předmětné listiny vydal ČAK.“

Podle advokáta Lukáše Trojana, který ústavní stížnost podával, rozhodnutí ÚS znamená, že OČTŘ ani soud nemohou s listinami zabavenými při domovní prohlídce v daném řízení dále nakládat, a že se vrací zpět advokátovi, u kterého byly zabaveny. „Je to důležité rozhodnutí, protože okolo nakládání s listinami zabavenými při prohlídce u advokáta existuje řada problémů. ÚS svým rozhodnutím dal jasně najevo, jak vysoce si cení principu advokátní mlčenlivost jako ochrany klientů.“

Dušan Šrámek