Foto: Mladá fronta

V zájmu poctivých věřitelů je podle správkyně rychlé projednání, soudce Strnad postupoval u rozhodování o Mladé frontě dle zákona

Žádný z procesních předpisů nezná dobu pro souzení a zákon o soudech a soudcích také nezná pracovní dobu. Soudce jako ústavní činitel není vázán zákoníkem práce. Námitky některých advokátů při jednání o konkurzu vydavatelství Mladá fronta a.s. tak před zákonem neobstojí. Někteří věřitelé si stěžují, že jednání na Krajském soudu v Českých Budějovicích pod vedením soudce Zdeňka Strnada se protáhla na 16 hodin až do časného rána. Dva věřitelé také zpochybňují znalecký posudek, jenž odhadl cenu vydavatelství. Kvůli tomu chtějí svolat novou schůzi.

Jednání začalo 15. května v 11 hodin dopoledne a skončilo 16. května ve 4 hodiny ráno. Účastníci jednání museli být kvůli epidemii koronaviru celou dobu v rouškách. Soudce Strnad na opakované žádosti více zástupců věřitelů odmítl odročit jednání na pondělí či na jiný den. Zdůvodnil to tím, že věřitelů je hodně a neměl by pro ně v pondělí či jiný den volnou tak velkou soudní síň.

Podle insolvenční správkyně Petry Hýskové si dle veřejně dostupných informací na délku vedené schůze věřitelů stěžovali zástupci věřitelů, kteří ji svými přednesy a návrhy systematicky prodlužovali. Podle Hýskové tím sledovali jediný cíl, a sice  odročení jednání. „V zájmu všech poctivých věřitelů je ale právě především rychlé projednání věci a mám tedy za to, že soud postupoval správně, když nejprve poskytl velkorysý prostor těmto věřitelům (a jejich podněty a návrhy trpělivě vypořádával a protokoloval), a pak pokračoval v projednání věci až do konce. Jednání bylo přítomno dalších více než 10 právních zástupců a dále státní zástupkyně – nikdo si na nepřiměřenost postupu soudu nestěžovat a naopak všichni jednomyslně podpořili soud v tom, aby plánovaný program schůze věřitelů dokončil, ač to bylo (nejen) časově náročné,“ dodala insolvenční správkyně pro Českou justici.

Ladislav Štorek z advokátní kanceláře Dentons označil jednání soudce Strnada za profesionální. „Soudce byl perfektně připravený a jenom jeho zásluhou nedošlo k dalším potenciálním účetním manipulacím v dotčené společnosti. Kdyby takhle pracoval každý soudce, naše justice by byla mnohem dál v rozhodování o vleklých soudních sporech,“ uvedl Štorek pro Echo24. Česká justice mluvila i s dalšími účastníky jednání a ti se shodli, že vedení jednání soudcem Strnadem bylo korektní. Státní zástupkyně Michela Hojdarová pak odkázala na protokol z jednání.

Ohledně „pracovní doby“ soudce existují již precedenty. Nejvyšší správní soud (NSS) například v případě soudce Okresního soudu v Liberci Ondřeje Matoucha judikoval, že u soudce je primární výkonnost, nikoliv čas, který stráví v práci. Vleklá soudní jednání ostatně nejsou v justici žádnou velkou výjimkou. Například exhejtman David Rath mluvil při své závěrečné řeči v korupční kauze s přestávkami 14 hodin.

Cena vydavatelství se podle znaleckého posudku pohybuje kolem 30 milionů korun. V insolvenčním řízení se s pohledávkami k Mladé frontě zatím přihlásily čtyři stovky věřitelů, kteří žádají celkem kolem 400 milionů korun.

(epa)