Začaly běžet lhůty pro žádost o prominutí zmeškání úkonu kvůli nouzovému stavu

Od pondělí běží lhůty ve správním řízení pro žádost o prominutí zmeškání úkonu kvůli nouzovému stavu Foto: pixabay

Pokud někdo v důsledku nouzového stavu a souvisejících opatření nemohl ve správním řízení učinit konkrétní procesní úkon, má nyní patnáct dní na žádost o prominutí zmeškání. Současně se žádostí je nutno učinit daný procesní úkon. Upozorňuje na to ombudsman s odkazem na stanovisko ministerstva vnitra. Správní orgány posuzují žádosti jednotlivě, přičemž zmeškání úkonu nelze prominout tam, kde to zákon výslovně vylučuje.

Jak veřejný ochránce práv upozorňuje, lidé měli právo nahlížet do spisu a pořizovat si z něho kopie po celou dobu od vyhlášení nouzového stavu. Další opatření státu, který úřady uzavřel, a nebo situace účastníků řízení, mohly znemožnit výkon tohoto práva. „Výkonem tohoto práva nahlížet do spisu lze získat informace o aktuálním stavu konkrétního správního řízení, či další podstatné informace, které umožní následně zvolit účinný způsob ochrany svých práv a právem chráněných zájmů,“ upozorňuje veřejný ochránce práv Stanislav Křeček.

Ombudsman Stanislav Křeček Foto: VOP

Podle jeho upozornění nyní po skončení nouzového stavu začala běžet patnáctidenní lhůta pro nápravu: „Pokud v důsledku nouzového stavu resp. opatření, které byla v souvislosti s nouzovým stavem nařízena, nemohou ve stanovené lhůtě učinit konkrétní procesní úkon např. nahlédnout do spisu nebo se odvolat proti usnesení o odepření nahlédnutí do spisu, mohou požádat o prominutí zmeškání úkonu. Žádost o prominutí zmeškání úkonu lze podat k správnímu úřadu ve lhůtě 15 dnů ode dne ukončení nouzového stavu. Současně s tím je ale třeba také učinit daný procesní úkon např. podat odvolání,“ uvádí k tomu ombudsman.

Více informací k posuzování běhu lhůt a možnosti požádat o prominutí zmeškání úkonu lze nalézt na stránkách Ministerstva vnitra.

Nouzový stav má povahu závažných důvodů

Jak ve svém stanovisku uvádí ministerstvo vnitra, v případě lhůt stanovených zákonem k učinění úkonu vůči správnímu orgánu může být trvání nouzového stavu v řadě případů důvodem pro prominutí zmeškání úkonu (§ 41 správního řádu). „Nouzový stav, respektive krizová opatření nařízená v souvislosti s nouzovým stavem, která mohou omezit možnost učinit úkon v požadované lhůtě z důvodu omezeného pohybu osob, mají povahu závažných důvodů, které nastaly bez zavinění účastníka řízení ve smyslu § 41 odst. 4 správního řádu.“

Mohou, ale nemusí. To posoudí správní orgán u jednotlivých případů: „Správní orgán však musí i v této situaci provádět individuální hodnocení případů. Prominutí zmeškání úkonu bude na místě vždy v případech, kdy úkon vyžaduje osobní účast, přičemž osoba by dostavením ke správnímu orgánu vystavovala sebe i ostatní osoby zvýšenému riziku nákazy. Důvodem pro prominutí zmeškání úkonu může být zpravidla též ztížená možnost učinit podání poštou. V těchto případech lze nouzový stav hodnotit obecně jako závažný důvod bez potřeby podrobnějšího dokazování,“ uvádí k tomu vnitro.

Ale ne vždy

To neplatí u těch účastníků řízení, kteří mají datovou schránku. Neznamená to ale, že nemohou podat žádost o prominutí zmeškání lhůty. Takovou žádost musí ale řádně odůvodnit. „Naproti tomu v případech, kdy má účastník řízení k dispozici datovou schránku a daný úkon (např. odvolání) mohl učinit ve stanovené lhůtě, vyhlášení nouzového stavu nebude bez dalšího důvodem pro prominutí zmeškání úkonu. V těchto případech je tedy na účastníkovi, aby svou žádost řádně odůvodnil,“ uvádí vnitro.

„Prominout zmeškání úkonu nelze v případě, že zákon prominutí takového úkonu výslovně vylučuje. Správní orgán zmeškání úkonu dále nepromine, je-li zjevné, že by újma, která by byla způsobena dotčením práv nabytých v dobré víře nebo dotčením veřejného zájmu, převýšila újmu hrozící podateli (§ 41 odst. 5 správního řádu). Půjde zejména o úkony, jejichž učinění je nezbytné pro ochranu veřejného zdraví. Usnesení, kterým správní orgán zmeškání úkonu nepromine, se oznamuje pouze podateli (§ 41 odst. 7 správního řádu), tj. tomu, kdo o prominutí zmeškání požádal, a pouze ten se bude moci proti tomuto usnesení odvolat,“ uvádí k tomu ministerstvo vnitra.

Správní řád k tomu říká přesně toto:

(1) Navrácením v předešlý stav se rozumí prominutí zmeškání úkonu, který je třeba provést nejpozději při ústním jednání nebo v určité lhůtě, nebo povolení zpětvzetí nebo změny obsahu podání, kterou by jinak nebylo možno učinit.

(2) Požádat o prominutí zmeškání úkonu účastník může do 15 dnů ode dne, kdy pominula překážka, která podateli bránila úkon učinit. S požádáním je třeba spojit zmeškaný úkon, jinak se jím správní orgán nezabývá. Zmeškání úkonu nelze prominout, jestliže ode dne, kdy měl být úkon učiněn, uplynul jeden rok.

(3) Správní orgán může požádání o prominutí zmeškání úkonu přiznat odkladný účinek, pokud podateli hrozí vážná újma a nevznikne-li přiznáním odkladného účinku újma způsobená dotčením práv nabytých v dobré víře nebo dotčením veřejného zájmu převyšující újmu hrozící podateli.

(4) Správní orgán promine zmeškání úkonu, prokáže-li podatel, že překážkou byly závažné důvody, které nastaly bez jeho zavinění.

(5) Správní orgán zmeškání úkonu nepromine, je-li zjevné, že by újma, která by byla způsobena dotčením práv nabytých v dobré víře nebo dotčením veřejného zájmu, převýšila újmu hrozící podateli.

(6) O prominutí zmeškání úkonu rozhoduje usnesením správní orgán, který v době požádání o prominutí zmeškání úkonu vede řízení. V případě, že správní orgán promine zmeškaný úkon, doplní řízení ve smyslu úkonu, jehož zmeškání bylo prominuto.

(7) Usnesení, kterým správní orgán zmeškání úkonu nepromine, se oznamuje pouze podateli.

(8) Požádat o povolení změny obsahu podání účastník může pouze do vydání rozhodnutí (§ 71). Správní orgán může povolit zpětvzetí nebo změnu obsahu podání jen v případě, že podateli hrozí vážná újma; tím není dotčeno ustanovení § 45 odst. 4. Ustanovení odstavců 2 až 4, 6 a 7 platí obdobně.

Irena Válová

Sdílejte
Předchozí článekZvolený předseda slovenského Nejvyššího soudu Ján Šikuta: Situace v justici je katastrofická
Další článekNového ředitele Národní galerie vyberou Přibáň, Pleskot, Jůza a další. Návrat Fajta ministerstvo odmítá
Irena Válová
Irena Válová je novinářka, editorka, zástupkyně šéfredaktora i publicistka v tištěných médiích, ale i v rozhlasech a televizích. Mimo jiné referovala o politických událostech z krizových oblastí: přechod k demokracii v JAR, referendum o Saddámu Husajnovi v Iráku či rušení amerických základen na Filipínách. Šest let byla zpravodajkou ze Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu. Na základě publikovaných rozhovorů s americkými právníky o konfliktu zájmů v politice obdržela stipendium od velvyslanectví USA v Praze, v roce 1994 pak v Chicagu certifikát USIA tištěná žurnalistika v USA. V 90. letech též absolvovala několik stáží na téma demokracie ve Švýcarsku. V roce 1998 byla zvolena předsedkyní Syndikátu novinářů ČR, o rok později se stala členkou Řídícího výboru Evropské federace novinářů se sídlem v Bruselu. Tři roky vedla sdružení pro svobodný tisk Media Observatory ČR. Od roku 2001 je na volné noze jako autorka, editorka i mluvčí. Spolu s advokátem a nyní zvoleným soudcem Evropského soudu pro lidská práva za ČR ve Štrasburku JUDr. Alešem Pejchalem je autorkou knihy Základní slova: rozpravy o svobodě, společnosti, procesu, politice a právu.