„Dudlíková agenda“ začíná být významná. Spory o děti vedou společensky silní

Pražské právnické jaro nabídlo sympozium o péči o nezletilé Foto: Irena Válová

Agenda rodinná a rozhodování o dětech nabývá společenského významu. Už není vnímána jako podřadná, naopak v ní dochází ke specializaci tak, jak je tomu ve třech senátech Krajského soudu v Praze. Vždy v ní jde o emoce, o vztahy blízkých a o budoucnost celých rodin. V obvodu Krajského soudu v Praze takových případů loni napadlo přes 14 000, takřka stejný počet byl dvanácti okresními soudu a krajským soudem rozhodnut.

Jaký bude další osud Stálé konference českého práva po vyhlášení pandemie a po řadě vládních opatření? Budou se právní profesionálové setkávat nadále jen na internetu? Taková rozhodnutí musel činit zakladatel Stálé konference českého práva Karel Havlíček v důsledku vládou vyhlášené krize a omezení společenských a odborných akcí. „Korovirová krize, pandemie a panhysterie zasáhla. Lidstvo poprvé v dějinách vidí, jak vetřelec útočí v přímém přenosu a teprve v budoucnu historie posoudí, jaké šrámy na těle i na duši opatření zanechala,“ řekl v úvodu Středočeského právnického dne v rámci sympozia na téma Péče o nezletilé z pohledu soudní praxe právník Karel Havlíček.

Nejde o peníze, ale o osudy

Téma vybrali sami soudci tří odborných senátů Krajského soudu v Praze, kteří se současně stali lektory a někteří i přednášejícími. Odbornou část proto uvedl předseda Krajského soudu v Praze Ljubomír Drápal několika poznámkami k „dudlíkové agendě“. Tak bývala opatrovnická agenda některými nazývána a podceňována. Podle jeho slov se zde sice nerozhoduje o velkých penězích, avšak rozhoduje se o lidských osudech a o budoucnosti celých rodin.

Předseda Krajského soudu v Praze Ljubomír Drápal Foto: Irena Válová

Za pravdu mu dal místopředseda Krajského soudu v Praze Roman Šebek ve svých „poznámkách a postřezích“. Podle jeho slov je tato agenda více lidská, než odborná a je společensky významná. „Z hlediska soudců byla ještě donedávna vnímána jako agenda podřadná, úmorná. A ona úmorná je. Veřejnost ji ale vnímá jinak,“ uvedl soudce. Dnes jsou podle něj specializovaní kolegové více slyšet i vidět.

Podle Drápala má tato agenda některé zvláštnosti, které je nutno zdůraznit, ne všechny jsou přínosné. Pohybuje se v ní například mnoho znalců a bez posudku už dnes takřka nelze rozhodnout. Roman Šebek uvedl, že znalecké posudky případ v drtivé většině nikam neposunou, znalců je málo, lhůta šest měsíců není dodržována a znalec obvykle odpoví, že oba rodiče jsou způsobilí k výchově dětí.

Ani soudce není okoralý

Podle místopředsedy Krajského soudu v Praze Romana Šebka je v této agendě žádoucí hodnotový přístup, naprosto nežádoucí jsou obstrukce a nepřípustně formalizovaný výklad materiálního práva, naopak je nutné zasadit zákon do všech souvislostí, jak ostatně opakovaně uvádí judikatura Nejvyššího i Ústavního soudu. „V této agendě by se věci neměly od odvolacího soudu vracet,“ řekl s tím, že řešením je včasné rozhodnutí. Proto by měl soudce někdy rozhodovat i razantně, což je emočně náročné. „Soudce musí být psychologem v soudní síni nebo poslat rodinu na mediaci, což je sice kvalitní, ale dlouho to trvá,“ řekl Šebek.

„Jde o emoce, city, vztahy blízkých osob, měl jsem rád rodiče, ale teď mám jen mámu nebo tátu. Významná je empatie, která ale nese riziko vyhoření. Jsou situace, kdy ale musí soudce do vztahů říznout,“ uvedl s tím, že pokud soudce vydá rozhodnutí, adresáti „jsou pod vnímáním, že to asi jinak nejde“.

Také podle Ljubomíra Drápala jde o emocionální agendu. „Ani soudce není okoralý,“ řekl Drápal s tím, že by to chtělo více vyváženosti v okruhu těch, co rozhodují. A mezi těmi převažují ženy – soudkyně. „Chtělo by to také muže,“ řekl předseda KS v Praze, kterému chybí v rozhodování ještě jedna věc: Laický prvek. Lepší je podle něj rychlé rozhodnutí, než prvotřídní, pomalé a pozdě přicházející.
Důraz na rychlost potvrdil i další z přednášejících předseda senátu Nejvyššího soudu Lubomír Ptáček, když hovořil o otázce stále diskutovaného dovolání v rodinných věcech. Je žádoucí, aby se někdo po pěti letech od soudu dozvěděl, že měl studovat jinou školu?, položil otázku soudce Nejvyššího soudu.

Když řízení brzdí účastníci

Jenže často řízení brzdí a zpomalují obstrukcemi návrhy na předběžná opatření a odvoláváním se sami účastníci řízení, jak vyplynulo z přednášky soudkyně Krajského soudu v Praze Kateřiny Frankové. „Pokud nedojde k rychlému rozhodnutí, dojde k zakonzervování stavu a ani výkonem rozhodnutí se rodič ničeho nedomůže. Často řízení zpomalují sami účastníci,“ uvedla.

Podle další soudkyně Krajského soudu v Praze Jany Boudové Zvěřinové mohou sami účastníci přispět ke zkrácení. Například respektem k místní příslušnosti, která se v této agendě odvozuje od bydliště, nikoli od trvalého pobytu, uvedla soudkyně s tím, že nedávno soud řešil případ babičky, která pečovala o děti, o které se rodiče soudil v Českých Budějovicích, až otec bez vědomí matky rozhodl, že nejlepší bude, když zůstanou u babičky a odvezl je do působnosti Krajského soudu v Praze. Babička podala žalobu, soud se prohlásil nepříslušným, babička se odvolala a táhlo se šest měsíců, než se věc dostala k příslušnému soudu.

Podle soudkyně se často stává, že v procesu neúspěšný rodič podává návrh na změnu opatrovníka, což je sice opět neúspěšné, ale věc to prodlouží, argumentuje podjatostí, což se zase řeší ve správním řízení. Soudkyně Boudová Zvěřinová upozornila i na řetězení předběžných opatření a odvolávání se účastníků, které je velmi časté a podávané blanketně. Podle soudkynějde o věc důvěry v rozhodování soudů: Přála bych si důvěru v rozhodování, není na místě stále polemizovat s rozhodnutím soudců, protože všichni jsme v jednom právním rámci,“ řekla na závěr svého vystoupení.

Kladno, Praha-západ, Praha-východ

O jak rozsáhlou a obsáhlou agendu vůbec jde? To v číslech předvedl za obvod Krajského soudu v Praze místopředseda soudu Roman Šebek. Podle jeho slov za rok 2019 byl u celkem dvanácti okresních soudů a u KS v Praze nápad celkem 14 290 věcí a vyřízeno bylo 14 333 věcí. Drtivá většina věcí byla rozhodnuta, zbytek byl zastaven

K datu 31. 12. 2019 byla rozpracovanost 4 842 případů a k 31.5.2020 to bylo 5 560 věcí, což je způsobeno omezenou funkcí soudů. Nejvyšší rozpracovanost mají soudy v Kladně, Praha – východ a Praha západ.

Podle soudce Šebka u této agendy záleží na místě, místních okolnostech, skladbě obyvatelstva. „Je zřejmé, že v Praze – východ a Praze – západ jsou satelitní městečka, stěhují se tam bohatí lidé, podnikatelé, lidé, kteří dosahují svých cílů, jsou průrazní a promítá se to i do řízení a způsobu, jak ho vedou,“ řekl doslova.

Irena Válová