Michal Mazanec: Vyjádření předsedy Nejvyššího správního soudu k otázce zastupování kárného navrhovatele na jednání kárného soudu

Předseda NSS Michal Mazanec Foto: Monika Píšková

Rozhodnutím kárného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 15. června 2020 byl zproštěn kárného obvinění předseda Krajského soudu v Plzni JUDr. Miloslav Sedláček. Považuji za potřebné vyjádřit se v souvislosti s tímto řízením k otázce, zda a za jakých podmínek je právně možné, aby se kárný navrhovatel nechal při jednání před kárným soudem zastoupit jinou osobou.

Protože se kárná navrhovatelka – ministryně spravedlnosti – nemohla jednání účastnit, zmocnila pro účast úřednici ministerstva v postavení vedoucí oddělení. Tato skutečnost vyvolala nelibost kárného senátu, což v reakci zřejmě přivodilo jisté roztrpčení v aparátu Ministerstva spravedlnosti.

Je výrazným nedostatkem, že kárný řád (zákon č. 7/2002 Sb.) tuto otázku výslovně neřeší a ponechává ji k výkladu, který není jednoznačný.

Úprava kárného řádu počítá pouze s tím, že kárný navrhovatel bude vyrozuměn o termínu ústního jednání; je na něm, zda se jednání zúčastní. O případné substituci se zákon nezmiňuje, dokonce počítá s tím, že když se navrhovatel k jednání nedostaví, návrh za něj přečte předseda nebo jiný člen kárného senátu.

Potud tedy nelze – čistě po právní stránce – vyvozovat žádný závěr z toho, že ministryně spravedlnosti u jednání osobně přítomna nebyla. Je známo, že v tentýž den probíhalo jednání vlády, na kterém se sice ministr může nechat podle Jednacího řádu vlády zastoupit, výslovně však pouze svým náměstkem, který nadto nemá právo ve vládě na místě ministra hlasovat. Taková úprava zastoupení v kárném řádu chybí, ba není ani zcela jasné, zda takový zástupce, pokud se již na místě kárného navrhovatele objeví, může také disponovat předmětem řízení (resp. kárnou pravomocí).

Přitom je patrné, že omluvitelná neúčast kárného navrhovatele může nastat z praktických důvodů poměrně často, a výslovné úpravy by proto bylo zapotřebí. I v tomto případě by zřejmě účast na jednání vlády měla být právně i společensky akceptovatelným důvodem, pro který by kárný navrhovatel mohl být u soudu zastoupen. Ostatně i o dva dny později, ve středu 17. června 2020, kdy byla nařízena další dvě kárná jednání, probíhalo současně jmenování nových předsedů krajských soudů, ke kterému je na Hrad zvána i ministryně spravedlnosti.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová při jmenování Petra Angyalossyho předsedou Nejvyššího soudu Foto: Pražský hrad

I přes nedostatečnou právní úpravu se v minulosti ministři spravedlnosti v případě nutnosti nechávali při jednání kárného senátu zastupovat, a to nejen svými náměstky. To, kdo bude u kárného soudu jednat v konkrétní věci, je v situaci nedostatečné zákonné úpravy zatím věcí uvážení kárného navrhovatele. Zdá se ale vhodné – i z určitých „protokolárních“ důvodů a s ohledem na závažnost institutu kárného řízení -, aby proti kárně žalovanému vysokému soudnímu funkcionáři intervenovala u soudu osoba s podobně vysokým postavením. Po formálně právní stránce se však podle mého názoru může nechat kárný navrhovatel zastoupit i advokátem: žádné ustanovení zákona tomu nebrání a snad se takové případy v minulosti i staly.

V současné době je v Poslanecké sněmovně v prvním čtení vládní návrh zákona, jímž se mění kárný řád (tisk 683). Zdá se, že je tu reálná možnost vhodným pozměňovacím návrhem upravit také otázky substituce kárných navrhovatelů, které dosavadní zákon pomíjí a novela je v předloženém znění neřeší.

Současná právní úprava je podle mého názoru hlavní příčinou názorových střetů a zbytečně vyostřených vyjádření k tomuto tématu. Bylo by proto dobře, kdyby ministerstvo konkrétním návrhem vstoupilo do probíhajícího zákonodárného procesu.

Michal Mazanec