Odpůrcům povinného očkování vadí pokuty a další tresty, vyslechne je Evropský soud pro lidská práva

Rodiče nesouhlasí s tresty za neočkování dětí Foto: archiv

Veřejné slyšení celkem šesti stěžovatelů z České republiky a zástupce vlády ve věci odmítnutí očkování nebo neočkování svých dětí ze zdravotních důvodů a následné  perzekuce či diskriminace neočkovaného dítěte se uskuteční ve středu 1. července 2020. Před Velkým senátem stanou stěžovatelé proti české vládě, kteří podali do Štrasburku stížnosti v letech 2013 – 2015. Meritem šesti stížností je česká legislativa, která trestá občany, kteří očkování odmítnou. Trestem je podle stěžovatelů pokuta či nepřijmutí dětí do školky.

Veřejné slyšení v případu Vavřička a spol. proti ČR už avizoval Evropský soud pro lidská práva. „Stěžovatelé opírají své stížnosti o více článků Evropské Úmluvy o lidských právech, zejména o Článek 8 – Právo na soukromý a rodinný život a Článek 9 – svoboda myšlení, svědomí a víry a o Článek 2 prvního dodatkového protokolu – právo na vzdělání,“ uvádí k tomu ve zprávě Evropský soud pro lidská práva.

Poté Soud ve zprávě jmenuje jednotlivé stěžovatele, jako prvního Pavla Vavřičku z Kutné Hory, který byl v roce 2003 pokutován za to, že odmítl nechat očkovat své dvě děti ve věku třináct a čtrnáct let proti dětské obrně, žloutence typu B a tetanu, jak vyžaduje národní české právo. Všechna odvolání pana Vavřičky byla českými domácími soudu zamítnuta. Pavel Vavřička podal stížnost jako první v roce 2013.

V lednu 2014 podala stížnost proti ČR Markéta Novotná z Prahy. Rodiče stěžovatelky souhlasili se zákonným očkováním dítěte s výjimkou MMR vakcíny, což je vakcína proti příušnicím, spalničkám a zarděnkám.
V roce 2006 bylo dítě přijato do školky. Poté, co pediatrička informovala školu, že dívka není očkována vakcínou MMR, ředitelka školky znovu otevřela přijímací proces a přijetí zamítla. Také odvolací proces u Markéty Novotné byl neúspěšný.

Pavel Hornych z Prahy podal stížnost u Evropského soudu pro lidská práva v roce 2014. Podle zprávy Soudu nebyl očkován kvůli zdravotním potížím, nenašla se pro něho cesta individualizace a podle Soudu se ukázalo, že jeho rodiče nikdy očkování neodmítali. Při přijímání do školy napsal pediatr, že dítě není očkováno, jak předepisuje zákon. Téhož roku mu přístup k předškolnímu zařízení byl zamezen.

Adam Brožík a Radomír Dubský se oba narodili v roce 2011 a žijí v Jilemnici. Rodiče stěžovatelů odmítli nechat je očkovat proti vážným chorobám podle zákona na základě jejich víry. V roce 2014 je ředitelka školky odmítla vzít do zařízení s tím, že povinné očkování představuje přípustné omezení práva svobodně projevovat své náboženství a víru, protože jde o nezbytné opatření ve prospěch ochrany veřejného zdraví. Ani tito stěžovatelé se nedomohli své vůle na území ČR. V roce 2015 podali stížnost k ESLP.

Rodiče dalšího stěžovatele, Pavla Rolečka z Náměšti nad Oslavou, jsou biologové. Rozhodli se nechat očkovat syna podle individuálního plánu, podle kterého měl být očkován proti některým nemocem později, než udává zákon, proti jiným vůbec. V roce 2010 odmítlo vedení školky přijmout dítě do zařízení. Stížnost k ESLP byla podána v roce 2015.

Podle oznámení Soudu nebude středeční veřejné slyšení ve Štrasburku na základě „zdravotní krize Covid-19“ přístupné veřejnosti. Ústní slyšení vše účastníků však bude jako všechna slyšení natáčeno a bude ještě tentýž den veřejnosti k dispozici.

Irena Válová

Sdílejte
Předchozí článekČást jízdenkové kauzy vrátil odvolací soud k dalšímu projednání
Další článekSprávních žalob loni ubylo. Průměrná délka řízení se ale stále prodlužuje
Irena Válová
Irena Válová je novinářka, editorka, zástupkyně šéfredaktora i publicistka v tištěných médiích, ale i v rozhlasech a televizích. Mimo jiné referovala o politických událostech z krizových oblastí: přechod k demokracii v JAR, referendum o Saddámu Husajnovi v Iráku či rušení amerických základen na Filipínách. Šest let byla zpravodajkou ze Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu. Na základě publikovaných rozhovorů s americkými právníky o konfliktu zájmů v politice obdržela stipendium od velvyslanectví USA v Praze, v roce 1994 pak v Chicagu certifikát USIA tištěná žurnalistika v USA. V 90. letech též absolvovala několik stáží na téma demokracie ve Švýcarsku. V roce 1998 byla zvolena předsedkyní Syndikátu novinářů ČR, o rok později se stala členkou Řídícího výboru Evropské federace novinářů se sídlem v Bruselu. Tři roky vedla sdružení pro svobodný tisk Media Observatory ČR. Od roku 2001 je na volné noze jako autorka, editorka i mluvčí. Spolu s advokátem a nyní zvoleným soudcem Evropského soudu pro lidská práva za ČR ve Štrasburku JUDr. Alešem Pejchalem je autorkou knihy Základní slova: rozpravy o svobodě, společnosti, procesu, politice a právu.