Návštěvní místnost ve Věznici Bělušice Foto: pxhere

Soudy řeší, zda porady advokátů s klienty ve věznicích mohou snímat kamery

Může poradu advokáta s jeho klientem ve věznici monitorovat Vězeňská služba (VS) prostřednictvím průmyslové kamery? Takovou otázku řešily dva správní soudy, přičemž ten krajský dospěl k závěru, že to možné je a zákonu to neodporuje. Třetí senát Nejvyššího správního soudu (NSS) v čele s Jaroslavem Vlašínem však jeho rozhodnutí minulý týden zrušil a vrátil mu věc k novému projednání.

Případ se týká žaloby osoby ve výkonu trestu na nezákonný zásah, kterého se měla VS dopouštět tím, že při jednání odsouzeného se svým právním zástupcem ve věznici Valdice byl údajně kamerou, umístěnou v místnosti určené k takovým poradám, pořizován záznam. Tím měl být porušen zákon o výkonu trestu, který zapovídá u takových porad přítomnost třetí osoby. V žalobě se požaduje také odstranění kamer z poradních místností.

Podle VS jsou kamery v této místnosti čistě kvůli zajištění bezpečnosti, aby mohli příslušníci v případě potřeby včas zasáhnout. Navíc systém nemá odposlech a rozlišení kamer umožňuje číst text maximálně do 40 cm od kamery, přičemž ty jsou vzdáleny od stolu 170 cm.  KS tak na základě těchto informací dospěl k závěru, že tímto služba vyloučila možnost záznamu průběhu jednání v návštěvní místnosti, který by podle soudu nebyl technicky možný.

Tvrzení žalobce ohledně softwarových možností rozlišení záznamů označil soud za pouhé spekulace. Žalobce navíc neřešil záležitost prostřednictvím státního zastupitelství, které vykonává dozor nad zákonností ve věznicích a nestěžovali si ani další jiní vězni a jejich advokáti. KS tedy žalobu zamítl.

S takovým rozhodnutím se však odsouzený, ani jeho advokát nesmířili a podali kasační stížnost. Tu shledal NSS důvodnou a rozhodnutí KS v Hradci Králové zrušil.

Podle NSS musí KS odpovědět na otázku, jaká je přímá souvislost mezi tvrzeným nezákonným zásahem a zákonem o výkonu trestu. Ten totiž výslovně nezakazuje při poradě odsouzeného s advokátem pořizování záznamu obrazu či zvuku, zapovídá toliko přítomnost třetí osoby. „Bez úvahy o tom, zda kamera vůbec může zasáhnout do práv žalobce a jakým způsobem (za jakých podmínek) by se tak mělo stát, ovšem nelze posoudit, zda bez ohledu na její technické parametry, je žalobcem namítané jednání žalované nezákonným zásahem, před nímž je nutné žalobce chránit,“ konstatuje se v odůvodnění rozhodnutí NSS. Pokud krajský soud dojde k závěru, že zákon o výkonu trestu mohl být přítomností kamer v místnost porušen, musí se zabývat technickými parametry systému. Pak je důkazní břemeno na VS, která musí prokázat, že technicky systém nezákonný zásah neumožňuje. „Ani z podstaty věci jistě nelze po žalobci spravedlivě požadovat, aby vždy před kontaktem s advokátem prověřoval technické parametry kamer, které jej snímají, resp. zaznamenávají,“ dodává k tomu NSS.

KS také podle NSS dospěl k závěru, že nemohly být pořizovány záznamy z kamer, aniž by ovšem takové tvrzení podpořil jakýmkoliv dokazováním. I toto pochybení má KS napravit, včetně posouzení otázky, zda k nápravě nemohlo dojít jinou cestou, například již zmíněným využitím stížnosti státnímu zastupitelství.

Petr Dimun