Ústavní zákon o bezpečnosti ČR stanoví, že vláda může vyhlásit nouzový stav maximálně na 30 dnů a že jej lze prodloužit pouze po souhlasu Poslanecké sněmovny Foto: Pixabay

Hygiena v Praze vydala první opatření. Roušky jsou povinné v metru, na politických manifestacích být nemusí

Vůbec první letošní opatření vydala v souvislosti s rizikem šíření koronaviru Hygienická stanice Hlavního města Prahy. Zatímco ministerstvo zdravotnictví zrušilo svým opatřením od 1. července plošný zákaz pohybu lidí bez roušek s výjimkami, pražská hygiena zavádí povinnost zahalovat ústa a nos v metru a na některých akcích. Výslovně uvádí, že povinnost neplatí pro politická shromáždění, soudní jednání nebo zasedání ústavních orgánů. Roušky už nejsou přikázané ani v obchodech.

Plošný zákaz pohybu na veřejnosti bez roušky či šátku skončil k 1. červenci 2020, a to zrušením mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví z 1. června 2020, které nařizovalo zakrytí obličeje s výjimkami na celém území ČR.
Štafetu zákazů a příkazů nyní ve vztahu k zabránění oblastnímu šíření nákazy převzaly Krajská hygienická stanice v Ostravě a Krajská hygienická stanice v Praze. Zatímco KHS Ostrava vydala od začátku roku už jedenáct opatření, pražská hygiena zasahuje mimořádným opatřením poprvé.

Roušky nejsou povinné u soudů ani na manifestacích

Podle prvního letošního mimořádného opatření pro Prahu je od 1. července 2020 v Praze vyhlášen až do odvolání zákaz pohybu osob bez ochranných prostředků pouze v prostorách podzemní dráhy a při účasti na hromadné akci s více než sto osobami ve vnitřních prostorách, a to za podmínky, že lidé jsou od sebe vzdáleni méně než 1,5 metru a nejde o členy domácnosti.

Také mimořádné opatření Hygienické stanice hl. města Prahy má hned v druhém bodě výjimky: Povinnost nosit roušky v metru a na akcích s více, než stem účastníků neplatí pro děti do dvou let, děti v mateřských školách a dětských skupinách a osoby s poruchou intelektu nebo ve vážném duševním stavu.

Povinnost nosit roušky v metru a na akcích s více než stem lidí rovněž neplatí pro schůze, zasedání a podobné akce ústavních orgánů, orgánů veřejné moci, soudů a jiných veřejných osob, které se konají podle zákona.

V posledním bodě výčtu výjimek jsou výslovně uvedena politická shromáždění podle shromažďovacího zákona. „Zákaz se nevztahuje na shromáždění konaná podle zákona 84/1990 Sb. O právu shromažďovacím ve znějí pozdějších předpisů.“

Akce podle shromažďovacího zákona

To je také odpověď na časté úvahy, proč se některé akce ruší, zatímco akce typu Gay Pride nebo Pochod pro rodinu zůstávají. Jde o politické akce podle shromažďovacího zákona, nikoli zájmové nebo komerční záležitosti.
Navíc, pro hromadné akce ve vnějších prostorách, tedy venku, žádný zákaz v Praze vyhlášen není, takže je jen věcí úvahy pořadatele, zda akci zruší nebo nikoli, jak učinil například pořadatel Pražského maratonu. Maraton byl zrušen kvůli nejisté situaci na podzim, nikoliv kvůli současným nastoleným zákazům.

Akcí s účastí více než sto osob se nerozumí například srocení zákazníků v supermarketech – pro ty stále platí mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví, které ale už neobsahuje povinnost nosit roušky, nýbrž řadu doporučení pro provozovatele. Jde například o příkaz doporučovat zákazníkům dvoumetrové rozestupy, poskytovat desinfekci a zintenzivnit úklid.

Irena Válová