Kanceláři prezidenta vadí neoznačení médií ve zprávě o extremismu a předsudečné nenávisti

Prezident Miloš Zeman Foto: hrad.cz

Nad obecností, částečnou nepodložeností i nad chybami ve „Zprávě o projevech extremismu a předsudečné nenávisti za rok 2019“ se v rámci připomínkového řízení pozastavila jediná instituce: Kancelář prezidenta republiky. Kdo rozhoduje, že je někdo novinář, ale jiný novinář v uvozovkách? Kdo začal ověřovat produkty médií šířících předsudečnou nenávist? A jak mohlo šíření nenávisti v roce 2019 dominovat nově založené hnutí SPD, když vzniklo v roce 2015? ptá se ministerstva vnitra toto připomínkové místo.  Média neoznačujeme, abychom jim nedělali reklamu, odpovídá vnitro.

Kancelář prezidenta republiky je jediná instituce, které jako připomínkové místo na Zprávu o extremismu a předsudečné nenávisti za rok 2019 a na Koncepci boje proti projevům extremismu a předsudečné nenávisti pro rok 2020 reagovala. Vnitro ji v připomínkách vyhovělo.
Zpráva i Koncepce jsou obsahem obdobné jako předchozí materiály včetně závěru: Proti projevům extremismu a předsudečné nenávisti je nutno dále bojovat na všech frontách a pomocí nemalých finančních prostředků.

V České republice totiž nevymizel ani „novináři“ šířící předsudečnou nenávist ani desinformační a nenávistná „média“. Ba naopak, lidé jsou ochotní stále je číst a dokonce jim posílají peníze, vyplývá ze zpráv.

Některý prokremelský dezinformační novinář?

Kancelář prezidenta republiky ovšem žádá, aby je vnitro označilo a nehovořilo pouze obecně:  „Problémem zůstávají vágní vymezení. Ve zprávě tohoto typu by neměla být užívána neurčitá slovní spojení, jako například ,některých dogmatických neonacistů´, ,některá dezinformační média´, ,některá prokremelská dezinformační média´, ,někteří autoři´, ,seriózní média´, ,další politici´ atd.,“ uvádí Kancelář prezidenta.

„V textu byla řada termínů upřesněna. U dogmatických neonacistů bychom chtěli podotknout, že jsou detailnější informace poskytnuty v kapitole Pravicoví extremisté, kde se hovoří např. o Národní a sociální frontě. Zároveň se MV ve zprávách drží toho, že extremistická či jiná nenávistná média jmenovitě, až na opodstatněné výjimky, nezmiňuje, aby jim nezvyšovalo čtenost. Cílem není podat úplný výčet, ale spíše upozorňovat na trendy a rizika. Pojem ,seriózní média´ chápeme jako zažitý terminus technicus, který označuje média, která splňují určité konkrétně definované charakteristiky a jejichž novináři se vyznačují určitým konkrétně definovaným stylem své práce,“ odpovídá vnitro.

Co se tedy děje? Vulgarita roste, lidé jsou ochotní je financovat

Kancelář prezidenta republiky se ovšem nevzdává a upozorňuje na silná, avšak nedoložená tvrzení vnitra: „Řada silných tvrzení není nijak doložena: např. str. 7 bod. 3.1. Shrnutí ,Bylo možné sledovat další polarizaci společnosti a další vyostřování animozit.´, str. 9 bod. 3.3. ,Za velice úspěšné lze označit působení xenofobně zaměřených politiků, aktivistů a ,novinářů´, ,Tyto subjekty dokázaly přinést kontraverzní témata, vyvolat kolem nich emotivní diskusi a do značné míry uměle rozdělit českou společnost´,“ cituje ze Zprávy prezidentská kancelář.

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Irena Válová

Sdílejte
Předchozí článekPiráti připravili vlastní návrh zákona o tzv. whistleblowerech
Další článekŠikanózní žádosti? Skupina poslanců chce omezit přístup k majetkovým oznámením
Irena Válová
Irena Válová je novinářka, editorka, zástupkyně šéfredaktora i publicistka v tištěných médiích, ale i v rozhlasech a televizích. Mimo jiné referovala o politických událostech z krizových oblastí: přechod k demokracii v JAR, referendum o Saddámu Husajnovi v Iráku či rušení amerických základen na Filipínách. Šest let byla zpravodajkou ze Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu. Na základě publikovaných rozhovorů s americkými právníky o konfliktu zájmů v politice obdržela stipendium od velvyslanectví USA v Praze, v roce 1994 pak v Chicagu certifikát USIA tištěná žurnalistika v USA. V 90. letech též absolvovala několik stáží na téma demokracie ve Švýcarsku. V roce 1998 byla zvolena předsedkyní Syndikátu novinářů ČR, o rok později se stala členkou Řídícího výboru Evropské federace novinářů se sídlem v Bruselu. Tři roky vedla sdružení pro svobodný tisk Media Observatory ČR. Od roku 2001 je na volné noze jako autorka, editorka i mluvčí. Spolu s advokátem a nyní zvoleným soudcem Evropského soudu pro lidská práva za ČR ve Štrasburku JUDr. Alešem Pejchalem je autorkou knihy Základní slova: rozpravy o svobodě, společnosti, procesu, politice a právu.