Nezákonné sledování s vojáky už se nesmí opakovat, apelují poslanci na ministra obrany

Příslušníci speciálních jednotek Foto: 601skss.cz

Po prázdninách navštíví členové poslanecké komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních (GIBS) sborů jejího ředitele a budou požadovat odložený spis k nezákonnému sledování Celní správy za pomoci armádních specialistů z Prostějova z roku 2018. Ostravská expozitura GIBS případ odložila vloni v půlce října. Celní správa předloni na začátku léta nezákonně sledovala na Karvinsku podezřelé z distribuce padělaných cigaret. Ke sledování na tři dny zneužila osm vojáků z prostějovské 601. skupiny speciálních sil.

Nejspíš už v září, hned po prázdninách, navštíví členové poslanecké komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) jejího ředitele Radima Dragouna. České justici to potvrdil její předseda Jiří Mašek (ANO). Poslanci budou požadovat vstup do odloženého spisu k prověřování nezákonného sledování Celní správy za pomoci armádních specialistů z Prostějova z roku 2018.

Ostravská expozitura GIBS případ nezákonného sledování v tichosti odložila vloni v půlce října. Celní správa předloni na začátku léta nezákonně sledovala na Karvinsku podezřelé z distribuce padělaných cigaret. Ke sledování na dtři dny zneužila osm vojáků z prostějovské 601. skupiny speciálních sil, jak předloni na sklonku roku upozornil Ekonomický deník.

Případem zneužití armádních specialistů se zabývala už Stálá komise pro kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, použití sledování osob a věcí a rušení provozu elektronických komunikací, tzv. Velké ucho, a sněmovní Výbor pro obranu.

Co poslanci konkrétně řešili? Předloni třináctého června dorazila na velitelství 601. skupiny speciálních sil z Prostějova neobvyklá žádost. Celníci v ní v rámci operace s krycím jménem Richard požádali vojenské speciály o součinnost při sledování. „Tímto vás per analogiam ustanovením paragrafu 7 trestního řádu žádám o součinnost při realizaci opatření týkající se sledování osob a věcí dle ustanovení paragrafu 158d trestního řádu v trestní věci vedené shora pověřeným policejním orgánem pod číslem jednacím BN-8351120/TS-7/2017 – RICHARD. Cílem sledování zájmových osob a objektu je zjistit informace, které povedou k ustanovení osob, jenž se na trestné činnosti ve formě organizátorství podílí, či přímo trestnou činnost řídí,“ stojí v žádosti adresované Generálnímu štábu.

„Dále žádáme o svolení vést následnou komunikaci v této věci přímo s velitelem 601. skupiny speciálních sil,“ poděkoval za kladné a včasné vyřízení této žádosti zástupce generálního ředitele Celní správy, náměstek a ředitel sekce pátrání Robert Šlachta. A „z rozkazu“ ji podepsal ředitel odboru pátrání z Brna Petr Mašek. Plukovník Mašek je ředitelem brněnského odboru pátrání, Jeho nadřízeným je bývalý šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta a právě jeho jménem byla žádost prostějovským specialistům uvozena. Šlachta poslal do Prostějova po akci děkovný dopis.

Trestní řád přitom jasně konstatuje, která ozbrojená složka může poskytovat takzvanou součinnost. Armáda, respektive její specialisté, to rozhodně nejsou. Z paragrafu 158 d) trestního řádu, o který se žádost Celní správy opírá, a který konkrétně upravuje sledování, pak vyplývá, že se na takovéto operaci může podílet jen a pouze policejní orgán. Tím 601. brigáda z Prostějova také rozhodně není. Výčet policejních orgánů v armádě stanoví paragraf 12 trestního řádu a jsou jimi pouze Vojenská policie a Vojenské zpravodajství, pokud vyšetřuje trestnou svých příslušníků.

Také další ustanovení trestního řádu jednoznačně stanoví, která bezpečnostní složka je takzvaným policejním orgánem a tudíž se může podílet na sledování. Tuto právní analýzu potvrdil předloni vyjma oslovených právníků i dnes již zesnulý vedoucí Katedry trestního práva pražské Policejní akademie František Novotný. „K vašemu dotazu, zda umožňuje trestní řád v rámci takzvané součinnosti dle paragrafu 7 trestního řádu, aby se na úkonech sledování osob a věcí podílely podle paragrafu 158 d) i jiné subjekty mimo policejních orgánů, vám sděluji, že trestní řád tuto možnost nepřipouští. K policejním orgánům viz paragraf 12 odstavec 2) trestního řádu,“ konstatoval František Novotný.

Už nikdy!

Česká justice již informovala o usnesení parlamentní komise přezývané Velké ucho. Podle ní by měli případ přezkoumat kolegové z komise pro kontrolu GIBS. A v podobném duchu zní i stanovisko Výboru pro obranu, který kauzu projednal před začátkem prázdnin, jež Česká justice před pár dny získala.

„Výbor pro obranu za prvé konstatuje, že žádost odboru Pátrání Generálního ředitelství cel v Brně o součinnost 601. skupiny speciálních sil při sledování objektu v Havířově během trestního řízení v akci „Richard“ i realizované „součinnostní cvičení“ odporovalo procesním normám i normám pro operativně-pátrací činnost Generálního ředitelství cel. Za druhé, podobná forma součinnosti Armády ČR s Generálním ředitelstvím cel anebo policejními orgány je možná výhradně na základě povolání vojáků v činné službě vládou České republiky k plnění úkolů policie, a to v souladu se zákonem o Policii České republiky, a se zákonem o ozbrojených silách České republiky,“ stojí v usnesení sněmovního Výboru pro obranu.

Plukovník Robert Šlachta Foto: archiv

Výbor proto žádá ministra obrany o přijetí opatření zamezujících nasazení sil a prostředků armády k plnění úkolů Generálního ředitelství cel anebo policie, a odmítnutí jakýchkoliv neoprávněných požadavků o součinnost bez předchozího souhlasu vlády. „Výbor žádá předsedu Stálé komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů o provedení kontroly trestního spisu sp. zn. GI-4635-68/TČ-2018-842080 a postupu GIBS vůči příslušníkům Generálního ředitelství cel a Armády ČR,“ uzavírá stanovisko Výboru pro obranu.

Šéf komise pro kontrolu GIBS Jiří Mašek České justici potvrdil, že se on a jeho kolegové z komise nezákonnou akcí celníků už zabývají. „Přišlo nám doporučení komise pro kontrolu odposlechů, aby se tím naše komise zabývala. Což jsme učinili, poslali jsme dopis řediteli GIBS. A plánujeme při návštěvě inspekce a kontrole vybraných odposlechů, že si necháme předložit i tento spis,“ řekl České justici šéf komise pro kontrolu GIBS Jiří Mašek. „O té problematice vím a hodlám ji řešit. Už jsme určité kroky udělali v žádosti na ředitele GIBS, aby nám odpověděl, v jaké šíři to šetřili,“ podotkl ještě.

GIBS: Potrestáni mají být vojáci

Generální inspekce vyšetřovala v případě sledování distributorů padělaných cigaret podezření ze dvou trestných činů. „Faktem je, že formulace žádosti Celní správy je v rozporu s trestním řádem, kdy příslušníky 601. skupiny nelze žádat o takovou součinnost, jelikož tato jednotka není orgánem činným v trestním řízení. Z procesního hlediska lze tedy takovou žádost považovat za nicotnou. Písemná žádost ani fakticky a věcně nekoresponduje se skutečnou činností, která byla vojáky prováděna,“ tvrdila mluvčí GIBS Ivana Nguyenová.

„S ohledem na výše uvedené skutečnosti jsme dospěli k závěru, že ze strany Celní správy v dané věci nejde o podezření z trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak, a proto bylo rozhodnuto o odložení věci. Usnesení o odložení věci jsme následně zaslali dozorovému státnímu zástupci, který se s naším rozhodnutím ztotožnil. Usnesení o odložení věci bylo také zasláno Krajskému soudu v Brně na jeho žádost a to v souvislosti s vedenou zdrojovou trestní věcí pro daňový trestný čin,“ dí dále mluvčí inspekce. Šlo o podezření z přečinu zneužití pravomoci úřední osoby.

Zde je nutné uvést, že každé sledování se vede v utajovaném režimu. Inspektor GIBS Rostislav Grochol navíc vůbec nezohlednil další možný problém se zákonem. Vojáci, byť mají bezpečnostní prověrky, nejsou oprávněni se seznamovat s utajovanými informacemi z trestního řízení. Ale seznámeni s nimi byli, byl jim ukázán dům, popsána situace, popsány aktivity podezřelých. S touto skutečností se inspektor, který případ odložil, nevypořádal už vůbec.

Zjevná ukázka toho, jak některé složky nadržují při vyšetřování spřízněným příslušníkům. Ekonomický deník obdržel faksimile dokumentu GIBS anonymní cestou. Repro: ČJ

GIBS také posoudila trestní odpovědnost vojáků, kteří byli ke sledování zneužiti. „Dospěli jsme k závěru, že i přesto, že jejich jednáním při schvalování, plánování a následné realizaci konkrétní činnosti došlo k porušení podmínek stanovených zákonem, nelze v tomto jednání spatřovat naplnění obligatorních znaků skutkové podstaty trestného činu. Mohlo však dojít k naplnění skutkové podstaty kázeňského přestupku, přičemž pochybení mohlo spočívat ve schválení, přípravě a realizaci ´součinnostního výcviku´, které bylo v rozporu s podmínkami pro realizaci vojenských výcviků podle zákona O ozbrojených silách ČR a dále mohly být jednáním některých příslušníků AČR porušeny základní povinnosti vojáků vyplývající ze zákona O ozbrojených silách ČR. Proto byla věc odevzdána ke kázeňskému projednání věcně příslušnému orgánu AČR,“ pokračovala mluvčí inspekce Ivana Ngyuenová.

Jedinými potrestanými za prokazatelně nezákonnou akci tak budou vojáci, nejspíš důstojníci, kteří zapojení specialistů z Prostějova odsouhlasili. Celníci jsou díky silně tendenčnímu rozhodnutí GIBS z obliga. „V jednání příslušníků AČR ani Celní správy zcela zjevně nelze spatřovat úmysl postupovat protiprávně a získat tak důkazy nelegálním způsobem. GIBS nechce a nebude zpochybňovat záměr uvedených subjektů o žádoucí spolupráci v rámci snahy o objasnění závažné trestné činnosti, nicméně je nutné postupovat v souladu se zákonem,“ uzavřela jiř dříve mluvčí GIBS Nguyenová.

U zmiňované závažné trestné činnosti, do jejíhož vyšetřování byla zapojena armáda, se škoda pohybuje okolo dvaceti miliónů korun. Trochu se proto nabízí paralela s výrokem o zabavených desítkách kilogramů zlata z léta roku 2013, kdy kvůli zatýkací akci ÚOOZ s následnými velmi chabými výsledky u soudů padla vláda Petra Nečase (ODS). Jak se posléze ukázalo, s těmi desítkami kilogramů zlata to tak žhavé nebylo.

Jak vyplývá z výpovědí svědků před soudem s distributory padělaných cigaret, inspektor GIBS v odůvodnění odložení opomněl ještě jeden závažný fakt. Že po provalení skandálu byl zápis ze sledování vojáků ze spisu Celní správy účelově vytažen, aby se zamezilo řádnému prošetření této nezákonné akce. O tom až ale v některém z příštích článků.

Rozhodnutí GIBS, které celkem konkrétně popisuje aktivity celníky nasazených vojáků si můžete přečíst zde . Klíčově pasáže jsou označeny červeně.

Tehdejší šéf odboru pátrání a náměstek Celní správy Robert Šlachta ve své knize Třicet let pod přísahou o akci s vojáky napsal: „Strašně jsme si vážili toho, že se nám podařilo prakticky během jediného dne získat všechny nutné podpisy, včetně tehdejší ministryně obrany Karly Šlechtové, a že vojáci mohli jít hned do akce. Že jsme žádost formulovali špatně, to jsme později otevřeně přiznávali, a že si armáda tuhle akci přeformulovala do podoby nějakého ´cvičení´, to jsme nevěděli vůbec, dokud to nezmínil nový ministr obrany Lubomír Metnar při interpelacích v Parlamentu. Ale jsme zase u stejné otázky jako už v téhle knize mockrát: Co je důležitější? Chytit a usvědčit zločince, nebo slovíčkařit a vozit se po formálních nedostatcích? Ta spolupráce přinesla jasné ovoce: koncem listopadu 2018 bylo na základě důkazů zadrženo víc než deset osob vietnamské i české národnosti a pět z nich zůstalo ve vazbě. V červenci 2019 bylo devět z nich obviněno a v říjnu s nimi začalo u Krajského soudu v Brně přelíčení. A pozor: nejsou to žádní troškaři! Státu způsobili neodvedením spotřební daně škodu přes dvacet milionů korun, výrobci pak porušením práv k ochranné známce přes jeden a půl milionu!“

Novinář Josef Klíma, který rozhovor s Robertem Šlachtou sepsal, pak respondentovi nahrál: „Jenže právě ty formální nedostatky pak mohou šikovně využít advokáti a pohřbít vaši poctivou práci“: „Taky to zkoušeli. Na říjnovém líčení Krajského soudu vyslýchali naše příslušníky celní správy jako svědky obhajoby. Mělo se prokázat, že důkazy, které jsme získali při sledování podezřelých, jsou nezákonné. Pozvali všechny, kteří s touto kauzou měli cokoli společného, ale už po výpovědích prvních příslušníků celní správy předsedkyně senátu zamítla požadavky na výpovědi dalších a uznala veškeré předložené materiály jako důkaz. Takže tahle snaha chytit nás na formalitách nevyšla. GIBS rovněž v říjnu konstatovala, že v rámci celní správy nedošlo k žádnému porušení právních norem. I na základě tohoto usnesení předsedkyně senátu odmítla všechny námitky obhájců, že jsme postupovali nezákonně,“ řekl Klímovi Šlachta.

Jan Hrbáček