Pokoutní advokáti se přemnožili, je jich plný internet. Advokátní komora spustila boj

V Česku se v poslední době daří takzvanému vinklaření, tedy neoprávněnému vykonávání činnosti Foto: Pixabay

Pokoutní advokáti neboli vinkláři se podle České advokátní komory přemnožili. Situace dospěla tak daleko, že Česká advokátní komora (ČAK) spustila novou rubriku Deska necti, kde zveřejňuje vybrané „právní šmejdy“. Také podle ministerstva spravedlnosti počet zaznamenaných podnětů na poskytování právních služeb a služeb advokáta bez oprávnění stoupá. Za první měsíce letošního roku obdrželo ministerstvo už 14 oznámení. „Budeme muset přitvrdit,“ komentuje situaci místopředseda ČAK Tomáš Sokol, podle kterého je jich plný internet.

Jak vyplývá z vysvětlení Tomáše Sokola, nejobtížnější je vinklářství prokázat, neboť osoba bez oprávnění poskytovat služby advokáta musí takové služby nabízet opakovaně a opakovaně za úplatu, aby byla postižitelná. Že taková činnost musí být soustavná, aby byla posouzena jako neoprávněné podnikání, judikoval i Nejvyšší soud.

Na to v roce 2017 reagovala Komora návrhem na změnu jednoho ustanovení zákona o advokacii. „Podle něj se fyzická, právnická nebo podnikající osoba dopustí přestupku tím, že, mimo jiné, poskytne právní služby opakovaně a za úplatu, ačkoliv není osobou oprávněnou k jejich poskytování podle § 2 odst. 1 zákona o advokacii. Případně jest delikventem i ten, kdo použije označení advokát, ač k tomu nesplňuje příslušné podmínky. Ale zase se v podstatě bohužel nic moc neděje,“ uvádí k tomu Tomáš Sokol.

„Když mluvím o vinklářích, primárně nemám na mysli ty zoufalce, kteří pokud možno ještě většímu zoufalci poradí, jak se rozvést a případně ho zastoupí u soudu. Eventuálně se hemží v bahnité vodě sporů o to, kdo komu půjčil nebo nepůjčil pár tisícovek,“ vysvětluje Sokol.

Firma chce za zastupování v přestupkovém řízení 80 000

Podle jeho dalších slov jde především o firmy, které nabízejí právní služby, anebo tvrdí, že zprostředkovávají služby advokáta, což deklarují jako spolupráci. „Primárně, i když i zmínění pokoutničí, mám na mysli především rozličné subjekty, namnoze též právnické osoby, které se veřejně hlásí k tomu, že poskytují právní služby případně to z jejich inzerce, namnoze webové, čouhá jako sláma z bot. Holedbají se svými úspěchy, své oběti nazývají klienty, cení tabulky úspěšnosti, a ne zcela nepodobni aktérům dlouholetého psího adopčního programu v ČT Chcete mě? přímo řvou: Vezměte si mě za právního zástupce a nemůžete prohrát. Je jich plný internet. Zkuste se třeba podívat na  http://www.indoc.cz/ nebo https://www.zakazrizeni.cz,“ stojí přímo na webu České advokátní komory.

Sdružení Indoc je tak jedním z prvních, kdo se ocitli na Desce necti s podtitulem Pozor na právní šmejdy. Další je firma Legal Assistance a fyzická osoba, kterou advokáti nejmenují kvůli GDPR. Jak vyplývá ze zápisu na Desce necti, firmě Legal Assistance za neoprávněně poskytnuté právní služby při zastupování před obecním úřadem v přestupkovém řízení má nyní někdo podle výzvy zaplatit 80 000 Kč.

Podle Tomáše Sokola lze dokázat, že vinkláři se dopouštějí pokoutnictví opakovaně, horší už je to s úplatou. „To ´opakovaně´ se ještě nějak dokázat dá. S prokazováním úplaty je to horší. Naposledy jsme si to ověřili při jednání na Ministerstvu spravedlnosti dne 21.5. 2020. Potěšující je, že současná situace se nelíbí ani představitelům zmíněného ministerstva, a tak jsme rokovali, co s tím. Jakými prostředky by bylo možné vinkláře účelněji hubit? Není vyloučeno, že dojde i na návrh legislativních změn, ale to si ještě chvíli počkáme,“ komentuje situaci místopředseda ČAK.

Počet podnětů roste

„Vedlejším produktem naší návštěvy je i statistika, kterou nám Ministerstvo spravedlnosti, zastoupené náměstkyní ministryně JUDr. Klárou Cetlovou, poslalo. Ze statistiky plyne třeba to, že v roce 2017 ministerstvo obdrželo 12 oznámení o podezření ze spáchání přestupku dle § 52d odst. 1 zákona o advokacii, v roce 2018 obdrželo ministerstvo 16 takových podnětů, v roce 2019 21 podnětů a za několik měsíců roku 2020 už se sešlo 14 oznámení. Výsledkem je jedno pravomocné rozhodnutí z roku 2018 s uloženou pokutou 39.000,- Kč a jedno obdobné rozhodnutí v roce 2019 s pokutou 24.000,- Kč,“ uvádí ze statistiky Tomáš Sokol.

Jak dále vyplývá z ministerské statistiky, někteří vinklářovi zaplatili, jiní nikoli: „Na dotaz správního orgánu, ať již při výslechu nebo písemný, zda dotčené osoby vinklářovi zaplatily, odpovědělo dle statistiky celkem 53 osob. Kladně tři a v těchto věcech ještě probíhá řízení. Podobně dopadlo i uložení povinnosti předložit doklady o úplatnosti dotčeným osobám, z nichž z 23 dvacetkrát sdělilo, že doklady nedisponují, případně nic neplatily,“ stojí na webu Komory.

Jak stíhat pokoutníky na internetu?

„Kromě jiného ovšem z informací MSp vyplynulo, že to, co pravděpodobně advokáty dráždí nejvíce, to je samotné nabízení právních služeb, nyní již po internetu, ještě nelze stíhat jako přestupek, není-li prokázáno, že právní služba skutečně poskytnuta byla, tedy že na inzerát někdo reagoval, a dokonce nabízenou činnosti i zaplatil,“ uvádí k tomu dále Tomáš Sokol.

Jak ovšem vyplývá z diskuse advokátů na červnovém  jednání představenstva České advokátní komory, od roku 2019 je již pouhé nabízení právních služeb bez oprávnění přestupek. „V návaznosti na výše vymezenou problematiku se rozvinula diskuze na téma případných legislativních řešení, jež by zlepšila možný postih vinklářů. JUDr. Žižlavský připomenul, že od 1. 6. 2019 byl zaveden přestupek za neoprávněné poskytování právních služeb v oblasti oddlužení, které poskytuje někdo jiný než advokát a další vyjmenované osoby (většinu těchto služeb poskytují z oprávněných osob advokáti). Přestupkem je nikoli pouhé poskytování služeb, ale již i samotné nabídnutí služby,“ stojí doslova v zápise z jednání představenstva ČAK z 15. června 2020.

Podle Sokola budou na Tabuli necti zatím zveřejňováni jen ti, kteří jsou za své jednání už postižení správním orgánem. „Nevím jak vy, ale já to vidím tak, že budeme muset poněkud přitvrdit. A také že je to i na nás, advokátech, jestli to tady advokáti nebudou mít lehké,“ obrací se Tomáš Sokol k advokátům větou, na jejímž základě podle jeho slov rubrika Deska necti aneb Pozor na právní šmejdy vznikla.

Irena Válová

Sdílejte
Předchozí článekNěkterá „covidová“ opatření mohou být podle poslanců zdravotního výboru škodlivá. Apelují na rozhýbání zdravotnictví i školství
Další článekV domě nelze nakaženého Covidem-19 identifikovat, v práci je to povinnost zaměstnavatele
Irena Válová
Irena Válová je novinářka, editorka, zástupkyně šéfredaktora i publicistka v tištěných médiích, ale i v rozhlasech a televizích. Mimo jiné referovala o politických událostech z krizových oblastí: přechod k demokracii v JAR, referendum o Saddámu Husajnovi v Iráku či rušení amerických základen na Filipínách. Šest let byla zpravodajkou ze Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu. Na základě publikovaných rozhovorů s americkými právníky o konfliktu zájmů v politice obdržela stipendium od velvyslanectví USA v Praze, v roce 1994 pak v Chicagu certifikát USIA tištěná žurnalistika v USA. V 90. letech též absolvovala několik stáží na téma demokracie ve Švýcarsku. V roce 1998 byla zvolena předsedkyní Syndikátu novinářů ČR, o rok později se stala členkou Řídícího výboru Evropské federace novinářů se sídlem v Bruselu. Tři roky vedla sdružení pro svobodný tisk Media Observatory ČR. Od roku 2001 je na volné noze jako autorka, editorka i mluvčí. Spolu s advokátem a nyní zvoleným soudcem Evropského soudu pro lidská práva za ČR ve Štrasburku JUDr. Alešem Pejchalem je autorkou knihy Základní slova: rozpravy o svobodě, společnosti, procesu, politice a právu.