Zákaz krátkodobě pronajímat chalupy a byty navržený Prahou je podle vlády protiústavní

Problém šedé zóny pražský návrh neřeší. Již dříve Česká justice informovala o objektu, kde údajně žádné hotelové služby poskytovány nejsou. Takto objekt popisoval jeden z rekreačních webů: Nový, luxusně zařízený rekreační objekt s bazénem vhodný pro ubytování náročné klientely. Hostům je k dispozici společenská místnost, sauna, herna s krbovými kamny, kulečník, stolní tenis, šipky, pískoviště Foto: bktour-zajezdy.cz

Obce by mohly získat takřka neomezenou pravomoc vydat absolutní zákaz poskytování ubytovacích služeb po určitou dobu v bytových nebo rodinných domech a ve stavbách pro rekreaci. Navrhuje to pražské zastupitelstvo. Vláda k návrhu vydala neutrální stanovisko. Současně upozorňuje na potenciální neústavnost a nepřiměřenost pražského návrhu, který je podle ní v rozporu se směrnicí Evropské rady a Evropského parlamentu o volném pohybu služeb v EU. Návrh se zřejmě týká Air b´n´b, a má proto být notifikován EU, upozorňuje vláda ve svém stanovisku.

Pražský návrh už byl rozeslán poslancům, v poslanecké sněmovně ho za Zastupitelstvo hl. m. Prahy zastupuje radní pro podporu bydlení Hana Kordová Marvanová. Sněmovní tisk, obsahující novelu živnostenského zákona, která rozšiřuje pravomoci obcí tak, aby mohly regulovat a případně zcela zakázat podnikání s krátkodobými pronájmy rovněž projednala na svém pondělním zasedání 27. července 2020 vláda. Pražský návrh včetně odůvodnění je zde:

Jak ve svém stanovisku vláda uvádí, zaujala k návrhu neutrální stanovisko s tím, že „upozorňuje na některé uvedené skutečnosti, které by bylo vhodné v rámci dalšího legislativního procesu zohlednit“.

Co navrhuje Praha?


Pražským zastupitelstvem navrhované znění nového §18 živnostenského zákona, kterým se obce mimo jiné zmocňují k zákazům poskytování ubytovacích služeb na jejich území vypadá takto:

§ 18a
(1) Obec může za účelem regulace ubytovacích služeb podle přílohy č. 4 k tomuto zákonu obor činnosti č. 55 v bytových domech, rodinných domech nebo ve stavbách pro rodinnou rekreaci vydat nařízení obce.
(2) Nařízením podle odstavce 1 může obec stanovit:
a) období, ve kterém je poskytování ubytovacích služeb v bytových domech, rodinných domech nebo ve stavbách pro rodinnou rekreaci zakázáno,
b) podmínky, za jakých je možné poskytování ubytovacích služeb v bytových domech, rodinných domech nebo ve stavbách pro rodinnou rekreaci, a to maximální počet současně ubytovaných osob nebo maximální počet přenocování v jednom kalendářním roce v jedné bytové jednotce, v rodinném domě nebo stavbě pro rodinnou rekreaci.


Obcím neomezenou pravomoc řídit ubytovací služby

V reakci na předmětný návrh vláda především upozorňuje na to, že „lze mít opodstatněné pochybnosti o plné ústavní konformitě předložené právní úpravy“. „Článek 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) zakotvuje právo každého podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost s tím, že podle čl. 26 odst. 2 Listiny může podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností stanovit pouze zákon,“ upozorňuje vláda.

„Předkládaný návrh zákona však dává obcím širokou, takřka neomezenou pravomoc regulovat jejich nařízením ubytovací služby v bytových domech, rodinných domech nebo ve stavbách pro rodinnou rekreaci. Vláda je toho názoru, že právní úprava by bez jakýchkoliv dalších mantinelů mohla být v rozporu s výše citovanými ustanoveními Listiny,“ uvádí vláda ve stanovisku.

Návrh neřeší šedou ekonomiku, jen dále reguluje živnosti

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Irena Válová

Sdílejte
Předchozí článekNSZ chce snížit sazbu za komentáře schvalující teroristické činy, sazba je vysoká
Další článekKauza Nečesaných zůstala soudci, který soudil i jejich syna
Irena Válová
Irena Válová je novinářka, editorka, zástupkyně šéfredaktora i publicistka v tištěných médiích, ale i v rozhlasech a televizích. Mimo jiné referovala o politických událostech z krizových oblastí: přechod k demokracii v JAR, referendum o Saddámu Husajnovi v Iráku či rušení amerických základen na Filipínách. Šest let byla zpravodajkou ze Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu. Na základě publikovaných rozhovorů s americkými právníky o konfliktu zájmů v politice obdržela stipendium od velvyslanectví USA v Praze, v roce 1994 pak v Chicagu certifikát USIA tištěná žurnalistika v USA. V 90. letech též absolvovala několik stáží na téma demokracie ve Švýcarsku. V roce 1998 byla zvolena předsedkyní Syndikátu novinářů ČR, o rok později se stala členkou Řídícího výboru Evropské federace novinářů se sídlem v Bruselu. Tři roky vedla sdružení pro svobodný tisk Media Observatory ČR. Od roku 2001 je na volné noze jako autorka, editorka i mluvčí. Spolu s advokátem a nyní zvoleným soudcem Evropského soudu pro lidská práva za ČR ve Štrasburku JUDr. Alešem Pejchalem je autorkou knihy Základní slova: rozpravy o svobodě, společnosti, procesu, politice a právu.