Budoucí předseda plzeňského krajského soudu Krysl: Nové vedení bude genderově vyvážené

Krajský soud v Plzni povede Alexandr Krysl Foto: archiv

Začínal jako soudce Okresního soudu v Chebu. Od roku 2004 působí na úseku správního soudnictví Krajského soudu v Plzni, posledních šest let je jeho místopředsedou. Od října vystřídá Alexandr Krysl na postu předsedy soudu Miloslava Sedláčka. České justici prozradil, že plánuje změny ve vedení a chce, aby v něm bylo rovné zastoupení žen a mužů.

Prezident Miloš Zeman kromě vás a nové předsedkyně Městského soudu v Praze Jaroslavy Pokorné na konci července jmenoval 33 nových soudců. Připomněl jim dva konkrétní případy z justice. První se týkal soudce Alexandra Sotoláře, který čelil kárnému řízení kvůli manipulaci s protokoly v kauze opencard. Podle něj v rámci kárného řízení zvítězila „soudcovská solidarita“, když soudci nebyl odejmut talár. Jak kauza působí na veřejnost? Existuje podle vás soudcovská solidarita?
Na rozdíl od pana prezidenta nebo paní ministryně mi hodnocení věci nepřísluší. V České republice je kárné řízení řízením jednoinstančním. Věcná správnost rozhodnutí tudíž přezkoumávána nebude. Za této situace je nezbytné vzít rozhodnutí za věcně správné a jít dál. Dovolím si však několik obecnějších poznámek. Pro rozhodnutí věci je podstatné, co v jednací síni skutečně zaznělo. Moderní technologie to umožňují autenticky zaznamenat. Zvukově a chceme-li i obrazově. V trestním řízení již standardně a doufejme, že v nejbližší době i v řízení civilním.
Poté, kdy jsem se stal místopředsedou Krajského soudu v Plzni, jsem nechal jednu ze dvou jednacích síní úseku správního vybavit zvukovým záznamovým řízením. Výsledkem toho bylo výrazné zrychlení soudního jednání, které vedlo k úspoře jedné jednací síně. V současnosti všichni soudci úseku správního soudnictví využívají pouze jednu jednací síň, písemný protokol se vůbec nevyhotovuje, díky vstřícnosti Nejvyššího správního soudu ani v případě podání opravného prostředku neexistují žádné námitky proti správnosti protokolace. Všichni se mohou nerušeně soustředit na dění v jednací síni. V případě psaní rozsudku si může soudce potřebnou část záznamu přehrát, obdobně tak může udělat i účastník řízení, kterému je záznam také k dispozici. Šetříme místo, čas, papír a třeba i zrak. Pokud by nebylo nutné vyhotovovat písemný protokol z jednání, k vámi zmíněnému kárnému řízení by nikdy dojít nemohlo.

Jmenování na Pražském hradě Foto: Pražský hrad

Druhá poznámka prezidenta se týkala kauzy někdejší šéfky Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové.  Původně byla v první instanci odsouzena na osm let, ale nakonec ji soudy „po řadě odvolání“ zprostily viny. „Doba, která uplynula, znamenala trauma nejenom pro Alenu Vitáskovou, ale i pro další, kteří se mohli ocitnout v podobné situaci,“ uvedl Miloš Zeman. Podle něj rozporuplné rozhodování soudů „budí pochybnosti“. Co byste na to prezidentovi řekl?
Ani k  této konkrétní kauze se vyjádřit nemohu. Obecně řeknu jen to, že pro každou lidskou profesi platí, že práce má být udělána správně již napoprvé. Dlouhotrvající soudní řízení neprospívá vůbec ničemu. Jistým zmírněním budiž do pravomocného skončení věci alespoň právní zásada presumpce neviny.

Měl jste možnost s prezidentem mluvit? Bavili jste se o stavu plzeňského krajského soudu?
Na Pražském hradě se nám dostalo důstojného a vřelého přijetí. Pan prezident s námi pohovořil bezprostředně před i po jmenovacím ceremoniálu. Bavili jsme se obecně o stavu justice. Pan prezident trefně pojmenoval některé z jejích zásadních problémů.

Jaký je personální stav na Krajském soudu v Plzni? Stávající předseda soudu Miloslav Sedláček v minulosti připomínal, že značná část soudců odchází do důchodu.
Necelých 30 procent soudců je ve věkové skupině 61 až 70 let. Postupně tak bude docházet k přirozené obměně soudu.
Důležité je pro mne to, aby odcházející soudci byli nahrazováni kvalitními soudci okresních soudů na základě objektivního hodnocení výkonu jejich funkce, nikoli například na základě osobních známostí. K tomu by měl přispět i plánovaný propracovaný systém pravidelných stáží soudců okresních soudů u soudu krajského.

Plánujete ve vedení soudu dělat personální změny a přivést si třeba někoho nového?
Bez týmu obdobně smýšlejících lidí si úspěšnou práci představit nedokážu. Poslednímu ze stávajících místopředsedů skončí funkční období na podzim příštího roku. Mám jasnou představu o tom, kdo stávající místopředsedy nahradí. Věřím, že s novými místopředsedy budu moci začít pracovat co nejdříve. Nové vedení krajského soudu bude genderově vyvážené. Jména místopředsedkyň pro úsek civilní a trestní jsem zmínil již ve svém projektu. Místopředsedou úseku správního soudnictví se stane jeden z jeho soudců.

Problém jste měli i s nedostatkem místa, již se to vyřešilo?
V minulosti ani v současné době na chodbě nikdo nesedí. Nejprve je třeba v život uvést řadu racionalizačních procesů, které by měly vést k úspoře místa. Pokud by to nepomohlo, je ve hře převzetí části se soudem historicky související budovy nebo půdní vestavba.

Co je třeba na chodu soudu změnit a v čem chcete naopak navázat na éru svého předchůdce?
Nemyslím si, že se s panem předsedou lišíme v cílech, kterých je třeba dosáhnout. Trochu odlišní můžeme být v tom, jakými cestami k jejich dosažení chceme dojít.
Z hlediska výkonu soudních agend je pro mne důležitá rychlost, odbornost a důstojnost. Za tím účelem chci zejména důsledně sledovat délku soudního řízení jednotlivých soudních agend a druhové rozvrstvení nápadu věcí krajského soudu a okresních soudů, zavést standardizaci ve využívání odborného a administrativního aparátu, využívat výhod elektronizace justice, sledovat a vyhodnocovat judikaturu, zavést specializace, pravidelné stáže soudců u soudů vyššího stupně, vybírat soudce, kteří mají být přiděleni ke krajskému soudu na základě otevřených výběrových řízení, ověřovat dodržování důstojnosti soudních jednání.

Soudcovská rada doporučila na předsedu vašeho konkurenta a dalšího z místopředsedů soudu Jiřího Levého s tím, že máte málo zkušeností s obecným soudnictvím a méně manažerských dovedností. Nemrzí vás takové hodnocení?
Soudcovská rada svým vyjádřením realizovala právo dané jí zákonem o soudech a soudcích. Zda toto hodnocení bylo objektivní, je otázkou pro její členy.

Krysl se specializuje na správní právo, absolvoval i stáž na Nejvyšším správním soudu Foto: archiv

Správní úsek vedete již delší dobu. Jaký je jeho stav?
Úsek správního soudnictví je nejefektivněji fungujícím úsekem Krajského soudu v Plzni. Dokážeme rovnoměrně podle složitosti věcí rozdělovat nápad věcí, využíváme moderní technologie, fungujeme v minitýmech. V rámci celé České republiky jsme s průměrnou délkou řízení 284 dnů s výrazným předstihem na druhém místě. Obdobné platí pro výkonnost soudců. Jsem pyšný na to, že jsme s kolegy zvládli včas zareagovat na vysoký nápad věcí a vyhnuli jsme se problémům, do kterých se správní soudnictví v České republice dostalo.
Nejvíce mě tato situace mrzí u Nejvyššího správního soudu, který v roce 2014 zcela zrušil kolegia a tím jakékoli specializace. Od té doby se jeho stav nedodělků skoro ztrojnásobil na současných cca. 3000 věcí.

Jak hodnotíte činnost Kolegia předsedů krajských soudů? Budete se do jeho činnosti aktivně zapojovat?
Pan prezident při jmenovacím ceremoniálu zmínil, že před každým předsedou krajského soudu stojí náročná práce.
K jejímu zvládnutí je nezbytná i komunikace s ostatními předsedy krajských soudů, výměna názorů mezi nimi, sdílení efektivních manažerských postupů a pokud možno jednotné vystupování navenek. V tomto má Kolegium předsedů krajských soudů nezastupitelnou roli.
Důležitým tématem pro mě je zveřejňování judikatury všech okresních a krajských soudů, a to v co nejširším rozsahu. Ve správním soudnictví je to standardem. Na internetu jsou dohledatelná všechna naše rozhodnutí.
Občanský zákoník výslovně stanoví, že každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích. Byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky. Nezveřejňujeme-li rozhodnutí soudů, nelze ověřit, zda je tato zásada naplňována. Je to velký deficit české justice. Počty skončených věcí tak do určité míry ztrácejí svoji vypovídací hodnotu.

Řadu let jste členem Soudcovské unie. Jak hodnotíte její činnost?
Pokud mě paměť nemýlí, byl jsem v součtu dvanáct let členem širšího vedení Soudcovské unie, jakožto člen její Rady. Poslední volební období mi končí letos v říjnu. V průběhu těchto let jsem díky Soudcovské unii získal neocenitelnou znalost silných a slabých stránek českého soudnictví a mohl jsem se aktivně podílet na pojmenování a řešení problémů obecného soudnictví v celorepublikovém kontextu. Seznámil jsem se současně se skvělými lidmi, soudci od okresních soudů až po soud ústavní, kterých si velice vážím.

Kdo je váš favorit na post prezidenta či prezidentky po Daniele Zemanové?
Pokud jde o nástupce prezidentky Daniely Zemanové, mám za to, že každý z kandidátů má své silné stránky. Jsem přesvědčený o tom, že bude zvolen ten, kdo na volebním sněmu zapůsobí nejpřesvědčivěji.

Eva Paseková