Cizinci budou muset absolvovat integrační kurz o tradicích nebo domácím násilí

Cizinci budou muset absolvovat integrační kurz Foto: Pixabay

Povinný čtyřhodinový integračně-adaptační kurz budou muset v centrech pro podporu integrace absolvovat někteří cizinci žijící na území ČR. Obsahovat bude informace od bydlení přes řešení záležitostí až po tradice, kulturu, domácí násilí a rovnost pohlaví. Vnitro bude stát tlumočení do devíti jazyků a náklady na lektory osm milionů korun, další milion zaplatí za platební a rezervační systém.

Cizinci si však kurzy zaplatí sami, což pro státní rozpočet znamená příjem 35 milionů korun. Ročně se totiž dle vnitra účastní asi 25 tisíc cizinců. Účelem je podle resortu zamezit pádu do sociální izolace i bezpečnostnímu riziku včetně terorismu.

Vyplývá to z návrhu vyhlášky ministerstva vnitra o provádění adaptačně-integračních kurzů, která realizuje zákon o pobytu cizinců. Materiál je v připomínkovém řízení, v plném znění je k dispozici zde. Vyhláška má být účinná od 1. Ledna 2021.

Kterých cizinců se to týká?

Podle zákona o pobytu cizinců budou muset někteří z nich absolvovat adaptačně integrační kurz, bez vyhlášky by však nebyly jasné jeho parametry, obsah ani způsoby platby či certifikace lektorů zkouškou u ministerstva vnitra. Podle návrhu se kurzů musí účastnit cizinci, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu.
Nemusí se naopak zúčastnit ti, kterým bylo vydáno dlouhodobé povolení za účelem studia, investování, ochrany na území, jsou držiteli karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo jim bylo povolení vydáno ministerstvem zahraničí.

Koho se povinnost absolvovat adaptačně-integrační kurz týká, je obsahem§ 155b zákona 176/2019. Vnitro vyhlášku přijmout musí, jinak by zákon zůstal nenaplněn a došlo by k právní nejistotě, upozorňuje se v důvodové zprávě.

Obsah: Evropské a české hodnoty

Podle důvodové zprávy k navrhované vyhlášce je cílem povinnosti absolvovat čtyřhodinový kurz prevence proti radikalizmu, terorizmu a sociálnímu napětí. „Aktuální bezpečnostní situace a uvědomění si zásadní důležitosti integrace pro prevenci radikalizace, extremismu i  sociálního napětí nicméně otázku legislativního ukotvení dalších prvků urychlilo,“ uvádí se v důvodové zprávě. Povinnost některých cizinců absolvovat kurz češtiny byla zakotvena už dříve. Nyní se cizinci mají dozvědět informace o systému a životě v ČR.

A co bude obsahem čtyřhodinového kurzu? „Obsahem kurzu jsou s různou intenzitou zejména základní informace o České republice, základní aspekty fungování společnosti; práva a povinnosti cizinců, systém školství v ČR; nostrifikace; zkoušky z češtiny, zaměstnání cizinců, podnikání, zdravotnictví; zdravotní pojištěním, bydlení; změna bydliště, prevence negativních jevů, praktické aspekty soužití a  komunikace ve společnosti; řešení každodenních záležitostí, interkulturní kompetence (navazuje na film „Vítejte v ČR“), hodnoty společnosti v ČR a EU, lidská práva, kultura a  tradice, svátky a oslavy, rovnost žen a mužů, prevence domácího násilí,“ stojí v důvodové zprávě, podle které cizinci shlédnou jmenovaný film.

Více než čtyři hodiny nemá efektivně význam

Kurzy budou určeny maximálně třiceti účastníkům a podle vyhlášky „mohou být tlumočeny do devíti jazyků“. Podle důvodové zprávy byly jazyky vybrány na základě praxe. Vyhláška konkrétně uvádí toto: „(2) Kurz může být tlumočen do jazyka a) anglického, b) arabského, c) francouzského, d) mongolského, e) ruského, f) srbského,g) španělského, h) ukrajinského, nebo i) vietnamského.“

Kurz bude trvat čtyři hodiny, což rovněž vyplynulo ze stávajících zkušeností s podobnými akcemi. Déle totiž cizinci neudrží pozornost: „Na základě zkušeností s organizací obdobných kurzů, které probíhaly od roku 2012 na dobrovolné bázi, byl stanoven 4 hodinový časový rozsah adaptačně-integračních kurzů, což zajišťuje větší flexibilitu a efektivní časový rámec pro udržení pozornosti a předání informací. Zároveň časový rozsah adaptačně-integračních kurzů byl upraven vzhledem k předpokládanému množství účastníků (cca 25 tisíc účastníků ročně),“ uvádí k tomu důvodová zpráva.

Nejprve složí na vnitru zkoušku lektoři

Pro vedení takového kurzu budou muset ovšem jejich lektoři získat nejprve oprávnění od ministerstva vnitra, jak stanovuje nová vyhláška:  „Toto ustanovení upravuje detailně teoretickou i praktickou část zkoušky pro lektora adaptačně–integračních kurzů. U teoretické části bude součástí i písemný test skládající se z uzavřených testových otázek. Praktická část zahrnuje ústní zkoušku před komisí, která prověří didaktické a  prezentační dovednosti účastníka zkoušky,“ uvádí se v důvodové zprávě.

„Ministerstvo vnitra pracuje v rámci přípravy spuštění adaptačně-integračních kurzů s kvalifikovaným odhadem, že se těchto kurzů v roce 2021 zúčastní 25 tisíc cizinců. Pokud by se tento předpoklad naplnil, pohybovaly by se příjmy státního rozpočtu v intervalu od 20 do 35 mil. Kč, spíše však v horní polovině tohoto intervalu (např. 35 mil. Kč, pokud se 90 % účastníků zúčastní kurzu určeného pro veřejnost s cenou 1 500 Kč a pouze 10 % kurzu neurčeného pro veřejnost s cenou 800 Kč),“ uvádí čísla vnitro. Cizinci si totiž kurz za 1 500 respektive 800 Kč zaplatí sami.

Podle důvodové zprávy „náklady na průběžné fungování (organizace, aktualizace metodiky a 9 jazykových verzí, školení a certifikace lektorů a tlumočníků, web) se odhadují na cca 8 mil. Kč ročně“. „Náklady nese Ministerstvo vnitra. Dalším nákladem je vytvoření platebního a rezervačního systému pro adaptačně-integrační kurzy za cca 1,6 mil. Kč. Náklady nese Ministerstvo vnitra,“ stojí v důvodové zprávě.

Irena Válová

Sdílejte
Předchozí článekVyšetřování kauzy Čapí hnízdo se protáhne do podzimu, kriminalisté požádali o pomoc v zahraničí
Další článekNejvyšší státní zastupitelství zrušilo obvinění ředitele Lesní správy Lány
Irena Válová
Irena Válová je novinářka, editorka, zástupkyně šéfredaktora i publicistka v tištěných médiích, ale i v rozhlasech a televizích. Mimo jiné referovala o politických událostech z krizových oblastí: přechod k demokracii v JAR, referendum o Saddámu Husajnovi v Iráku či rušení amerických základen na Filipínách. Šest let byla zpravodajkou ze Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu. Na základě publikovaných rozhovorů s americkými právníky o konfliktu zájmů v politice obdržela stipendium od velvyslanectví USA v Praze, v roce 1994 pak v Chicagu certifikát USIA tištěná žurnalistika v USA. V 90. letech též absolvovala několik stáží na téma demokracie ve Švýcarsku. V roce 1998 byla zvolena předsedkyní Syndikátu novinářů ČR, o rok později se stala členkou Řídícího výboru Evropské federace novinářů se sídlem v Bruselu. Tři roky vedla sdružení pro svobodný tisk Media Observatory ČR. Od roku 2001 je na volné noze jako autorka, editorka i mluvčí. Spolu s advokátem a nyní zvoleným soudcem Evropského soudu pro lidská práva za ČR ve Štrasburku JUDr. Alešem Pejchalem je autorkou knihy Základní slova: rozpravy o svobodě, společnosti, procesu, politice a právu.