Kolik žalobců má bezpečnostní prověrku? Podle Bradáčové by zveřejnění údajů mohlo ohrozit odhalování trestné činnosti

Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová Foto: OVM

Kolik státních zástupců má bezpečnostní prověrku? Ministerstvo spravedlnosti takové statistiky nevede. Disponuje pouze souhrnnými informacemi o všech zaměstnancích soustavy, do kterých spadají úplně všichni zaměstnanci státních zastupitelství. Prověrka Národního bezpečnostního úřadu umožňuje nahlížet například do spisů týkajících se možné korupce při armádních nákupech a podobných bezpečnostně citlivých kauz.

Resort tak žadatelce Zdeňce Kovaříkové odpověděl v rámci žádosti o poskytnutí informací dle zákona o svobodném přístupu k informacím. „Ministerstvo spravedlnosti ČR nedisponuje informacemi o tom, kolik státních zástupců je držiteli oznámení o splnění podmínek pro přístup k utajované informaci stupně utajení „Vyhrazené“, jakož ani kolik jich je držiteli osvědčení pro stupeň utajení „Důvěrné“, „Tajné“ a „Přísně tajné“, a proto Vám požadované informace nelze poskytnout,“ odpověděl resort žadatelce. Vydáváním osvědčení pro přístup k utajovaným informacím na základě bezpečnostní prověrky se zabývá Národní bezpečnostní úřad.

Vrchní státní zastupitelství v Olomouci pak na dotaz o bezpečnostních prověrkách žalobců uvedlo, že prověrku na stupeň „důvěrné“ má 13 státních zástupců, stupeň „tajné“ má 5 státních zástupců. Prověrku na stupeň „přísně tajné“ pak nemá žádný.


Stupeň utajení je klasifikace utajované informace na základě závažnosti důsledků jejího vyzrazení:

  • přísně tajné – mimořádně závažná újma zájmům ČR (např. bezprostřední ohrožení svrchovanosti, územní celistvosti nebo demokratických základů, rozsáhlé ztráty životech nebo újmu na zdraví občanů, mimořádně vážné nebo dlouhodobé poškození ekonomiky)
  • tajné – vážná újma zájmům ČR (podobně jako výše, avšak ne bezprostřední, a méně závažné)
  • důvěrné – prostá újma zájmům ČR (např. zhoršení vztahů s cizí mocí, bojeschopnosti, ohrožení bezpečnosti jednotlivce apod.)
  • vyhrazené – nevýhodné pro zájmy ČR (např. narušení činnosti ozbrojených sil, zpravodajských služeb, poškození významných ekonomických zájmů apod.)

Vrchní státní zastupitelství v Praze, jehož rozhodnutí následně stvrdilo Nejvyšší státní zastupitelství, pak odmítlo na dotaz o počtu žalobců s prověrkou s odkazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu odpovědět úplně. Fakt, že obě vrchní státní zastupitelství přistupují k žádostem o poskytnutí informací podle zákona zcela odlišně, není žádnou novinkou. Česká justice se s takovým postupem setkala opakovaně.

Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová v odpovědi zdůraznila, že státní zástupci zastupují stát v rámci trestního řízení a je proto nutné o nich nezveřejňovat důvěrné informace. Zveřejnění údajů o počtu prověrek by podle ní mohlo mít negativní vliv na schopnost žalobců hájit veřejný zájem. Ucelené informace neveřejného charakteru by podle Bradáčové mohly ohrozit schopnost orgánů činných v trestním řízení odhalovat trestné činy.

S touto argumentací žadatelka nesouhlasí a podala proti zamítavému rozhodnutí správní žalobu. „Neztotožňuji se s tvrzením Vrchní státní zástupkyně v Praze, že z požadovaných informací by bylo možné odvozovat některé ryze neveřejné aspekty činnosti povinného subjektu – např. existenci či relativní počet věcí spojených s potřebou využívat utajované informace různého stupně utajení – takový argument je ryze nepodloženou spekulací a kdo je problematiky ochrany utajovaných informací znalý, tak ví, že aktuální stav „existence či relativní počet věcí spojených s potřebou využívat utajované informace různého stupně utajení“ není možno reálně odvozovat z toho, kolik státních zástupců vlastní oznámení či osvědčení pro určité stupně utajení, neboť že někdo „pro futuro“ vlastní např. osvědčení pro stupeň utajení Důvěrné, Tajné či Přísně tajné neznamená, že musí s utajovanou informací daného stupně často a vždy nakládat – může, ale také nikdy nemusí.“, argumentuje žadatelka ve správní žalobě.

Ještě v roce 2012 sama vrchní státní zástupkyně Bradáčová bezpečnostní prověrku neměla. Podle tehdejšího vyjádření disponovala pouze stupněm „vyhrazené“, který umožňuje například nakládání s odposlechy.
Tento stupeň však nevydává Národní bezpečnostní úřad, ale pouze šéf daného státního zastupitelství. Tzv. oznámení, které umožňuje přístup k utajovaným informacím stupně vyhrazené, se vydává pouze na základě právní způsobilosti, věkového limitu 18 let a trestní bezúhonnosti.

V rámci celé soustavy státního zastupitelství je dle personálního projektu resortu Ministerstva spravedlnosti jeden držitel oznámení fyzické osoby pro stupeň utajení „Přísně tajné“. Pravděpodobně jím bude nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

Eva Paseková