Policie viní čtyřiadevadesátiletého muže ze zneužití pravomoci úřední osoby, kterého se podle ní dopustil tím, že jako přední stranický ideolog spoluzavinil smrt a zranění několika lidí na československých hranicích Foto: archiv

„Rathův“ žalobce Jiří Pražák odešel z VSZ, šéfuje chomutovským státním zástupcům

Státní zástupce Jiří Pražák odešel z Vrchního státního zastupitelství v Praze (VSZ) a stal se vedoucím Okresního státního zastupitelství v Chomutově (OSZ). V čele chomutovských žalobců nahradil Evu Seifertovou, která byla vedoucí funkcí pověřena od 1. července minulého roku. Pražák stál u počátků vyšetřování případu středočeského hejtmana Davida Ratha a sám je také jako státní zástupce činný v tzv. druhé větvi případu, která se projednává u Krajského soudu v Praze.

Jiří Pražák přišel na VSZ v Praze, do odboru závažné hospodářské a finanční kriminality s případem Davida Ratha v roce 2013 z Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem (KSZ). Jako státní zástupce začínal Pražák právě v Chomutově, kde od roku 2006 čekateloval a po jmenování státním zástupcem v roce 2008 i tři roky působil, než přešel na KSZ v Ústí nad Labem.

O Pražákovi se v roce 2018 spekulovalo jako o nástupci dlouholetého ústeckého vedoucího KSZ Jana Jakovce. Šéfem ústeckých žalobců se nakonec stal Radim Kadlček.

Chomutovské OSZ nemělo plnohodnotné vedení velmi dlouhou dobu. Na konci května minulého roku na funkci rezignoval dlouholetý šéf Ladislav Kosán. Od 30. června 2019 vedla OSZ na základě pověření Eva Seifertová, to do 1. července letošního roku, kdy ji nahradil právě Pražák.

V délce pověření Seifertové může být potenciální problém. Seifertová totiž funkci vedoucí OSZ z pověření vykonávala i po únorovém rozhodnutí kárného senátu ve věci kárné žaloby na ostravského státního zástupce Martina Pavelku.

Kárný senát odmítl v této věci akceptovat kárnou žalobu, kterou na Pavelku podal jeho funkcí pověřený přímý nadřízený. Podle kárného senátu funkcí pověření vedoucí žalobci nemají oprávnění kárných žalobců. Jak ale vyplývá z písemného odůvodnění rozhodnutí kárného senátu z února letošního roku, kdy senát rozhodoval o kárné žalobě, kterou na Pavelku podal vedoucí krajský státní zástupce, kárný senát shledal, že vedoucí funkcí pověření žalobci nemají ani jiná oprávnění jmenovaných funkcionářů.

Především nedisponují pravomocemi podle zákona o státním zastupitelství, kdy mohou podřízeným ukládat závazné pokyny, jak v dozorované věci postupovat. „Dávat pokyny jednotlivým státním zástupcům podle § 12e zákona o státním zastupitelství může pouze vedoucí státní zástupce. Není sporu o tom, že Mgr. Ladislav Hradil vedoucím státním zástupcem nebyl. Výkonem této funkce byl pouze dočasně pověřen, a to krajským státním zástupcem, případně státním zástupcem, který byl výkonem funkce krajského státního zástupce pokračování pověřen (v podrobnostech viz bod 2 rozhodnutí ve věci M. P. II). Zákon o státním zastupitelství však takovou možnost neupravuje. Jedná se tedy o funkci, kterou zákon o státním zastupitelství vůbec nezná a s jejím výkonem proto nelze spojovat ani pravomoc udílet pokyny státním zástupcům podle § 12e zákona o státním zastupitelství,“ uvádí se mj. v rozhodnutí kárného senátu 12 Ksz 10/2019. Když tedy státní zástupce odmítne vykonat uložený pokyn pověřeným vedoucím, či je prostě ignoruje, nejedná se podle kárného senátu o kárné provinění. Vyvstává tak otázka zákonnosti případně udělených pokynů po tomto rozhodnutí pověřenými funkcionáři v trestních věcech.

Petr Dimun