Seznam zvláštních voličů bude seznamem nakažených nebo izolovaných. Vyjde z dat od hygieny

Koronavirus ovlivní volby Foto: pixabay

Voličské seznamy pro hlasování zvláštním způsobem budou vydávat ministerstvo zdravotnictví a Česká správa sociálního zabezpečení na základě údajů, které jim předají Krajské hygienické stanici o voličích, kterým byla nařízena karanténa nebo izolace. Vlastní seznam obyvatel vytvoří domovy důchodců v izolaci. Instituce seznamy předají krajským úřadům a ty je poskytnou nově zřízeným komisím pro hlasování a pro sčítání. Jejich členové z řad armády i civilistů, kteří se v ochranných oblecích ocitnou přímo v ohniscích nákazy Covidem-19, si budou moci vydělat až 20 000 korun.

Uvádí to návrh zákona o zvláštních způsobech hlasování v podzimních volbách do zastupitelstev krajů a do Senátu, který v pondělí 17. srpna 2020 projednala vláda.

Kromě toho, že volby do Senátu jsou dvoukolové, tak se na některých místech mohou souběžně konat ještě místní referenda. O to je systém složitější.

Každý, kdo se někdy zúčastnil práce v okrskové volební komisi ví, jak je důležitý seznam oprávněných voličů. K členům nově vzniklých komisí budou v podzimních krajských volbách informace o zvláštních voličích k proudit z několika zdrojů pro tři zvláštní způsoby hlasování ve volbách: Hlasování u volebního stanoviště výlučně z motorového vozidla, hlasování při pobytovém zařízení a hlasování do zvláštní volební schránky.

Seznam lidí v karanténě s dopadem

Tyto volby budou zvláštní ještě v jedné věci: Seznamy voličů a nakládání s nimi, které jsou důvěrné kvůli principu tajné volby, budou důvěrné nadvakrát. Zvláštní volič je z podstaty věci volič nakažený, nemocný nebo v karanténně či izolaci kvůli styku s nakaženou osobou.

„Dopady na subjekt údajů jsou střední intenzity. V případě voličů jsou sice zpracovávány v seznamu voličů identifikační údaje, které jsou vedeny již v současné době, zároveň však bude na úrovni okrskové volební komise zaznamenán údaj, že volič hlasoval podle předkládaného zákona, a tedy je v karanténě nebo izolaci. Nejde sice v právním slova smyslu o citlivý údaj, neboť nevypovídá přímo o zdravotním stavu voliče, dopad do práv a svobod voliče v případě narušení důvěrnosti však je vzhledem k faktické citlivosti údaje nezanedbatelný. Návrh zákona proto výslovně upravuje mlčenlivost členů volebních orgánů,“ uvádí k tomu důvodová zpráva.

Celý návrh a příslušné zprávy jsou zde.

Hlasovací stanoviště zřídí kraj s armádou a policií

Podle návrhu zákona o zvláštních způsobech hlasování předají krajským úřadům pro hlasování u volebního stanoviště a do zvláštní volební schránky seznam voličů v karanténě a v izolaci ministerstvo zdravotnictví a Česká správa sociálního zabezpečení. Za osobu v karanténě bude rovněž považován volič, který se prokáže potvrzením z hygienické stanice nebo zdravotnického zařízení. Krajský úřad poté, co obdrží seznamy od předmětných institucí, je předá komisím pro hlasování u stanoviště.


Komise pro hlasování pak podle návrhu zákona povede seznam těch, kteří u stanoviště hlasovali, tedy evidenci oprávněných voličů. Návrh zákona postup popisuje takto:

1) Komise pro hlasování sestavuje seznam oprávněných voličů, kteří hlasovali u volebního stanoviště. V seznamu komise uvede jméno a příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu oprávněného voliče. Dále uvede druh voleb, pro něž oprávněnému voliči vydala úřední obálku.

(2) Komise pro hlasování zaznamená do samostatného seznamu také údaje v rozsahu podle odstavce 1 věty druhé o osobě, které neumožnila hlasování. V seznamu uvede také druh voleb, v nichž nebylo hlasování umožněno, a důvod, pro který nebylo hlasování umožněno


Hlasování předem a jen z vozu

Samotné hlasovací stanoviště zřídí krajské úřady po projednání s Armádou ČR a Policií ČR. Stanoviště armáda i vybaví. Rovněž financování půjde částečně z rozpočtu ministerstva obrany a zčásti z krajů, které obdrží dotaci ministerstva vnitra, navrhuje se v návrhu zákona. Stanoviště bude muset být zřízeno tak, aby umožňovalo průjezd motorovým vozidlem.

Hlasovat na stanovišti bude podle § 10 návrhu možné jen před řádným termínem voleb:  „Hlasovat u volebního stanoviště lze v průběhu druhého dne před prvním dnem voleb v době od 7 do 15 hodin, a to výlučně z motorového vozidla, kterým se k volebnímu stanovišti oprávněný volič dostavil. Před uzavřením volebního stanoviště umožní komise pro hlasování hlasovat oprávněným voličům, kteří v 15 hodin čekají na hlasování před volebním stanovištěm.“

Ústavy v izolaci nahlásí hygiena, seznam dodá zařízení

Obdobně se odehraje hlasování v pobytovém zařízení. Podle návrhu zákona bude muset Krajská hygienická stanice oznámit příslušnému krajskému úřadu, že nařídila uzavření pobytového zařízení (domov důchodců, domov se zvláštním určením pro nemocné demencí atd.). Krajský úřad si pak od zařízení vyžádá seznam osob, kterým zařízení poskytuje služby, a vytvoří z něho seznam zvláštních voličů.


Ustanovení vypadá takto:

(2) Krajský úřad si od pobytového zařízení, které bylo uzavřeno, vyžádá seznam osob, kterým pobytové zařízení poskytuje pobytové služby. Pobytové zařízení neprodleně poskytne krajskému úřadu seznam v elektronické podobě. Seznam obsahuje u každé osoby jméno a příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu. Krajský úřad ze seznamu vymaže osoby, které nesplňují podmínky podle § 12, u ostatních oprávněných voličů vyznačí případný volební obvod pro volby do Senátu, k němuž oprávněný volič přísluší, a takto upravený seznam předá komisi pro hlasování.


Až milión lidí v izolaci?

Pro voliče, kteří nemohou volit z motorového vozidla ani nebudou v izolaci v pobytovém zařízení, ale budou například v karanténě doma, existuje třetí možnost, totiž hlasování do zvláštní hlasovací schránky. Členy hlasovací komise se zvláštní schránkou si budou moci voliči objednat telefonicky, komise podle návrhu na místě vyzve voliče k volbě a vyčká nejdéle deset minut. Pokud do té doby volič neodvolí, nedostaví se, znamená to, že volit odmítl. Také u volby do schránky vede hlasovací komise seznam těch, kdo odvolili nebo těch, kdo volit odmítli nebo jim byla volba znemožněna.

Jak vyplývá z návrhu zákona, hlasy voličů hlasujících zvláštním způsobem bude sčítat nově vzniklá sčítací komise, tyto hlasy budou sečteny mimo standardně fungující řádné okrskové volební komise a výsledky budou zaprotokolovány a odevzdány Českému statistickému úřadu samostatně. Seznamy – evidence oprávněných voličů – budou odevzdány na kraj.

Členové nově vzniklých komisí, které budou mít na starosti jen zvláštní způsoby hlasování, kontrolu zvláštních voličů a sečtení hlasů od těchto zvláštních voličů v karanténě a v izolaci se současně ocitnou v potenciálním ohnisku nákazy Covidem-19. Podle posledních výroků vládního zmocněnce pro vědu a výzkum při Úřadu vlády Romana Prymuly může být takových lidí v karanténě až milion, část z nich jsou oprávnění voliči.

Ochranné obleky, nevyzkoušeno, mediálně sledováno

Proto budou členové těchto nových komisí patřičně honorováni: Pokud se zúčastní všech čtyř voleb ve všech volebních dnech, budou si moci vydělat 20 000 korun. Komisi volební budou tvořit tři členové armády z řad vojáků v činné službě a jeden zapisovatel jmenovaný ředitelem krajského úřadu. Tříčlennou komisi sčítací jmenuje ředitel krajského úřadu.


Takto vypadá ustanovení o odměnách pro komisaře:

  • 24

Nároky zapisovatelů komisí pro hlasování, členů sčítacích komisí a členů okrskových volebních komisí

(1) Činnost zapisovatele komise pro hlasování a činnost člena sčítací komise je jiným úkonem v obecném zájmu.

(2) Zapisovatel komise pro hlasování a člen sčítací komise, který je v pracovním nebo služebním poměru, má nárok na pracovní nebo služební volno v nezbytně nutném rozsahu k výkonu své funkce a na náhradu mzdy, platu, služebního příjmu nebo odměny ve výši průměrného výdělku od uvolňujícího zaměstnavatele. Zapisovatel komise pro hlasování a člen sčítací komise, který není v pracovním nebo služebním poměru, avšak je výdělečně činný, má v případě ušlého výdělku nárok na paušální náhradu ušlého výdělku za dobu výkonu své funkce ve výši 340 Kč za 1 den.

(3) Zapisovatel komise pro hlasování má nárok na odměnu ve výši 5 000 Kč za každý den, kdy vykonával funkci a zároveň se podílel na zajištění hlasování zvláštním způsobem. Člen sčítací komise má nárok na odměnu ve výši 10 000 Kč, která se navyšuje o 5 000 Kč v případě, že se účastní též sčítání výsledků hlasování ve druhém kole voleb do Senátu.

(4) Odměny podle odstavce 3 vyplácí krajský úřad.

(5) Pro volby se zvyšuje zvláštní odměna za výkon funkce člena okrskové volební komise podle příslušných volebních zákonů o 500 Kč.


„Zapisovateli komise pro hlasování náleží odměna ve výši 5 000 Kč za každý den, kdy zajišťoval hlasování některým ze zvláštních způsobů podle tohoto zákona. Pokud komise pro hlasování, ve které je zapisovatelem, bude zajišťovat hlasování u volebního stanoviště (středa), hlasování při pobytovém zařízení (čtvrtek + pátek) a hlasování do zvláštní přenosné volební schránky (pátek + sobota), bude mu příslušet odměna ve výši 4 x 5 000 Kč. To platí i pro druhé kolo voleb do Senátu,“ uvádí k tomu mimo jiné důvodová zpráva.

Proč je rozdíl v odměně mezi standardní okrskovou komisí a nově zřízenými volebními komisemi a sčítacími komisemi tak velký? „Je to pochopitelné. U těchto členů je třeba v odměně reflektovat zvýšené riziko nákazy onemocněním covid-19, které tyto osoby podstupují při výkonu funkce, která je navíc spjata se značným nekomfortem v důsledku použití ochranných obleků. Zvýšené nároky na zabezpečení zvláštních způsobů hlasování a sčítání hlasů na ně budou kladeny i z toho titulu, že se jedná o nestandardní dosud nevyzkoušené postupy, pro které budou muset podstoupit speciální školení. Nepochybně půjde o činnost i značně mediálně sledovanou,“ uvádí k tomu důvodová zpráva.

Irena Válová

Sdílejte
Předchozí článekVydání platebního rozkazu nebo rozsudku pro zmeškání u dětských dluhů už nebude možné, schválila vláda
Další článekSchvalování terorismu na sítích? O nebezpečnosti nemůže být pochyb, míní soudce
Irena Válová
Irena Válová je novinářka, editorka, zástupkyně šéfredaktora i publicistka v tištěných médiích, ale i v rozhlasech a televizích. Mimo jiné referovala o politických událostech z krizových oblastí: přechod k demokracii v JAR, referendum o Saddámu Husajnovi v Iráku či rušení amerických základen na Filipínách. Šest let byla zpravodajkou ze Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu. Na základě publikovaných rozhovorů s americkými právníky o konfliktu zájmů v politice obdržela stipendium od velvyslanectví USA v Praze, v roce 1994 pak v Chicagu certifikát USIA tištěná žurnalistika v USA. V 90. letech též absolvovala několik stáží na téma demokracie ve Švýcarsku. V roce 1998 byla zvolena předsedkyní Syndikátu novinářů ČR, o rok později se stala členkou Řídícího výboru Evropské federace novinářů se sídlem v Bruselu. Tři roky vedla sdružení pro svobodný tisk Media Observatory ČR. Od roku 2001 je na volné noze jako autorka, editorka i mluvčí. Spolu s advokátem a nyní zvoleným soudcem Evropského soudu pro lidská práva za ČR ve Štrasburku JUDr. Alešem Pejchalem je autorkou knihy Základní slova: rozpravy o svobodě, společnosti, procesu, politice a právu.