Státní zástupkyně žádala odškodnění za ušlý výdělek kvůli nehodě. Podle Nejvyššího soudu jí nárok zanikl odchodem do důchodu

Státní zástupkyni srazilo na přechodu nákladní auto - Ilustrační foto: Pixabay

Má státní zástupce nárok na odškodnění ušlého výdělku v případě, že pobírá invalidní důchod, i po dosažení věku 65 let? Podle Nejvyššího soudu (NS) nikoliv, jak vyplývá z jeho nedávného rozhodnutí, v němž řešil spor bývalé státní zástupkyně Drahomíry Císařové.  Tu v roce 2002 srazilo na přechodu nákladní auto, když šla do budovy soudu k hlavnímu líčení.

Drahomíra Císařová byla do listopadu 2001 vedoucí Okresního státního zastupitelství v Břeclavi, kdy byla po peripetiích ohledně postupu jejích podřízených odvolána z vedoucí funkce. V dubnu následujícího roku jí při cestě k soudu srazilo na přechodu nákladní auto. Nejdříve jí byl přiznán částečný invalidní důchod a v lednu 2008 plný invalidní důchod. Od ledna 2016 pak pobírá starobní důchod, který nepřesahuje 16 tisíc Kč.

Císařová se u soudů domáhala mj. nároku na odškodnění ušlého výdělku, a to za období od roku 2009 do konce roku 2014, kdy dosáhla věku 70 let a ze zákona by jí zanikla funkce státní zástupkyně.

V dubnu 2017 s tímto nárokem uspěla u Obvodního soudu pro Prahu 1. Ten konstatoval, že sice přiznáním starobního důchodu zaniká nárok na náhradu za ztrátu na výdělku, avšak nikoliv samotným vznikem tohoto nároku. I po dovršení věku 65 let, tedy až do 31. 12. 2014, tak podle soudu náležela Císařové požadovaná náhrada.

Toto rozhodnutí však zrušil v březnu následujícího roku Městský soud v Praze. Ten došel k závěru, že i když před 1. lednem 2010 splnění předpokladů pro vznik nároku na starobní důchod samo o sobě neznamenalo zánik nároku na náhradu za ztrátu na výdělku, Císařové nárok nepřísluší s ohledem na § 195 odst. 4 zák. práce a § 21 odst. 1 písm. f) zákona o státním zastupitelství. Dovršením věku 65 let jí totiž podle soudu zanikla možnost vykonávat funkci státní zástupkyně, a pokud by se tak nestalo, došlo by k zániku jejího nároku ke dni 1. ledna 2010, kdy se její nárok na invalidní důchod změnil ze zákona na nárok na důchod starobní. Rozhodnutí opřel o rozhodnutí Nejvyššího soudu (NS) z listopadu 2017 (25 Cdo 4066/2016), kterým byla tato automatická „přeměna“ judikována.

Pravděpodobně by se věnovala advokacii

Císařová, zastoupená advokátem Martinem Mikyskou, podala dovolání, v němž požadovala předložení této otázky velkému senátu civilního a obchodního kolegia. Podle ní totiž toto rozhodnutí NS negativně dopadá na specifickou množinu  invalidních poškozených a bezdůvodně tuto skupinu diskriminuje oproti méně zdravotně postiženým.
Tímto judikátem NS, domnívá se Císařová, bylo zasaženo do jejího legitimního očekávání, neboť v době vzniku jejího nároku měla za to, že jí bude odškodněn ušlý výdělek z profese státní zástupkyně minimálně do konce kalendářního roku, v němž dovrší věk 70 let. Zároveň by jí měla být přiznána náhrada i poté, neboť je podle ní „vysoce pravděpodobné“, že by se po skončení výkonu funkce státní zástupkyně věnovala advokacii.

NS rozhodnutí MS sice zrušil, avšak v podstatné otázce, tedy zda má Císařová nárok na náhradu ušlého výdělku, se od svého rozhodnutí z listopadu 2017 neodklonil.

„Nejvyšší soud se nedomnívá, že pracovní poměr státního zástupce vykazuje taková specifika, aby v dané věci nebyly aplikovány závěry tohoto rozhodnutí. Zákonem stanovený věkový limit výkonu funkce státního zástupce totiž není garancí trvání pracovního poměru do konce roku, v němž je dovršen předpokládaný věk, nýbrž nejzazší hranicí, kdy funkce státního zástupce zanikne ze zákona. Není proto ani důvod k předložení věci velkému senátu Nejvyššího soudu k přehodnocení uvedených právních závěrů, zvláště za situace, kdy v mezidobí bylo zmíněné rozhodnutí schváleno občanskoprávním a obchodním kolegiem Nejvyššího soudu k jeho publikaci ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek. Odvolací soud tak správně konstatoval, že před 1. 1. 2010 splnění předpokladů pro vznik nároku na starobní důchod samo o sobě neznamenalo zánik nároku na náhradu za ztrátu na výdělku,“ konstatuje se v rozhodnutí NS.

NS také odmítl možný nárok po dovršení 70 let věku s tím, že by se Císařová věnovala advokacii. „Dle ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 25 Cdo 3320/2011) je ušlý zisk z podnikání ve smyslu § 442 obč. zák. ztrátou očekávaného přínosu způsobenou tím, že škodná událost zasáhla do průběhu děje, vedoucího k určitému zisku, tedy v situaci, že poškozený měl zajištěny předpoklady pro tzv. pravidelný běh věcí, byl nejen ochoten ale i schopen začít s provozem konkrétní podnikatelské činnosti, včetně zajištění příp. zákonných podmínek, a majetková újma způsobená tím, že škodná událost zasáhla do průběhu děje vedoucího k určitému zisku, se odškodňuje jen za předpokladu, že k ní došlo v příčinné souvislosti se škodní událostí; pouhé tvrzené zmaření zamýšleného podnikatelského záměru poškozeného k odškodnění nestačí. Tzv. pravidelným během věcí, se přitom rozumí taková skladba okolností svědčící o tom, že jednání vedoucí k zisku se již začalo nebo alespoň nepochybně mělo začít naplňovat, a že – nebýt škodlivého zásahu – výsledek by se dostavil,“ stojí v rozhodnutí NS.

Petr Dimun