Exekutor Martin Štika: Politici by se měli oprostit od lobbistů, kteří bojují za zachování současného stavu trhu s exekucemi

Exekutor Martin Štika Foto: archiv

Ústavně-právní výbor Poslanecké sněmovny bude již ve středu s vyloučením veřejnosti projednávat vládní novelu exekučního řádu a občanského soudního řádu, která počítá se zavedením takzvané teritoriality – místní příslušnosti exekutorů. Podle soudního exekutora z Hradce Králové Martina Štiky jde o žádoucí reformu a její potřebu umocňuje začínající ekonomická krize.

Co o projednávané novele exekučního řádu a občanského soudního řádu soudíte?
Je to společensky žádoucí reforma exekučního práva, kterou navíc umocňuje očekávaná ekonomická recese v důsledku pandemie nemoci COVID-19. Navíc je faktem, že exekuční prostředí je dlouhodobě vnímáno jako nepřátelské a negativní. Profese exekutora se nikam neposouvá. Proto novelu považuji současně za novou startovní čáru restartu povolání soudního exekutora.

Je vhodné zavedení exekutorské teritoriality? Proč je současný systém špatný? Zavedení čisté krajské teritoriality považuji za základní stavební kámen restartu exekučního prostředí, který obsahuje princip jeden dlužník, jeden místně příslušný exekutor. Současný systém generuje řadu nežádoucích jevů. Nahrává vzniku dluhových pastí a mnohočetným exekucím. Snižuje motivaci dlužníka splácet své dluhy (nízká vymahatelnost). Představuje zátěž pro státní rozpočet (mandatorní výdaje na šedou zaměstnanost). Nabízí prostor pro nekalé praktiky v soutěži o exekuční návrhy. Krajská teritorialita, která je vystavěna na principu jeden dlužník jeden místně příslušný exekutor vybraný náhodným elektronickým systém, všechna uvedená negativa významně snižuje. Navíc princip místní příslušnosti funguje desítky let ve většině zemí Evropské unie. Já osobně vnímám navíc další zásadní prvek, který zvýší vymahatelnost a tím je místní znalost – geografická, společenská a ekonomická.

V kuloárech se hovoří i o tom, že teritorialita je do značné míry soubojem uvnitř exekutorského stavu. Jaký je váš názor?
Ano, ale mohu zodpovědně uvést, že to není leitmotiv nás, kteří jí prosazujeme. Předně vycházíme z toho, že krajská teritorialita je legitimním požadavkem profesní komory. Za druhé jsme vnitřně přesvědčeni, že čistá krajská teritorialita je politicky správné řešení. Exekutor nemá být soutěžitelem o exekuční návrhy, ale má je vymáhat. Exekutor nemá být žádným obchodníkem, ale má být nezávislou a nestrannou úřední osobou. V současné době je exekutor ekonomicky bohužel minimálně ekonomicky závislý na věřiteli, který mu dává případy k vymáhání (tzn. dává mu prostor k vytvoření zisku). Posledním důvodem je, že se domníváme, že její zavedení nastartuje konečně snahu o rozšíření spektra další činnosti exekutora. Jsem přesvědčen, že naše profese skrývá řadu možností, které bychom mohli dělat a jsme na ně odborně i technicky již dnes plně vybaveni.

Exekuční řád prošel od svého vzniku již více než padesáti úpravami. Jedná se nejspíše o nejvíce novelizovanou právní normu v České republice. Přitom projednávání tématu, kterým teritorialita nesporně je, se zákonodárci dlouho vyhýbali. Proč?
Nelze přehlédnou, že oblast exekucí představuje značný politický kapitál, což v konečném důsledku vede k tomu, že je turbulentním a nesystémovým způsobem novelizován exekuční řád.  Odborně-politický diskurz nad nutností odstranění systémové chyby v přidělování exekucí se zahájil v roce 2013. Přijde mi, že česká legislativa se snaží někdy až urputným způsobem jít proti trendu vyspělých evropských kultur. Někteří naši poslanci hledají velmi často složitá, nesrozumitelná a těžkopádná řešení. Přitom se stačí podívat do právních řádů našich nejbližších sousedů, jak řeší otázku teritoriality. V případě exekucí na Slovensko. V České republice byl v posledních letech opakovaně prezident SKE JUDr. Paller a informoval posluchače a i v osobních jednáních s politiky vývoj zavedení teritoriality na Slovensku. Počáteční technické problémy, její dnešní plnou funkčnost a pozitivní dopady na celou společnost.

Exekutorská komora ČR je vázána usnesením svého sněmu, který před lety teritorialitu doporučil. Nesouhlasí však s částí novely, která zavádí takzvaný princip „Sněhulák“. Ten by údajně vedl k vytvoření jen několika velkých exekutorských úřadů, protože služebně starší exekutoři s vysokým počtem v minulosti zahájených exekucí by získávali i nejvyšší počet nově zahájených exekucí.
Sněhulák byl do sněmovny zaslán pouze jako vládní nosič, na který se podle požadavku premiéra Babiše má upravit princip jeden dlužník, jeden místní exekutor. V rozpravě nad vládním tiskem 545 (tzv. sněhulák) přiznala ministryně spravedlnosti Marie Benešová, že si je vědoma složitosti výběru exekutora na principech tzv. sněhuláka s tím, že se nebrání tomu, aby finální úprava obsahovala krajskou teritorialitu exekutorů. Byť návrhu nelze upřít snahu o geografické přiblížení soudního exekutora povinnému, je odbornou i laickou veřejností považován za složitý a nejasný. Diferencuje procesní postavení oprávněného při podání exekučního návrhu. Jako jeden ze služebně nejmladších exekutorů výše uvedený princip přidělování systému exekucí odmítám. Dovolím si tvrdit, že tímto názorem reprezentuji značnou skupinu služebně mladých soudních exekutorů, kteří zahájili svojí činnost po zavedení RZE, nebo po roce 2013 měli menší exekuční nápad. Díky novému formátu přídělu exekucí jsou tito soudní exekutoři v systému přidělování druhoexekucí velmi omezeni až v podstatě vytěsněni. Není zcela jasné, jakou vývojovou linku novela sleduje. Zachování volného výběru soudního exekutora nebo koncentrace řízení k místně nejbližšímu exekutorovi? Do jednoho předpisu jsou vtěleny dva mechanismy, které se svým pojetím a základní ideou navzájem vylučují.

Kontroverze vzbuzuje i návrh na změnu plátce nákladů spojených se srážkou ze mzdy. Momentálně jsou hrazeny zaměstnavatelem. Ten už nyní má právo si tyto náklady uplatnit v probíhajícím exekučním řízení. Nově by ale měly jít na vrub dlužníka. Proč?
Společenskou poptávkou je odstranění zátěže zaměstnavatelů, kdy dosavadní systém umožňuje, aby zaměstnavatel ve vztahu k jednomu dlužníkovi plnil povinnosti i k několika desítkám exekutorů. Každý pak požaduje informace o mzdě dlužníka, což zbytečně zatěžuje zaměstnavatele. Princip jeden dlužník, jeden místní exekutor omezí současné desítky dotazů pouze na jeden a navíc elektronický. Poplatek je nesystémový, protože by šel k tíží povinnému. Obdobně volaly banky po poplatku, ale elektronizace je uspokojivé řešení, které je navíc poplatné dnešním technickým možnostem.

Dá se také říci, že role soudních exekutorů je dnes dost rozporuplná. Na jedné straně se o nich hovoří jako o státních úřednících, na straně druhé je Ústavní soud definuje jako podnikatele. Není to schizofrenní?
Schizofrenní je, že se kolem nás neustále rostou základní ekonomické ukazatele a já na ně nemohu flexibilně reagovat. Každoročně roste inflace, průměrná mzda, poštovné atd. Klasický podnikatel upraví ceník výrobků a služeb. Exekutor nemůže, je vázán vyhláškou, která již několik let neodpovídá ekonomické realitě a byla na vlně populismu rapidně snížena odměna. Okamžitým a adekvátním způsobem by měl být navýšen náš tarif. Pokud od nás stát něco vyžaduje, je jeho povinností nám umožnit adekvátní ekonomický příjem.

Politici ale často zmiňují různé excesy exekutorů a tím zdůvodňují různé ekonomické zásahy do jejich činnosti.
Nemyslím si, že by z dlouhodobého hlediska byla míra excesů u exekutorů vyšší než u jiných právních profesí. Přesto nám každá další novela ukládá řadu dalších povinností, které ve svém důsledku vedou k složitosti a nepřehlednosti exekučního procesu, nižší vymahatelnosti a růstu režijních nákladů exekutora. Stát by si měl uvědomit, že je povinen zajistit důstojné podmínky pro exekuční činnost. Současné podmínky exekutorů jsou ekonomicky neadekvátní, exekutor nemá žádnou garanci úhrady nemajetných řízení, které nemůže ze zákona odmítnout, ale musí je provést. Politická reprezentace by se měla oprostit od lobbystických snah, které bojují za zachování současného stavu trhu s exekucemi. Současně do svých rukou musí vzít veškerou politickou odpovědnost za to, že přijme moderní změny exekučního řádu, které celý proces zjednoduší, zefektivní a sníží jeho nákladovost. Jediný funkční systém napříč celou Evropou je princip jeden dlužník, jeden místní exekutor vybraný náhodným elektronickým systémem.

(epa)