Generální právní poradce Czechoslovak Group Tomáš Hasman: Důvěra je zásadním kritériem pro výběr externích spolupracovníků

Mgr. Tomáš Hasman je právním poradcem Czechoslovak Group Foto: Lucie Sequensová

Ne všechny právní služby lze obsáhnout interně. Nebylo by to praktické. Nejdůležitějším kritériem pro výběr externích spolupracovníků není cena služby, ale zkušenosti a vzájemná důvěra, říká generální právní poradce skupiny CZECHOSLOVAK GROUP Tomáš Hasman.

Jak funguje práce ředitele právního útvaru pro tak rozsáhlý průmyslový holding kterým je Czechoslovak Group?
V mé pozici úzce spolupracuji s majitelem Michalem Strnadem, který je zároveň generálním ředitelem skupiny Czechoslovak Group. Zároveň řídím právní úsek společnosti CSGM a.s., což je servisní organizace skupiny. Právní úsek je strukturován tak, že mě podřízeným je vedoucí právník úseku, který je nadřízeným dalším právníkům na seniorních či juniorních pozicích. Já tvořím spojovací článek mezi právním týmem a majitelem.

Z hlediska řízení právních agend Czechoslovak Group se spoléháte pouze na vlastní právníky, nebo spolupracujete i s externími odborníky a právními firmami?

Ne všechno lze obsáhnout interně. Nebylo by to ani praktické. Při některých, zejména kapacitně náročnějších projektech, spolupracujeme s několika advokátními kancelářemi. S řadou z nich nás pojí dlouholetá spolupráce.

Jakou právní agendu řeší zejména vaše právní oddělení?
Naše právní oddělení se zabývá hlavně koncernovým řízením. Máme velké průmyslové provozy, jako je např. společnost Tatra Trucks, které mají své interní právníky. V takových společnostech neposkytujeme právní servis z hlediska běžného chodu podniku příliš často. Pak jsou společnosti menší, které povahou svého podnikání, nebo třeba tím, že vznikly nedávno, své právní oddělení nemají. V takových společnostech kompletní právní servis zajišťujeme.

Jak dlouho koncernové řízení vaše skupina používá? Vyhodnocujete si čas od času benefity tohoto způsobu řízení?
Co se týče historie, koncernové řízení se začalo rodit někdy v roce 2013. V rámci řízení koncernu posuzujeme a vyhodnocujeme také jeho efektivitu. Na základě zjištění, že by něco mělo fungovat lépe, nebo je třeba reagovat na určitou vnější situaci, dochází k příslušné proměně holdingu.

Jak dobře funguje váš interní tým? Spolupracujete i se studenty práv?
Z mého pohledu tým funguje dobře. Studenty práv nevyužíváme. Ale vzhledem k tomu, že jsme průmyslový a strojírenský holding, tak jednotlivé společnosti spolupracují zejména s technicky zaměřenými školami a snaží se tímto způsobem vychovat budoucí zaměstnance.

Předpokládám, že externí spolupracovníky si nevybíráte pouze na základě ceny, ale máte i nějaká jiná kvalitativní kritéria, podle kterých externí spolupracovníky hodnotíte.
Historicky, pokud s někým začneme spolupracovat a spolupráce se osvědčí, tak důvěra a možnost spolehnout se na partnera je alfou a omegou pro další rozhodování, komu co svěřit a s kým spolupracovat.

Jaký typ právních agend takovýto průmyslový holding řeší?
Velkou část tvoří korporátní agenda, samozřejmě tvoříme a revidujeme obchodní smlouvy, různou měrou se podílíme na fúzích a akvizicích a dále spolupracujeme s ostatními úseky holdingového řízení na agendách, které svou povahou náleží právě některému z úseků, avšak právní rovinu má téměř každá z těchto agend.

Předpokládám, že řešíte i zastupování před soudy. Myslíte si, že z pohledu byznysu je tuzemská justice dostatečně rychlá?
Soudnímu řešení, které považuji za prostředek ultima ratio, se snažíme vyhýbat. Nevedeme proto mnoho soudních řízení. V drtivé většině jde o vymáhání pohledávek. Problémy justice, které tu určitě jsou, se chodu holdingu příliš nedotýkají.

Z hlediska vymahatelnosti práva se nyní vede poměrně rozsáhlá diskuze o exekucích a o jejich právní úpravě. Ta by měla vést minimálně k částečné teritorialitě exekutorů. Tím by se potlačila konkurence mezi jednotlivými exekutorskými úřady. Myslíte si, že takové řešení vymahatelnosti pohledávek pomůže?
Můj soukromý názor: Já jsem ve spoustě věcí libertarián a nejsem příliš zastáncem regulativních zásahů ze strany státu do volné soutěže čehokoliv. Takže nejsem zastáncem řešení rozdělení na teritoria.

Neobáváte se, že zvýšená regulace ve smyslu teritoriality by spíše mohla zhoršit vymahatelnost práva a mohli bychom se vrátit někam k devadesátým letům?
Určitě. Je to, z mého pohledu, zásah do určitého trhu. Je to trh se službami jako jakýkoliv jiný trh. Má samozřejmě nějaká svá specifika, ale nemyslím si, že teritorialita je klíčem k řešení excesů exekutorů.

S jakými problémy v tuzemské legislativě se v rámci Czechoslovak Group potýkáte?
Řada společností skupiny podniká v oblasti zahraničního obchodu s vojenským materiálem. Ten je regulován speciálním zákonem, což je zákon z roku 1994 a je psaný velmi obecně, až povrchně. Zavádí některé termíny, které dále nerozvádí. Tam já osobně vidím velký prostor pro práci legislativy. Pozměňovací návrhy, které se objevily v Poslanecké sněmovně v posledních letech, měly bohužel potenciál přinést mnohem více škody, než užitku. Jde o oblast, která by stála za zevrubnou rekodifikaci.

Co by se mělo změnit?
Zpřesnění řady pojmů. Je to veřejnoprávní předpis, který dává pravomoc Licenční správě, což je odbor na Ministerstvu průmyslu a obchodu. Porušení norem toho zákona může mít opravdu fatální důsledky, a to i v oblasti trestněprávní. Obecnost toho předpisu je jeho největší slabinou. Zákon kupříkladu operuje s pojmem zprostředkování obchodu s vojenským materiálem, kdy to samotné zprostředkování je považováno za obchod, který podléhá dozoru licenční správy. Zákon však pojem zprostředkování nedefinuje. Můžete si sice pomoci definicí zprostředkování podle smluvního typu v občanském zákoníku, ale v praxi definice tohoto pojmu v zákoně o zahraničním obchodu s vojenským materiálem chybí. Licenční správa alespoň pořádá odborné semináře, na kterých vysvětluje svůj výklad zákona. Lze říci, že Licenční správa vychází podnikatelskému prostředí vstříc.

V posledních letech vzniká na úrovni EU Evropská obranná agentura. Vzniká také její rozpočet, se kterým jsou spojeny legislativní návrhy. Sledujete to?
Je to podle mě velmi těžké politikum, se kterým se představitelé členů EU, ať už národních států nebo i evropských politiků, zatím nedokáží moc vypořádat. A najít nějakou shodu. Za mě je to souboj Francouzů a Němců. Zejména jejich boj o to, kdo bude tahat za delší stranu provazu.

Mohlo by jít o příležitost pro Czechoslovak Group?
To v tuto chvíli neumím vyhodnotit.

Jaká legislativní změna byla podle vás v posledních letech zcela zásadní?
Naprosto zásadní byla rekodifikace soukromého práva v podobě občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích. Příští rok vejde v účinnost poměrně velká novela zákona o obchodních korporacích, která některé instituty upraví. Něco zruší, něco změní, něco zavede. A to jsou, za mě, ty dva základní právní předpisy, které také nejvíce používáme v rámci poskytování právních služeb v holdingu Czechoslovak Group.


Mgr. Tomáš Hasman získal vysokoškolské vzdělání na Právnické fakultě University Karlovy v Praze. V akademickém roce 2008/2009 studoval na L‘Università degli Studi di
Teramo, Itálie. Od roku 2012 je členem České advokátní komory. Od roku 2015 působí jako generální právní poradce skupiny CZECHOSLOVAK GROUP a. s. Rád sportuje a tráví čas s rodinou.

CZECHOSLOVAK GROUP je holding navazující na tradici československého průmyslu. Podporuje rozvoj tradičních českých a slovenských společností, jež se věnují obranné a civilní průmyslové výrobě a obchodu. V podnicích začleněných do holdingu CSG, které vygenerovaly v roce 2019 tržby v hodnotě více 28,5 mld. Kč, pracuje více než 8200 zaměstnanců.
Hlavní obory CSG jsou strojírenství, automobilový, železniční, letecký průmysl a obranný průmysl. S produkty společnosti CSG se lze díky silné proexportní orientaci holdingu setkat na všech kontinentech a počet jeho zákazníků se stále rozrůstá.
Výrobní portfolio je pestré: od hodinek přes vlakové brzdy až po nákladní automobily. Neméně důležitou oblastí jsou i radarové a navigační systémy pro civilní a obranný průmysl.


(epa)