NSS potvrdil zrušení pokuty 400.000 Kč za Soukupův pořad, zkritizoval vysílací radu

Jaromír Soukup Reprofoto: Tv Barrandov

Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) proti zrušení pokuty 400.000 korun pro Televizi Barrandov. Soud to dnes uvedl na svých webových stránkách. Rada televizi uložila pokutu za neobjektivitu v pořadu Kauzy Jaromíra Soukupa, televize ale uspěla se správní žalobou u pražského městského soudu, který rozhodnutí rady zrušil.

Majitel televize Soukup kritizoval v září 2018 ve svém publicistickém pořadu firmy za to, že dostávají pobídky od státu a přitom vyvádějí peníze do zahraničí. Konkrétně jmenoval automobilku Škoda Auto, která nedostala prostor na reakci. Podle pozdějšího rozhodnutí RRTV spáchala televize přestupek proti zákonu o provozování rozhlasového a televizního vysílání, protože neposkytovala objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů.

Rozhodnutí rady letos v únoru zrušil pražský městský soud. Vyhověl tak televizi, která rozhodnutí rady označovala nejen za nezákonné, ale i nepřezkoumatelné, a žádala, aby soud věc radě vrátil k dalšímu řízení.

NSS rozhodnutí soudu potvrdil. V potaz vzal to, že pořad Kauzy Jaromíra Soukupa je pořadem publicistickým, ve kterém moderátor představuje svůj názor na určitou spornou problematiku. NSS v tomto smyslu upozorňuje, že míra tolerance vůči případným prohřeškům proti zákonem požadovaným zásadám objektivity a vyváženosti bude různá v závislosti na tom, půjde-li o pořad publicistický či o zpravodajskou relaci. U publicistiky jsou požadavky na objektivitu a vyváženost podle NSS jiné než u zpravodajství.

Soud také zkritizoval radu za to, že se odmítla zabývat pravdivostí informací, které Soukup v pořadu přednesl. „Jakkoliv se občas uvádí, že dnešek je dobou ´post-faktickou´, Nejvyšší správní soud je přesvědčen, že na správnosti (a tedy pravdivosti) informací i dnes záleží,“ uvedl předseda senátu Zdeněk Kühn.

Podle něj nelze požadovat po radě, aby ověřovala každou spornou informaci, která v pořadu zazněla. „Lze ale požadovat, aby rada vzala do úvahy správnost informací přinejmenším tam, kde jde o údaje všeobecně známé nebo snadno dohledatelné, nota bene v situaci, kdy sama televize jejich pravdivost v řízení před radou prokazovala. Rada tedy opravdu pochybila, neboť se přesností (pravdivostí) prezentovaných informací za těchto specifických podmínek odmítla zabývat,“ uvedl Kühn.