Svědek rozbíjí obžalobu ve Vidkunu. Podezřelého podle něj chtěl stíhat už ÚOOZ, ale věc musel předat do Olomouce

Kauza Vidkun zasáhla do policie Ilustrační foto: archiv

Bývalý detektiv Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) František Ševčík rozbíjí konstrukci jednoho z bodů obžaloby v ostře sledované kauze Vidkun. Když mluvil exdetektiv jako svědek u olomouckého soudu o jednom ze žalovaných bodů, ve kterém je aktérům Vidkunu kladeno za vinu odstíhat podezřelého „za každou cenu“, tak potvrdil, že stíhat podezřelého chtěl už on sám, když ještě pracoval v útvaru vedeném Robertem Šlachtou. Případ byl pak z ÚOOZ předán do Olomouce. A byl to přitom ÚOOZ, který později olomoucké policisty a podnikatele obvinil z manipulací s případy, včetně toho, který chtěl sám stíhat.

František Ševčík pracoval léta jako detektiv Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Na začátku října si ho pozval jako svědka v hlavním líčení v kauze Vidkun předseda senátu olomouckého krajského soudu Martin Lýsek. Ševčík se nedostavil osobně, výslech svědka byl proveden prostřednictvím videokonference z táborského soudu.

Ševčík totiž na ÚOOZ vyšetřoval jednu z klíčových kauz, na které byla později týmž útvarem vystavěna kauza Vidkun, v níž má jít o manipulace a ohýbání spisů v trestním řízení na ředitelství olomoucké krajské policie. Bývalý šéf ÚOOZ Robert Šlachta této kauze věnuje velký prostor ve své knize 30 let pod přísahou. Jde o takzvanou kauzu Králík, dotační podvod, na němž byl účasten člen prostějovské ČSSD a lobbista Jaroslav Králík.

Podle obžaloby se měl stíhaný náměstek olomoucké policie Karel Kadlec pokusit ovlivnit vyšetřovaní zmiňované kauzy. „Karel Kadlec ve své kanceláři se záměrem uškodit Mgr. Jaroslavu Králíkovi ukládal svému podřízenému Radku Petrůjovi jako vedoucímu odboru hospodářské kriminality zajistit za každou cenu vydání rozhodnutí o zahájení trestního stíhání v konkrétním termínu bez toho, že by se se spisem seznámil, a bez ohledu na skutečnou důkazní situaci, na povinnost nestranného a objektivního posouzení věci, na stanovisko státního zástupce v rámci výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení a bez ohledu na skutkové a právní závěry policistky kpt. Mgr. Hany Dvořákové, která příslušnou trestní věc měla přidělenou

k provádění úkonů trestního řízení a k rozhodnutí v ní,“ stojí v obžalobě Miroslava Stokláska z Vrchního státního zastupitelství. Kadlec se měl o kauze Králík také bavit s dalším obžalovaným podnikatelem Ivanem Kyselým.

Detektiv: Stíhal bych i já

Jenže exdetektiv František Ševčík soudu aktuálně sdělil, že chtěl Králíka sám stíhat, ale případ mu byl velitelem odebrán a přidělen do Olomouce. Připomeňme, že Jaroslav Králík byl nakonec pravomocně odsouzen za to, že si jako poradce nechal zaplatit fiktivní práce, které souvisely s více než miliardovou výstavbou kanalizace pro moravské obce. Šumperský soud loni v červnu Králíkovi udělil tříletou podmínku a finančnímu trestu 100 tisíc korun. S druhým odsouzeným mají společně zaplatit firmě Vodohospodářské zařízení Šumperk škodu ve výši 919 290 korun. A protože rozsudek v létě potvrdila i olomoucká pobočka Krajského soudu v Ostravě, trest je tedy pravomocný. Velmi důležitou informací pak je, že kauzu Králík dozoroval žalobce Miroslav Stoklásek, tedy byl s vývojem vyšetřování Králíka do detailu seznámen, a nyní žaluje i aktéry kauzy Vidkun.

„Pamatuji si na kauzu, ve které figuroval jako podezřelý Mgr. Králík, zpracovával jsem ji. Nakonec byl spisový materiál rozdělen na dvě části, jedna část byla podle věcné a místní příslušnosti předána na Krajskou kriminálku do Olomouce a druhá na stejnou součást do Ostravy. Já jsem toto udělal na pokyn svého vedoucího expozitury plukovníka Richarda Ohnoutky (dnes náměstka Národní centrály proti organizovanému zločinu – pozn. red.), předtím jsme se o tom spise bavili, jemu se nelíbilo, že to prověřování trvalo už více než půl roku, myslím, že to bylo tři čtvrtě roku, nejsem si jistý, kdy se to řízení zahajovalo. A nakonec šlo i o to, že výše způsobené škody nebyla taková jakou vůbec předpokládali k rozsahu toho, co jsme předpokládali, že budeme dělat. Myslím si, že v určitých případech je výše způsobené škody dělítkem pro věcnou příslušnost policejního orgánu. Já si myslím, a to nemůžu s určitostí povědět, že jsme se v tom řízení dostali na nějakých 19 milionů korun. A pan Ohnoutka mi konstatoval, že ta výše není taková, jaká by měla být a řekl mi, že chce, aby se spis předal dle věcné a místní příslušnosti na ty kraje,“ začal svou výpověď František Ševčík.

Exdetektiv pak popsal, jak sám vezl spis v kauze Králík do Olomouce. „Byli tam dva policisti a vzápětí přišla policistka, která spis měla zpracovávat… …Já jsem to té kolegyni, která spis měla zpracovávat, vysvětloval, v jakém je to stavu, aby věděla, jakém stavu spis přebírá a tam de facto chybělo tam seriózní vyčíslení škody, já jsem tam něco počítal, ale podle mého to nebylo úplně hotové, chybělo tam vyslechnout… …do pěti lidí, bych řekl já. Z mého pohledu ten spis byl, v podstatě těch úkonů, které byly stanoveny v tom plánu šetření, nebylo nutné dodělávat moc, aby se dalo rozhodnout, co s tím spisem bude dál, co s tou trestní věcí se bude dál dít. Já jsem to viděl tak, že z mého pohledu to na stíhání je,“ prohlásil bývalý detektiv před soudem a dozorující státní zástupce v kauze Králík a Vidkun Miroslav Stoklásek začal klopit zrak.

„Nepamatuji si, jestli jsem jí řekl, že to na zahájení trestního stíhání vidím, patrně ale ano, protože ten názor mám dodnes, že to na stíhání bylo z mého pohledu, ale v každém případě jsem jí vysvětlil, v jakém stavu to řízení je… …Minimálně u většiny toho jednání byl ten druhý policista, na kterého si nepamatuji, pokud jde o pana Kadlece, ten si myslím, že tam různě přicházel a odcházel a různě odbíhal… …Po předání spisu už se mnou nikdo z Olomouce nekomunikoval, možná, že jsem za celou tu dobu mluvil jednou s tou kolegyní, ale bylo mi to divné, protože aspoň z mého pohledu to nebyla nějaká banální věc, že se mě nikdo neptá, jak jsem dospěl k tomu a k tomu… …Výhrady ze strany dozorujícího státního zástupce k mému šetření nebyly, byli jsme ve shodě, byli jsme ve shodě i pokud jde o názor na průběh toho prověřování,“ pokračoval Ševčík.

Ševčík dále uvedl, že předpokládá, že určitě vypracoval vyhodnocení stavu toho řízení a samozřejmě předávací protokol. „Já jsem to vyhodnocení určitě zpracovával i v průběhu toho řízení už jenom ve vztahu k dozorovému státnímu zástupci, protože ten je v průběhu řízení průběžně informován o tom, jaký ten stav věci je, takže se dá říct, že k těm stávajícím zprávám, které jsem dal dohromady, jsem přidal posledních pár odstavců o tom, co se s tím řízením stalo od posledního jednání se státním zástupcem,“ odpověděl na otázky jednoho z obhájců. A podotkl, že vyhodnocení by mělo být součástí spisu.

Obžaloba ve Vidkunu mě překvapila

František Ševčík se neztotožňoval s rozhodnutím svého nadřízeného, šéfa brněnského ÚOOZ, Richarda Ohnoutky, aby byla kauza Králík předána do Olomouce. „Já jsem s tím pokynem nesouhlasil, a to zejména z toho důvodu, že jsem mluvil o tom, že to trestní řízení nemělo daleko k té finální fázi, tzn. tam nechybělo moc úkonů dodělat. Já jsem protestoval proti tomu předání, ale ne proto, že bych si nemyslel, že krajská kriminálka by to neměla zpracovávat, ale že jsem nechtěl od té rozdělené práce odejít a cítil jsem, že už není daleko k tomu, aby se to v nějaké ne dlouhé časové době dovedlo do konce a pak se rozhodlo, co s tím bude,“ konstatoval dále Ševčík. K dotazu dalšího obhájce, zda měl Ševčík pocit, že odebrání a předání věci byl čistě Ohnoutkův plán nebo že byla věc do Olomouce předána účelově kvůli kauze Vidkun, svědek odpověděl, že je třeba se „zeptat pana Ohnoutky“. „Byl v té své argumentaci přesvědčivý, takže předpokládám, že byl přesvědčen o tom, že ten postup toho postoupení je správný,“ odtušil Ševčík.

Ševčík dále řekl, že podezřelý byl nakonec odsouzený Králík a stavební dozory. Ševčík jednání právně kvalifikoval jako poškozování finančních zájmů Evropské unie s obecným podvodem  „Právní kvalifikaci jsme konzultovali se dozorujícím státním zástupcem. K dotazu, zda byly vzneseny námitky, připomínky, že to není správně kvalifikováno: Rozhodně ne, že to nepřichází v úvahu, pokud jsme o něčem takovém diskutovali, tak hlavně s panem Ohnoutkou. Ale s panem státním zástupcem, pokud jsme o tom mluvili, tak vždycky konstruktivně a snažili jsme se k něčemu dojít. S panem Ohnoutkou jsem to rozebíral častěji, než se státním zástupcem,“ prohlásil Ševčík.

K otázce, zda ze strany dozorujícího státního zástupce Stokláska obdržel informaci, že věc je na odložení, uvedl, že si to nepamatuje. „Pokud by tak bylo učiněno, tak předpokládám, že by to bylo učiněno až po nějaké intervenci nebo po nějaké poradě s panem Ohnoutkou, protože to vzešlo od něj, ne ze strany státního zástupce. Spíš by se jednalo ze strany státního zástupce o to, že by s tím závěrem prostě jenom souhlasil,“ pokračoval Ševčík. Podotkl, že při vyšetřování si pozval na podání vysvětlení podezřelého Králíka. „Žádal jsem o podání vysvětlení pana Králíka. Na mně osobně si pan Králík nestěžoval a nepamatuji si, že by si kdy vůbec stěžoval. Nebyly na mě vyvíjeny žádné tlaky v rámci prověřování např. ze strany nadřízených, kolegů, že věc má směřovat jiným směrem. O to víc jsem byl překvapen, když jsem si přečetl obžalobu,“ zamířil Ševčík ke konstrukci obžaloby kauzy Vidkun, kvůli níž byl jako svědek vyslýchán.

A znovu potvrdil, že státní zástupce Stoklásek byl o předání kauzy Králík písemně informován. „K dotazu, zda byl státní zástupce podrobně informován o důkazní situaci, stavu té trestní věci a mém pohledu na ukončení, uvádím, že o stavu řízení byl informován, myslím si, že podrobně informován, protože jak jsem říkal, ty důkazy, které jsme sbírali, byly písemného charakteru, výpovědi svědků, věcné. Myslím si, že jsem mu určitě říkal, že to na trestní stíhání vidím, ale jak na to reagoval, to už si nepamatuji. K dotazu, zda při prodlužování spisu nebo při pravidelných osobních konzultacích se státním zástupcem jsem státnímu zástupci ukazoval i spis, uvádím, že ano a myslím si, že jsem státnímu zástupci průběžně ten spis kopíroval a na další návštěvu jsem mu veškeré materiály, které jsem nashromáždil, přivezl,“ vzpomínal si svědek Ševčík.

Poté, co Ševčík svou výpověď, která staví do zcela jiného světla text obžaloby, ukončil, si vzali slovo dva obžalovaní policisté Karel Kadlec a jeho podřízený radek Petrůj. Výpověď svědka koresponduje s tím, že nám v únoru 2015 přivezl spis, předání jsem se účastnil já, Radek Petrůj a kapitánka Dvořáková. Pan svědek s kolegou nám vylíčil důkazní situaci v tom spise, že spis je před zahájením trestního stíhání, že se může zahájit trestní stíhání několika osob a právnické osoby. Spis byl přidělen kpt. Dvořákové, která ho potom zpracovávala,“ konstatoval Kadlec. Radek Petrůj, že spisový materiál, doložený k soudu, není kompletní a požádal soud o jeho vyžádání, aby se s ním mohl soud i obhajova detailněji seznámit.

Předseda senátu Martin Lýsek posléze zamítl několik důkazů: hned několik úředních záznamů o vyhodnocení písemných stop, mobilních telefonů a počítačů. Ale také záznamy o vyhodnocení listin a elektronických souborů zajištěných při domovních prohlídkách u Ivana Langera, pro kterého sdi ÚOOZ v rámci kauzy Vidkun také přišel, a jak vyplouvá delší čas najevo, právě on byl hlavním cílem detektivů Roberta Šlachty. Soud dále zamítl jako důkazy povolení ke sledování i příkazy soudu ke sledování, některá vyhodnocení odposlechů, sledování internetu a vyhodnocení sledování schůzek.

Z výslechu bývalého detektiva ÚOOZ tedy vyplynula tato zásadní fakta. Státní zástupce kauzy Králík i Vidkun, které běžely simultánně, Miroslav Stoklásek, byl podrobně seznámem s průběhem vyšetřování kauzy Králík. Svědek prokázal, že žalobce musel vědět, že Králíka chtěl stíhat i ÚOOZ za Stokláskova přímého dozoru, protože detektivové ÚOOZ měli dostatek písemných a dalších, jasně „ložených“ důkazů. Tvrzení obžaloby, že policisté Kadlec s Petrůjem chtěli „za každou cenu“ zahájit stíhání Králíka, bez toho, že by se „se spisem seznámili“, a „bez ohledu na skutečnou důkazní situaci, na povinnost nestranného a objektivního posouzení věci“, totiž vůbec neodpovídá nyní doloženému průběhu vyšetřování kauzy Králík.

Poté, co předseda senátu Martin Lýsek zamítl některé z navrhovaných důkazů, hned poté odročil hlavní líčení na začátek listopadu.

Vidkun v kostce

Bývalý olomoucký hejtman Jiří Rozbořil (ČSSD) je obžalován z podplácení, na policisty Radka Petrůje a Karla Kadlece podal státní zástupce obžalobu ze zneužití pravomocí. Kadlec, který měl podle policie vynášet informace ze spisů, je navíc obžalován i z přijetí úplatku. Kadlec byl kvůli Vidkunu propuštěn ze sboru, výpověď neúspěšně napadal u soudů. Petrůj byl postaven mimo službu. Podnikatel a přítel exministra vnitra Ivana Langera Ivan Kyselý se před soudem zodpovídá z účastenství na zneužití pravomoci úřední osoby.

Podle usnesení o zahájení trestního stíhání tehdejší policejní náměstek Kadlec vlivnému podnikateli Kyselému údajně pravidelně, dlouhodobě a záměrně poskytoval informace z devíti trestních řízení. Šlo například o kauzy olomouckého akvaparku, HC Olomouc, závodiště Lazce, ale i o kauzu Tesco SW, kauzu Králík, které měly dle ÚOOZ zůstat utajeny.

Všichni obvinění od začátku vinu popírají. Kadlec byl v prosinci 2015, ještě v době vazby kvůli porušení služebního slibu propuštěn ze služebního poměru, svou výpověď poté napadl u soudu žalobou. Hájil se tím, že se ničeho protiprávního nedopustil, šlo prý o operativní činnost, kdy naopak on získával informace. Podle soudu o operativní pátrací činnost jít nemohlo, neboť nesplňovala zákonné podmínky, výpověď tak označil za oprávněnou. Kadlec po odchodu od policie založil detektivní kancelář a pojmenoval ji Vidkun Bohemia. Bývalý hejtman Rozbořil se zcela stáhl z politiky. Všichni obžalovaní trvají stále na tom, že se ničeho protiprávního nedopustili.

Kauza Vidkun se otevřela 13. října 2015 policejní razií na několika místech v Olomouci, kdy policie dělala domovní prohlídky a zadržela či předvedla několik lidí včetně bývalého ministra vnitra Ivana Langera. V jeho bytě v Olomouci strávili kriminalisté více než 13 hodin, ale nakonec ho propustili, v případu obviněn není. Rozbořil byl stíhán na svobodě, Kyselý, Kadlec a Petrůj strávili tři měsíce ve vazbě.

Jan Hrbáček