Krádež je ode dneška trestným činem až od spáchání škody nejméně 10.000 korun

Novela trestních předpisů upravuje peněžité tresty či výši škod Foto: pixabay

Od dnešního dne se mění pravidla pro ukládání peněžitých trestů. Krádež je nově trestným činem až od spáchání škody nejméně 10.000 korun. Obžalovaný může u soudu prohlásit svou vinu, a dosáhnout tak snížení trestu pod stanovenou sazbu. Účinnosti totiž nabyla obsáhlá novela trestního zákoníku a trestního řádu, která přináší i řadu dalších změn. Přispět mají mimo jiné ke zrychlení trestního řízení, projevit by se měly také snížením počtu vězňů.

Peněžitý trest může podle zákonodárců vhodně a účinně nahradit zejména krátkodobé tresty vězení. V citelné výši pak může pomoci v boji se závažnou ekonomickou kriminalitou. Soudy přesto doposud upřednostňovaly odnětí svobody. Nová pravidla proto mají stávající praxi změnit. Trestní zákoník nyní výslovně uvádí, že při stanovení druhu a výměry trestu „soud zejména zváží uložení peněžitého trestu“.

Prodlužují se také lhůty pro zaplacení peněžitého trestu, a to na měsíc od vykonatelnosti rozsudku. Už okamžikem zaplacení se na pachatele bude hledět, jako by nebyl odsouzen. Soudce bude moci na žádost odsouzeného povolit odklad zaplacení až o jeden rok, případně trest rozložit na „přiměřené měsíční splátky“. Soud také upustí od zaplacení peněžitého trestu nebo jeho zbytku, pokud odsouzený nebude dlouhodobě schopný zaplatit kvůli vnějším okolnostem nebo pokud by zaplacení vážně ohrozilo výživu či výchovu osob, o které je odsouzený povinen pečovat.

Další změnou je navýšení jednotlivých hranic škod v trestním zákoníku na dvojnásobek. Vedle zmíněného zvýšení „škody nikoliv nepatrné“ z 5000 na 10.000 korun se tak například „škodou velkého rozsahu“ bude nově rozumět částka nejméně deseti, nikoliv už pěti milionů. Zákonodárci tak zohlednili ekonomický vývoj.

„Díky rozevírání nůžek mezi fixně nastavenou hranicí škody v trestním zákoníku a cenovou hladinou došlo k postupné kriminalizaci bagatelních jednání, která dříve byla pouze přestupkem proti majetku. Vzhledem k míře společenské škodlivosti těchto jednání tak docházelo postupně k přepínání trestní represe,“ uvedli autoři důvodové zprávy.

Novela dále rozšiřuje využitelnost dohody o vině a trestu, kterou může obviněný uzavřít se státním zástupcem i po zahájení hlavního líčení. Po vzoru Slovenska rovněž zavedla tzv. prohlášení viny. Obžalovaný tak může před soudem prohlásit, že je vinný spácháním skutku uvedeného v obžalobě a že souhlasí s právní kvalifikací. Pokud soud takové prohlášení přijme, nebude už muset provádět související dokazování.

K dalším novinkám patří možnost zakázat držení a chov zvířat i mladistvým. Novela také specifikuje, za jakých podmínek může soud u odsouzených právnických osob podmíněně upustit od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti či zákazu účasti ve veřejné soutěži. Ze 20 na 30 let rovněž prodlužuje promlčecí dobu u trestných činů, za něž lze uložit výjimečný trest, a u činů spojených s privatizačními projekty.

(čtk)