Krádež vibrátoru nenarušila zájmy chráněné nouzovým stavem, namítá obhájce v odvolání

Vibrátor Durex Pure Fantasy. Repro: ČJ

Muž odsouzený ke dvouletému trestu za krádež vibrátoru za 499 korun při nouzovém stavu, se proti rozsudku první instance odvolal. Krádež zůstává krádeží stejně nebezpečnou za běžného stavu, za nouzového stavu při povodních i při vyhlášené chřipkové epidemií. „Jde o rutinní protiprávní jednání, jehož následky pocítí pouze vlastník jako újmu na majetku a jeho dopady nikterak nemohou směřovat proti zájmu společnosti jako celku,“ tvrdí Sogelův obhájce Lukáš Seibert. Odvolací jednání soudu se má odehrát ke konci října.

Soud prvního stupně se vůbec nezabýval otázkou, nakolik je skutek popsaný v obžalobě protiprávním jednáním nebezpečným pro společnost za standardních podmínek, aby pak byl při vyhlášení nouzového stavu sankcionován výraznější trestní sazbou podle kvalifikované skutkové podstaty. Tak začíná odvolání Lubomíra Sogela, odsouzeného za krádež v době nouzových opatření kvůli koronaviru. Čtyřiatřicetiletý Lubomír Sogel z Kopřivnice odcizil v době vyhlášeného nouzového stavu v době epidemie koronaviru erotickou pomůcku za 499 korun.

Za mřížemi má Sogel strávit podle zatím nepravomocného rozsudku dva roky. Hlavní líčení trvalo necelé půl hodiny. Sogel v minulosti třiadvacetkrát trestán, převážně pro majetkovou trestnou činnost. Česká justice případ sleduje od počátku. Odvolací Krajský soud v Ostravě bude rozhodovat 26. října. Případ dostal na stůl soudce Radek Adamus.

Policie Lubomíra Sogela obvinila, že 6. dubna ukradl v DM drogerii ve Frenštátě pod Radhoštěm vibrátor značky Durex Play Pure Fantasy za 499 korun. Erotickou hračku si měl v obchodě strčit do bundy a odejít bez zaplacení. Detektivové ho následně identifikovali za pomoci bezpečnostních kamer. Protože Sogel vibrátor ukradl v době vládou vyhlášeného nouzového stavu kvůli pandemii viru Covid-19, hrozil mu výjimečný trest. A to v rozmezí dvou až osmi let za mřížemi.

Nejde o bezmoc vlastníků

„Postrádám úvahu soudu prvního stupně, nakolik je odcizení něčeho natolik intimního a subjektivně ocenitelného jako je erotická pomůcka, jehož jediným objektivním hodnotícím kritériem je cena, je pro společnost objektem tak zásadní povahy, že dopady jeho odcizení při vyhlášení nouzového stavu je nutno sankcionovat trestní sazbou dva až osm let nepodmíněně,“ zamýšlí se na začátku odvolání Sogelův obhájce Lukáš Seibert.

Nalézací soud podle Seiberta nebral v potaz skutečnost, že použití kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže (§ 205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku je zaměřeno především na trestnou činnost páchanou při živelných pohromách, kdy dochází pácháním trestné činnosti k zásahům do majetkové sféry osob, které se právě kvůli dopadům živlů (typicky povodně) nemohou o svůj majetek starat anebo jej účinně chránit. „Takovou trestnou činnost, zneužívající faktické bezmoci vlastníků, je pak namístě účinně stíhat a sankcionovat výrazně represivně,“ míří Seibert v odvoláním k opatřením ohledně epidemie koronaviru, které podle něj nelze srovnávat se stavem navazujícím na živelní katastrofy.

„Dále postrádám hodnotící hledisko soudu prvního stupně, zda šlo v projednávané věci o jednání směřující k narušení zájmů chráněných nouzovým stavem. Tvrdím, že nikoli – krádež vibrátoru zůstává krádeží vibrátoru stejně nebezpečnou za běžného stavu, za nouzového stavu při povodních i při vyhlášené chřipkové epidemii. Jde o rutinní protiprávní jednání, jehož následky pocítí pouze vlastník jako újmu na majetku a jeho dopady nikterak nemohou směřovat proti zájmu společnosti jako celku,“ tvrdí Seibert.

„Aby mohl být nouzový stav kvůli nemoci covid-19 posuzován jako událost vážně ohrožující život a zdraví lidí, muselo by jít o stav, kdy již došlo k závažnému následku, jako například když se stane živelní pohroma nebo když se země ocitne ve válečném stavu,“ zkonstatoval dále plzeňský krajský soud.

Sogelův obhájce Lukáš Seibert dále v odvolání namítá, že u obžalovaného nebylo zjištěno, že by odcizil předmětný vibrátor s úmyslem destabilizovat vyhlášený nouzový stav anebo využít jeho vyhlášení k tomu, aby mu bylo usnadněno trestnou činnost páchat. „V neposlední řadě nutno přihlédnout k tomu, že odvolací soudy se již dříve zaobíraly otázkou automatického používání kvalifikované skutkové podstaty u krádeží spáchaných za vyhlášeného nouzového stavu. Kromě již dříve mnou zmiňovaného rozsudku Krajského soudu v Brně dospěl k názoru, že kvalifikovanou skutkovou podstatu nelze aplikovat na stíhaný skutek zcela bezmyšlenkovitě, také Krajský soud v Plzni. Také v tomto případě šlo o opakované vloupačky a krádeže během jarního nouzového stavu.

„V projednávaném případě nejde o mimořádně vysokou společenskou škodlivost. Krádeže spáchané v době nouzového stavu nejsou výrazně společensky škodlivější než krádeže spáchané před jeho vyhlášením,“ lze se dočíst v odůvodnění rozhodnutí senátu krajského soudu předsedy Eduarda Wipplingera. Odvolací soud tak změnil původně přísnější právní kvalifikaci zločinu na přečin a tím výrazně zmírnil trestní sazbu určující maximální výši postihu.

„Aby mohl být nouzový stav kvůli nemoci covid-19 posuzován jako událost vážně ohrožující život a zdraví lidí, muselo by jít o stav, kdy již došlo k závažnému následku, jako například když se stane živelní pohroma nebo když se země ocitne ve válečném stavu,“ zkonstatoval dále plzeňský krajský soud. Nouzový stav byl ale podle názoru Wipplingera vyhlášen především proto, aby vláda byla schopna rychle přijímat opatření k omezení šíření viru a zajišťovat ochranné prostředky pro zdravotnictví a složky integrovaného záchranného systému. „Jde tedy především o prevenci proti šíření nakažlivé nemoci, a nikoliv o stav, kdy již došlo k závažnému následku,“ argumentoval dále odvolací soud v Plzni.

A Lukáš Seibert na jeho argumentaci v případě svého klienta navazuje. „Vzhledem k námitkám proti použité právní kvalifikaci namítám, že i uložený trest dva roky nepodmíněně je nezákonný, protože při posouzení polehčujících a přitěžujících okolností případu je rozdíl, zdali je trest vyměřován v sazbě 6 měsíců až tři roky nepodmíněně, anebo v sazbě dva až osm let nepodmíněně. Proto je toto odvolání směrováno také do výroku o trestu. S ohledem na shora popsané skutečnosti navrhuji, aby odvolací soud a contrario k § 256 trestního řádu shledal moje odvolání důvodným, napadený rozsudek zrušil a ve věci rozhodl sám pro mě příznivějším rozsudkem,“ ukončil odvolání Lubomíra Sogela Lukáš Seibert.

Angyalossy: Přísnost je na místě

Jinak tuto problematiku vidí předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy. Přísnější tresty za drobné krádeže v době nouzového stavu odpovídají podle Angyalossyho zákonu i okolnostem. Trestní zákoník u některých trestných činů spáchaných v nouzovém stavu zvyšuje sazbu oproti jejich spáchání v běžnému období. Podle Angyalossyho jde o varování pro potenciální pachatele, aby nezneužívali situaci, kdy stát a jeho obyvatelé mají závažné problémy a jejich pozornost musí být kvůli ochraně životů a zdraví obrácena primárně jinam než například na ochranu majetku.

„Člověk, který tohoto nedbá, se pak nemůže divit, že je trestán výrazně přísněji,“ řekl Angyalossy. V obecné rovině ani u drobných krádeží v nouzovém stavu nevidí důvod k mimořádnému snižování trestů pod dolní hranici zpřísněné trestní sazby.

„Aby jenom proto, že se jim nepodařilo ukrást něco cennějšího, tak aby soudy šly pod sazbu? Já myslím, že to by zase nebylo spravedlivé vůči ochraně majetku poškozených,“ uvedl Angyalossy. Vychází i ze své soudcovské zkušenosti z projednávání trestných činů spáchaných v době katastrofálních povodní na Moravě.

Cílem zpřísněné sazby v nouzovém stavu je podle Angyalossyho předcházet rabování a dalšímu zneužívání situace, kdy je ochrana majetku komplikovaná anebo přímo nemožná, a kdy stát potřebuje pořádkové složky nasadit jinde, míní předseda Nejvyššího soudu. Spíše než o hodnotu ukradených věcí jde o princip a signál vyslaný směrem k potenciálním pachatelům. „Ty tresty se mohou zdát přísné, ale myslím, že za takové situace přísné nejsou,“ řekl Angyalossy, ke konkrétním případům se však nevyjadřoval.

Jan Hrbáček