Ministerstvo navrhlo vyhlášku o seznamu znaleckých odvětví a o odborné způsobilosti znalců

Znalce čeká nový zákon platný od roku 2021 Foto: Pixabay

Ministerstvo spravedlnosti návrhem nové vyhlášky ruší dvojkolejnost podmínek pro znalce a znalecké ústavy a upouští od povinnosti znalců absolvovat některé kurzy včetně kurzu znaleckého minima za pět tisíc korun. Odpovědnost za splnění podmínek pro práci znalce je plně na profesních komorách, v případě kriminalistiky musí znalec bez vzdělání absolvovat postgraduální studium. Znalci v oboru medicína musí mít v drtivé většině kromě atestací osvědčení k výkonu funkce vedoucího lékaře nebo primáře.

Vyhláška má nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2021, tedy stejným dnem jako znalecký zákon. V tento den mají nabýt účinnosti další dvě vyhlášky, které provádějí znalecký zákon, a to vyhláška o znalečném a vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, uvádí v důvodové zprávě ministerstvo spravedlnosti. O jmenovaných opatřeních Česká justice soustavně informuje.

Materiál v úplném znění je zde.

Podle důvodové zprávy navržená vyhláška ruší „dvojkolejnost seznamů pro znalce a znalecké ústavy tak, jak byla stanovena ve vyhlášce č. 123/2015 Sb. (tedy zvlášť seznam znaleckých oborů a odvětví, pro které může být jmenován znalec, a seznam znaleckých oborů, pro které může být zapsán znalecký ústav)“.

„V souvislosti se zavedením obecné části vstupní zkoušky, která má ověřit znalosti právních předpisů v oblasti znalectví, byl zrušen požadavek na absolvování kurzu znaleckého minima v ceně 3 500 až 5 000 Kč. Rovněž se oproti dosavadní právní úpravě upustilo i od dalších požadavků na povinné absolvování některých kurzů. Finanční zátěž žadatelů o zápis do seznamu znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů tak bude oproti současnému stavu v tomto ohledu nižší,“ uvádí se v důvodové zprávě ke změnám.

Podstatou vyhlášky jsou tabulky a seznamy

Vyhláška má ve skutečnosti jediný paragraf, který říká, že se její první přílohou stanovuje seznam znaleckých oborů.  Druhou přílohou je pak upravena podmínka práce znalce v tom kterém oboru – prokázat kvalifikaci osvědčením nebo vzděláním.

Obory stanovené vyhláškou jsou dále rozděleny na odvětví:  „Obory stanovené v příloze ke znaleckému zákonu byly za účelem stanovení odvětví rozděleny do tří základních kategorií, a sice a) obory vymezené dle předmětu zkoumání (např. dřevo, drahé kovy a kameny, papír), b) obory vymezené dle vědních či aplikovaných disciplín (např. ekonomika, geologie, chemie) a c) obory vymezené dle činností, resp. okruhů činností (např. doprava, školství, sport),“ vysvětluje důvodová zpráva.

Například projektování i stavebnictví jsou dále rozděleny podle jejich druhů, přičemž autoritou vydávající osvědčení je Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě nebo Česká komora architektů v závislosti na oboru.

Kriminalista musí mít zkoušku z teorie, stopy a identifikace

V jiných oborech je zase vyžadováno drahé studium, pokud uchazeč o funkci znalce nesplní podmínku vzdělání dosaženého studiem:  „Pokud jde o dopady na podnikatelské prostředí, předpokládají se náklady na splnění stanovených kvalifikačních požadavků. U konkrétních oborů pak jde v oboru bezpečnosti práce a ergonomie o příslušné osvědčení o odborné způsobilosti v ceně cca 5 000 Kč bez DPH (6 050 Kč s DPH), v oboru energetiky o zkoušku energetického specialisty v ceně cca 1 000 Kč, v oboru kriminalistiky u uchazečů, kteří nesplnili předepsané vzdělání, specializační postgraduální studium kriminalistiky v ceně cca 50 000 až 60 000 Kč ročně (na soukromé VŠ), v oboru stavebnictví autorizace České komory autorizovaných techniků a inženýrů činných ve výstavbě v ceně cca 3 500 Kč, v oboru zdravotnictví o lékařské atestační zkoušky v ceně cca 500 Kč aj. Kvalifikační kurz kriminalistických znalců určený pracovníkům Policie ČR nebo Vojenské policie je pro tyto účastníky bezplatný,“ uvádí k tomu důvodová zpráva.

V příslušné tabulce jsou příkladně podmínky pro znalce v oboru kriminalistiky shrnuty takto: „Absolvování Kvalifikačního kurzu kriminalistických znalců a získání Osvědčení o způsobilosti k vykonávání znalecké činnosti v daném odvětví a specializaci, nebo absolvování dvousemestrálního postgraduálního studia zaměřeného na kriminalistiku (zejm. na teorii a metodologii kriminalistiky, teorii kriminalistické stopy a teorii kriminalistické identifikace) v rozsahu minimálně 100 vyučovacích hodin, včetně složení závěrečné zkoušky.“

Lékař musí být vzdělanější, než kolegové, které zkoumá

Co se týče zásadního oboru, kterým je medicína, jsou obory rozděleny podle běžných atestací. U jejich většina je vyžadováno osvědčení vedoucího lékaře a primáře.

Ministerstvo spravedlnosti k tomu uvádí i důvod tohoto požadavku: „Kvalifikace osob ve zdravotnictví se přitom certifikuje jednak prostřednictvím tzv. specializací (atestací), resp. specializované způsobilosti, jednak prostřednictvím osvědčení opravňujícího lékaře k výkonu funkce vedoucího lékaře a primáře. Legitimním požadavkem na soudního znalce, který posuzuje práci jiných lékařů, je tak požadavek, aby takový soudní znalec měl vyšší anebo alespoň stejnou kvalifikaci jako lékaři, jejichž práci soudní znalec přezkoumává: v opačném případě by byla odborná autorita znalce posuzujícího práci zřejmě kvalifikovanějšího kolegy zpochybnitelná, stojí v důvodové zprávě k návrhu nové vyhlášky.

Irena Válová

Sdílejte
Předchozí článekInsolvenční správce Pavel Körner: Mnoho dlužníků nadále s překvapením zjišťuje, že oddlužení jim majetek nezachrání
Další článekByl podjatý, zaznívá o šéfovi ostravského ÚOOZ od policistů u soudu s lihovým bossem
Irena Válová
Irena Válová je novinářka, editorka, zástupkyně šéfredaktora i publicistka v tištěných médiích, ale i v rozhlasech a televizích. Mimo jiné referovala o politických událostech z krizových oblastí: přechod k demokracii v JAR, referendum o Saddámu Husajnovi v Iráku či rušení amerických základen na Filipínách. Šest let byla zpravodajkou ze Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu. Na základě publikovaných rozhovorů s americkými právníky o konfliktu zájmů v politice obdržela stipendium od velvyslanectví USA v Praze, v roce 1994 pak v Chicagu certifikát USIA tištěná žurnalistika v USA. V 90. letech též absolvovala několik stáží na téma demokracie ve Švýcarsku. V roce 1998 byla zvolena předsedkyní Syndikátu novinářů ČR, o rok později se stala členkou Řídícího výboru Evropské federace novinářů se sídlem v Bruselu. Tři roky vedla sdružení pro svobodný tisk Media Observatory ČR. Od roku 2001 je na volné noze jako autorka, editorka i mluvčí. Spolu s advokátem a nyní zvoleným soudcem Evropského soudu pro lidská práva za ČR ve Štrasburku JUDr. Alešem Pejchalem je autorkou knihy Základní slova: rozpravy o svobodě, společnosti, procesu, politice a právu.