NCOZ i státní zastupitelství tají, proč bylo odloženo vyšetřování zpackané rekonstrukce ÚSTR

Ústav pro studium totalitních režimů je organizační složka České republiky určená k vědeckému zkoumání a objasňování éry obou totalitních režimů v Československu, komunismu a nacismu Foto: archiv

Možná škoda v desítkách milionů, obnažené torzo Ústavu pro studium totalitních režimů, provozy a zaměstnanci „rozházení“ v různých pronájmech. To jsou důsledky nepovedené rekonstrukce sídla, kterou realizovalo stávající vedení ústavu. Kvůli tomu podával předseda rady ústavu Eduard Stehlík trestní oznámení k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze. Národní centrála proti organizovanému zločinu a Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 6 vyšetřování odložili. Nejpodstatnější pasáže, proč k odložení vyšetřování došlo, policie i žalobci začernili.

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) odložila 29. července v tichosti případ rekonstrukce budovy Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) v Praze. Podle vyšetřovatelů nic nenasvědčuje manipulacím se zakázkou ani špatnému hospodaření. Po totálně nevydařené rekonstrukci, při níž byly proinvestovány desítky milionů korun, zůstalo naproti Vysoké škole ekonomické a bývalému Domu odborových svazů obnažené torzo ústavu. Provozy a zaměstnanci pak byli „rozházeni“ po různých pronájmech.

Trestní oznámení podával na základě svědectví a nahrávek o interních jednáních vedení předseda rady ústavu Eduard Stehlík. Oznámení podal na Vrchní státní zastupitelství v Praze, kvůli tomu se se Stehlíkem sešla i šéfka žalobců Lenka Bradáčová.

Případ pak začali prověřovat detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu a dozor byl přidělen na Obvodní státní zastupitelství. Podle neoficiálních zjištění České justice byly nasazeny i odposlechy. Jenže jakkoli se i sami detektivové na začátku vyšetřování tvářili, že jde v podstatě o „loženou“ věc, případ nakonec odložili.

Česká justice si proto podle zákona o poskytování informací vyžádala rozhodnutí o odložení. Ale také požádala o potvrzení neoficiálních informací, že byla nasazena operativní technika a vysvětlení, proč byl případ odložen.

Kauza je velmi citlivá pro premiéra Andreje Babiše, protože jeden z bývalých pracovníků ÚSTR Radek Schovánek svědčil u bratislavských soudů kvůli sporu o registraci agentem komunistické Státní bezpečnosti. Někteří zaměstnanci ústavu okolo Schovánka (mimo jiné i bývalí zaměstnanci slovenského ÚPN – pozn. red.) byli postupně „odejiti“. Jméno premiéra je proto dodnes spojováno s postupnou paralýzou ústavu v digitalizační, vědecké i badatelské činnosti. Což premiér velmi nerad slyší. V minulosti po vlně občanské nevole kvůli soudům na Slovensku sám řešil finanční injekci směřující k rekonstrukci ústavu.

O tom, že byl případ zpackané rekonstrukce bývalého Prognostického ústavu v Siwiecově ulici na Praze 3 na konci července odložen, se oznamovatel – předseda rady ÚSTR Eduard Stehlík – dozvěděl z médií. Dodnes podle informací České justice nedostal vyrozumění a nebyl jakkoli informován, přestože je jako šéf rady ústavu a oznamovatel jasným prvním adresátem takovéhoto sdělení. Zprávu o odložení pouze odvysílala na konci srpna  Česká televize.

Začerněno, prozradili bychom taktiku

Proč Centrála případ odložila? „Provedeným prověřováním, zejména zajištěním stop z provedené XXX (začerněno pozn. red.) (začerněno pozn. red.), z podání vysvětlení ředitele XXX (začerněno pozn. red.), náměstka ředitele, autora projektové dokumentace XXX (začerněno pozn. red.) a technického dozoru investora XXX (začerněno pozn. red.) nebylo prokázáno, že by se XXX (začerněno pozn. red.) a XXX (začerněno pozn. red.) dopustili trestného činu,“ stojí v usnesení o odložení, které Česká justice obdržela od policie i státního zastupitelství.

Posléze následuje několik zcela začerněných stránek, kde vyšetřovatel svoje rozhodnutí o odložení zdůvodnil. „Vyhodnocením všech důkazů, které byly ve věci provedeny, nebylo zjištěno, že by se někdo jiný dopustil protiprávního jednání v souvislosti s prověřovanou věcí. Vzhledem k těmto skutečnostem policejní orgán rozhodl a věc odložil dle ustanovení paragrafu 159a odstavce 1 trestního řádu, neboť ve věci nejde o podezření ze spáchání trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak,“ napsal v závěru kapitán NCOZ Tomáš Herajt.

Protože Národní centrála proti organizovanému zločinu případ prověřovala téměř dva roky, aby ho nakonec odložila, je na místě se ptát, jaké důkazy se podařilo zajistit. A naopak jaká zjištění mluví případně i ve prospěch podezřelých.

Právě z těchto důvodů Česká justice požádala o anonymizovanou kopii odložení případu, aby nebyla případně ohrožena práva prověřovaných osob. Podrobnější přezkoumání rozhodnutí ovšem vedení NCOZ a Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 6 České justici neumožnilo. „Obvodní státní zástupce pro Prahu 6 dospěl k závěru, že poskytnutím úplného znění zmiňovaného rozhodnutí, byť v anonymizované podobě, by mohlo dojít k ohrožení či zmaření účelu trestního řízení. Povinný subjekt nad rámec anonymizace proto znečitelnil ty části usnesení… …které se netýkají předmětu žádosti, neboť zpřístupněním těchto částí by mohlo dojít k ohrožení práva třetích osob anebo schopnost orgánů veřejné moci předcházet trestné činnosti, vyhledávat nebo odhalovat trestnou činnost, stíhat trestné činy nebo zajišťovat veřejný pořádek a bezpečnost České republiky,“ zareagoval dle zákona šéf státního zastupitelství pro Prahu 6 Richard Petrásek.

Vyjádření obou institucí k otázkám případného použití operativní techniky, která je využívána v trestním řízení při podezření ze závažných činů, jsou vyhýbavá. Přestože je tato problematika přednášena na Policejní akademii i právnických fakultách, a veřejnosti je známa z aktivit bývalého Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, odkud v minulosti do médií neutíkaly jen přepisy odposlechů, ale audio a videozáznamy. „Informace o tom, zda Policie České republiky nařídila a realizovala odposlech a záznam telekomunikačního provozu v konkrétní kauze, Policie České republiky v zásadě neposkytuje, a to bez ohledu na to, zda odpověď na tuto otázku je kladná nebo záporná. Poskytnutím takové informace by mohla být ohrožena schopnost orgánů činných v trestním řízení předcházet trestné činnosti, vyhledávat nebo odhalovat trestnou činnost nebo stíhat trestné činy… …Sledování a odposlech veřejných prostor spadá mezi operativně pátrací prostředky, jejichž použití je upraveno v Hlavě deváté v § 158d trestního řádu. Rozumí se tím získávání poznatků o osobách a věcech prováděné utajovaným způsobem technickými nebo jinými prostředky. Jedná se o nástroje Policie České republiky, potažmo orgánů činných v trestním řízení, kde je dán zvýšený zájem na neinformování žadatele o způsobech jejich využívání,“ stojí ve vyjádření ředitele Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiřího Mazánka.

„Při rozhodování o žádosti žadatele o poskytnutí informace byl s ohledem na konkurenci dvou základních práv realizovaných dvěma zákonnými normami (zákon č. 106/1999 Sb. a trestní řád) stejné právní síly proveden tzv. test proporcionality (test veřejného zájmu), tj. byly zkoumány přínosy na straně jedné a negativa na straně druhé z poskytnutí či neposkytnutí informace. V souladu s právní teorií bylo hodnocení provedeno z hledisek vhodnosti, potřebnosti a přiměřenosti. Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 6 jako povinný subjekt dospělo k závěru, že požadovanou informaci lze poskytnout, avšak s omezením výše zdůvodněným. Toto omezení které nikterak nezasahuje do zpřístupnění hodnocení shromážděných důkazů a právních úvah nelze považovat za nepřiměřený zásah do práva žadatele na přístup k informacím,“ odůvodnil neposkytnutí klíčových požadovaných informací, přestože byl případ odložen, šéf žalobců Prahy 6 Richard Petrásek. Česká justice podala proti vyřízení žádosti jak ze strany NCOZ, tak ze strany žalobců, rozklad.

Je jisté, že pracovníci Ústavu pro studium totalitních režimů se do zrekonstruované budovy jen tak nevrátí. Budova je totálně obnažena na skelet a chráněna jen OSB deskami a technologickými sítěmi. Proinvestovány přitom byly desítky milionů korun.

Torzo pomníku Foto: archiv

Řeší se, zda by na místě mohla vyrůst zcela nová stavba, která by kvůli starým základům nevyrůstala takzvaně na „zelené louce“, aby nemusela procházet rozsáhlým a dlouhým schvalovacím procesem na stavebním úřadu. Na realizaci nového sídla ovšem nejsou peníze a podle ministryně financí Aleny Schillerové v dohledné době ani nebudou.

Jan Hrbáček