NSS odmítl obnovu řízení v případu restituce majetku Czerninů na Karlovarsku

Zámek Velichov Foto: Wikipedia

Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost Státního pozemkového úřadu (SPÚ) proti rozhodnutí Krajského soudu v Plzni (KS), který vyhověl žalobě Karla Eugena Czernina a zrušil obnovu řízení ohledně vydaného majetku Czerninům ve Velichově u Karlových Varů. Ten Czerninové získali v roce 2012 na základě rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy (MHMP) z roku 1999 o československém občanství někdejší majitelky pozemků Josefiny Czerninové.

Rozhodnutí MHMP o občanství Josefiny Czerninové, konkrétně dvou úřednic magistrátu, bylo od roku 2013 předmětem trestního řízení, přičemž poslední rozhodnutí soudu je ze září letošního roku. Městský soud v Praze (MS) uznal obě úřednice vinnými a potvrdil rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1. Stalo se tak ovšem až po opakovaném dovolání nejvyššího státního zástupce a zásahu Nejvyššího soudu (NS), neboť nižší soudy obě ženy opakovaně osvobodily.

MS v Praze dokonce v září minulého roku při zdůvodnění svého rozhodnutí vyslovil názor, že stíhání úřednic je účelové s cílem zvrátit rozhodnutí o občanství Josefiny Czerninové. Soud tehdy také konstatoval, že v řízení o občanství pochybilo Ministerstvo vnitra, které v roce 1999 mělo možnost rozhodnutí o občanství napadnout, avšak neučinilo tak.

Na základě tohoto trestního řízení však Krajský pozemkový úřad pro Karlovarský kraj obnovil v roce 2015 řízení ohledně rozhodnutí z roku 2012, na jehož základě získali Czerninové nemovitosti ve Velichově. Podle názoru úřadů by totiž, pokud by správním orgánům tato skutečnost byla dříve známá, mohly více kriticky přistoupit ke splnění podmínek restitučního nároku ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 243/1992 Sb. Další novou skutečností pak mělo být to, že v rozhodnutí o občanství z roku 1999 bylo uvedeno, že Josefina Czerninová byla v době své smrti v roce 1965 občankou Československé republiky, a nikoliv Československé socialistické republiky. Toto rozhodnutí, potvrzené pak SPÚ, napadl K.E. Czernin žalobou u KS v Plzni, které soud vyhověl a rozhodnutí o obnově řízení zrušil.

Podle KS byly splněny podmínky pro soudní přezkum. Rozhodnutím o obnově řízení bylo totiž zasaženo do práv žalobce, neboť spolu s ním byla vydána také předběžná opatření, limitující nakládání s majetkem. KS pak nepovažoval za novou skutečnost, která existovala v době původního řízení, údajnou trestnou činnost bývalé pracovnice magistrátu, neboť takovou skutečností by byl pouze pravomocný rozsudek o spáchání trestného činu. Stejně tak odmítl, že by novou skutečností bylo uvedení názvu Československé republiky místo ČSSR v rozhodnutí o občanství Josefiny Czerninové, neboť správní orgány v původních řízeních o tomto rozhodnutí věděly, resp. mohly vědět.

V kasační stížnosti pak SPÚ rozporoval to, zda bylo vůbec do práv Czerninů obnovou řízení zasaženo, neboť KS neměl spojovat samotné rozhodnutí s později vydanými předběžnými opatřeními. Podle SPÚ samotné rozhodnutí o obnově řízení totiž žádný zásah do práv Czerninů nepředstavuje.

Stejně tak je podle SPÚ novou skutečností zjištěné protiprávní jednání úřednic magistrátu, přičemž je podle něj možné ve správním řízení vycházet ze sdělení obvinění či podané obžaloby.  Samotná „největší pravděpodobnost trestné činnosti“ je k obnově řízení dostačující, neboť při obnově řízení není podle SPÚ nutné mít jistotu, že dříve neznámé skutečnosti budou mít za následek jiné rozhodnutí správního orgánu a postačí, pokud mohou odůvodňovat jiné řešení otázky. Stejně tak je novou skutečností nesprávné uvedení názvu státu v rozhodnutí o občanství Josefiny Czerninové. Pokud je totiž později daná chyba zjištěna, jedná se o dříve neznámou skutečnost, která existovala v době původního rozhodnutí, nebylo ji možné v původním řízení uplatnit a současně odůvodňuje jiné řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování.

Podle NSS ovšem do práv Czerninů zasaženo bylo, a to již samotným rozhodnutím o obnově řízení a žalobce tedy mohl podat žalobu podle §65 správního řádu. „V projednávané věci bylo proto nařízením obnovy řízení zpochybněno vlastnické právo žalobce k určitým nemovitým věcem. Toto zpochybnění by bylo možné už samo o sobě považovat za zásah do práv žalobce, neboť jeho postavení jako vlastníka nemovitých věcí se stalo nejistým. K tomu je nutné dále konstatovat, že důsledkem zpochybnění žalobcova vlastnického práva bylo následné vydání předběžných opatření podle § 61 správního řádu, kterými bylo žalobci zakázáno disponovat s vymezenými nemovitými věcmi. Vydaná předběžná opatření nelze posuzovat izolovaně, ale právě s ohledem na to, že byla vydána v reakci na nařízenou obnovu řízení,“ konstatuje se v úvodu odůvodnění rozhodnutí, kterým kasační stížnost SPÚ NSS zamítl.

NSS také odmítl, že by podkladem pro obnovu řízení mohlo být pouhé podezření ze spáchání trestného činu, neboť to podle soudu odporuje jednomu ze základních ústavních principů, totiž presumpci neviny. Nadto ani nelze v obnoveném řízení řešit otázku občanství Josefiny Czerninové, neboť toto rozhodnutí by muselo být zrušeno v samostatném řízení. „K výše uvedenému NSS dále dodává, že rozhodnutí o státním občanství bylo podkladovým rozhodnutím pro rozhodnutí o vlastnictví žalobce k vymezeným nemovitým věcem. Podle § 73 odst. 2 správního řádu pravomocné rozhodnutí je závazné pro účastníky a pro všechny správní orgány. Pravomocné rozhodnutí o osobním stavu je závazné pro každého. Rozhodnutí o státním občanství je bezpochyby rozhodnutím o osobním stavu. Jedná se o tzv. předběžnou otázku, kterou správní orgány v projednávané věci nebyly oprávněny řešit,“ uvádí se k tomu v odůvodnění.

Ohledně nesprávného uvedení názvu státu, jehož byl Josefina Czerninová občankou, NSS uvedl, že ani to není novou skutečností a jedná se spíše o pochybení úřadů, které však nelze napravovat cestou obnovy řízení.

Petr Dimun