Vnitro chce kvůli COVID-19 změnit krizový zákon, posílit oprávnění policie a upřesnit způsob náhrady škody

Nouzový stav může rozjet vlnu žádostí o náhradu škod. Vláda se tomu snaží vyhnout Foto: Pixabay

Přesunem nového oprávnění vlády vyhlásit stav nebezpečí na úroveň ústavního zákona se mění původní krizový zákon. Nový návrh vnitra upřesňuje pravomoci hejtmanů a starostů, odebírá pravomoc hasičům, posiluje pravomoci policie a upravuje ustanovení o náhradě škod. Peněžní škody budou muset vyplatit stát nebo kraje, pokud nebude možné uvedení do předešlého stavu. Policie bude moci na místě udělit pokutu 3 miliony korun živnostníkům a firmám.

Novela krizového zákona vznikla podle předkládací zprávy kvůli epidemii Covid-19, jak se usnesla vláda o mimořádných opatřeních už 7. května 2020. Ministryně spravedlnosti a předsedkyně Legislativní rady vlády Marie Benešová schválila zkrácené připomínkové řízení na deset dní a udělila výjimku z RIA. Novela krizového zákona byla předložena do připomínkového řízení 29. září 2020.

Materiál v plném znění je zde.

O novém oprávnění vlády vyhlašovat stav nebezpečí a opakovaně odkládat volby, které má být součástí nikoli krizového zákona, nýbrž zakotveno ústavním zákonem, České justice už informovala.

Institut přiděleného zmocněnce kraje nebo obce

Návrh krizového zákona na novelu ústavního zákona navazuje. „Návrh zákona navazuje na návrh novely ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb., a stanoví podrobnosti změn navrhovaných ústavním zákonem,“ stojí v předkládací zprávě.

Jak vyplývá z návrhu změny krizového zákona i z důvodové zprávy, návrh nově upravuje situaci, kdy krizový stav vyhlašuje hejtman, kterému rozšiřuje jeho pravomoci a nově stanoví povinnosti v případě, kdy stav nebezpečí vyhlásí na celém území nebo na části území vláda, jak jí umožní nová pravomoc z ústavního zákona. Vláda bude moci vyhlašovat stav nebezpečí i za hejtmany.

Návrh rovněž řeší situaci, kdy hejtman, jeho náměstek, starosta nebo místostarosta nemohou plnit zákonem dané úkoly. V prvním případě ministr vnitra převede jejich pravomoci na zmocněnce. V případě starostů a místostarostů převede jejich pravomoci na zmocněnce hejtman. Dále se zavádí úkol kraje vydávat na úřední desce rozhodnutí o vyhlášení krizového stavu a o opatřeních.

Policisté budou moci udělit na místě pokutu 3 miliony

Do § 33 pak návrh doplňuje způsob kontroly vydaných nařízení a opatření. Touto kontrolou nově pověřuje Policii ČR: „5) Příslušník Policie České republiky a strážník obecní policie jsou oprávněni v mezích své působnosti kontrolovat dodržování krizových opatření,“ uvádí se v novém ustanovení.

Nově přestupníkům hrozí u některých přestupků mnohem vyšší pokuta. Podle důvodové zprávy jde o narovnání stavu od roku 2000: „Navrhuje se úprava maximální výše pokuty u určených přestupků. Jedná se o narovnání stavu správního trestání (odstrašující funkce) v podobě finančního postihu k přestupku fyzické osoby, kdy reálně od roku 2000 nedošlo k úpravě možného finančního postihu,“ uvádí důvodová zpráva.

Příslušné ustanovení § 34 bude vypadat takto:

(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 písm. b) lze uložit pokutu do 20 000 40 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 50 000 75 000 Kč, za přestupek podle odstavce 2 písm. a) pokutu do 100 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 2 000 000 Kč.

Návrh zcela vypouští projednání přestupků hasičským záchranným sborem a některých přestupků krajským úřadem. Naopak návrh paragrafem 34 b zavádí pravomoc Policie ČR přikázat pokutu na místě za nesplnění povinností vyplývajících pro fyzické a právnické osoby z § 29 a § 31 krizového zákona.

Nový § 34 b bude vypadat takto:
Příkaz na místě

Příslušník Policie České republiky a strážník obecní policie může příkazem na místě uložit pokutu za přestupek podle § 34 odst. 1 písm. a) nebo § 34a odst. 2 písm. c).,“ stojí v jediném bodu nového ustanovení § 34 b.

Opatření § 29 a § 31 se týkají kritické infrastruktury, ale také pracovní povinnosti, nakládání s majetkem, hlášení změny pobytu nebo zákazu vykonávání určitých činností a nedoznaly v novele žádných zásadních změn. Paragraf 34 a potom shrnuje přestupková jednání právnických osob a živnostníků. Policisté tak budou moci podle nového návrhu udělit pokutu až ve výši 3 000 000 korun, vyplývá z návrhu. Touto částkou totiž „odměňuje“ § 34 a porušení jeho tří bodů.

Náhrady škod: Uhrazuje se předně uvedením do původního stavu

Další navrhovanou změnou je úprava náhrady škod. „Současné znění úpravy náhrady škody, přestože mimo jiné ze smyslu a účelu krizového zákona jako celku zřetelně vyplývá záměr zákonodárce ustanovení § 36 tohoto zákona aplikovat pouze na omezený okruh případů, kdy je škoda způsobena samotnou aktivní činností státu, resp. příslušných osob (zejména členů složek integrovaného záchranného systému v rámci zásahu nebo cvičení), se stala předmětem diskusí odborné, především však široké veřejnosti,“ uvádí k tomu důvodová zpráva.

„V souladu s ústavním požadavkem na srozumitelnost právních norem pro jejich adresáty se jeví jako nezbytné zpřesnit právní úpravu náhrady škody v krizovém zákoně, respektive uvedení ustanovení § 36 krizového zákona do takové podoby normativního textu, která by eliminovala vznik v současnosti častých, z právního hlediska však mnohdy nepodložených, úvah nad skutečným významem tohoto ustanovení. Navrhovanou úpravou tak nedochází ke změně z hlediska věcného rozsahu ustanovení § 36 krizového zákona, ale pouze k jeho faktickému jazykovému zpřesnění při zachování původního účelu, který byl prověřen i dosavadní judikaturní praxi, zejména v souvislosti s krizovými opatřeními vyvolanými povodněmi,“ upřesňuje dále význam změny v ustanovení o náhradě škod.

Do § 36 o náhradě škod tak přibyde celý nový odstavec, který bude vypadat takto:

(1) Stát nahradí osobě škodu vzniklou při činnosti orgánu provádějícího nařízená krizová opatření nebo cvičení (§ 39 odst. 4) podle tohoto zákona. Škodou se rozumí pouze skutečná škoda; nahrazuje se uvedením v předešlý stav, není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Této odpovědnosti se může stát zprostit, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám.

(3) Peněžní náhradu poskytne ten orgán krizového řízení, který nařídil krizové opatření nebo cvičení, při němž anebo v jehož důsledku vznikla škoda podle odstavce 1 či újma podle odstavce 2, doznává změny další klíčové ustanovení krizového zákona.

„Nadále zůstává zachován princip objektivní odpovědnosti státu, přičemž se toliko z jazykového hlediska zpřesňuje stávající účel a smysl ustanovení § 36 odst. 1 krizového zákona, kterým je závazek státu hradit škody nastalé na věcech právnických a fyzických osob v důsledku aktivní činnosti primárně složek integrovaného záchranného systému při provádění krizových opatření nebo cvičení. U odstavce 3 dochází k legislativně technické úpravě odkazu na odstavce 1 a 2,“ komentuje změnu důvodová zpráva.

Irena Válová