Státní zástupce Jan Kořán požaduje pro bývalou ministryni obrany Vlastu Parkanovou (KDU-ČSL, TOP 09) za nákup armádních letounů CASA dvouletou podmínku, dvoumilionový peněžitý trest a pětiletý zákaz rozhodování ve veřejné správě. Pro někdejšího ředitele ministerské sekce vyzbrojování Jiřího Staňka chce pět let vězení. Uvedl to v úterní závěrečné řeči, která trvala téměř devět hodin. Podle Kořána se nepodařilo prokázat, že Parkanová zneužila pravomoc. Nově pro ni proto navrhl mírnější právní kvalifikaci.
O pořízení transportních letounů za více než 3,5 miliardy korun rozhodla v roce 2009 druhá vláda Mirka Topolánka (ODS), tehdy už v demisi. Kořán vyčítá Parkanové a Staňkovi to, že nákup tří letounů byl předražený nad jejich obvyklou cenu. Výši škody, kterou podle něj dvojice způsobila státu, zrevidoval na základě dodatku ke znaleckému posudku z 819 milionů na 777 milionů korun.
Jednání u Obvodního soudu pro Prahu 6 se netradičně protáhlo do nočních hodin, a to kvůli velmi podrobnému projevu státního zástupce. Parkanová se hlavního líčení jako vždy neúčastnila, soudu znovu zaslala omluvu.
„Obžaloba má za to, že se skutek stal, a posuzuje ho jako trestný čin,“ konstatoval Kořán v úvodu své řeči. „Obžalovaná Parkanová nesplnila povinnost vyplývající z jejího funkčního postavení. Věděla, že může porušit svým jednáním povinnosti uložené zákonem o majetku České republiky, a bez přiměřených důvodů spoléhala, že takové porušení nezpůsobí,“ řekl.
Státní zástupce původně tvrdil, že Parkanová při nákupu zneužila pravomoc, protože chtěla zlepšit své postavení ve vládě, „především ve vztahu k premiérovi Topolánkovi, který ji zamýšlel z funkce ministryně odvolat“. V úterý připustil, že tento motiv nelze dovodit, a to zejména vzhledem k tomu, co u soudu vypověděli kolegové Parkanové z vlády – mimo jiné Topolánek, někdejší ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL, TOP 09) nebo expremiér Petr Nečas (ODS).
Kořán proto soudu navrhl, aby bývalou političku uznal vinnou z nedbalostního maření úkolu veřejného činitele a porušení povinnosti při správě cizího majetku z vědomé nedbalosti. Staněk podle něj spáchal zneužití pravomoci a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Vedle pětiletého vězení pro něj státní zástupce žádá pětimilionový peněžitý trest a zákaz rozhodovací činnosti ve veřejné správě na osm let.
Oba obžalovaní vinu odmítají. Parkanová k věci vypovídala jen jednou, a to na policii v srpnu 2012. Tehdy argumentovala tím, že výběr letadla a dohoda o ceně náležely jejím podřízeným a že ohledně nákupu jí nikdo nesignalizoval žádnou pochybnost. Představitelé ministerstva později u soudu svědčili v tom smyslu, že na ně politička nevyvíjela v souvislosti s nákupem žádný tlak. Kořán označil obhajobu Parkanové za vágní a alibistickou, podle něj si měla obří zakázku více kontrolovat. „Nákup letounů je jiná zakázka než kupovat například konfety na bál ministerstva obrany,“ poznamenal.
Staněk u soudu vypověděl, že ministerstvo řešilo nákup letounů standardním procesem. Zdůraznil, že za dobu svého působení v úřadu zadal přes tisíc veřejných zakázek v celkové výši přesahující 54 miliard korun, přičemž vždy dbal na dodržování předpisů. Čas podle něj ukázal, že letouny CASA jsou kvalitní.
„Pan Staněk působí přesvědčivě, jeho výpověď se zdá být logická. Nicméně z pohledu obžaloby neříká pravdu,“ podotkl Kořán. Staňka podle něj vedla k trestnému činu „přehnaná ctižádostivost“, protože chtěl být povýšen.
Státní zástupce připustil, že část svědků vypovídala ve Staňkův prospěch. Podle něj však někteří hovořili nepravdivě a účelově. Konkrétně zmínil Nečase nebo někdejšího náměstka Parkanové Martina Bartáka (za ODS). Barták měl podle něj osobní zájem na realizaci nákupu, a to kvůli kariérnímu postupu. „A skutečně, následně se stal ministrem obrany,“ poznamenal Kořán. „Nebyl zadavatelem zakázky, takže nemůže nést žádnou trestní odpovědnost,“ doplnil.
Kořán také ostře zkritizoval průběh hlavního líčení. Předsedkyně soudního senátu Markéta Binderová podle něj upřela oběma obviněným právo na spravedlivý proces. Řekl, že náležitě nevyslechla některé svědky, kteří nepodporovali tvrzení obžaloby, čímž mohla znevýhodnit obhajobu Parkanové i Staňka. Upozornil rovněž na průtahy v řízení. Obžalobu podával koncem roku 2015 a první hlavní líčení se konalo až v květnu 2017. Binderová se v mezičase pokusila z věci vyloučit, chtěla také kauzu vrátit k došetření. Kořánovi vadí to, že soudkyně pak za tři a půl roku nařídila jen 21 jednacích dní.
(čtk)
