Evropský úřad pro podporu azylové politiky: Preventivní zákazy a uzávěry kvůli Covid-19 snížily migraci o třetinu

Koronavirus brzdí migraci lidí Foto: Pixabay

Preventivní zákazy cestování a uzávěry států v EU v rámci zdravotních opatření vlád proti Covid-19 dále snižují masovou migraci do Evropy. Přistěhovalci nejsou mobilní a nedokážou dosáhnout zemí, kde žádají o azyl. Zdravotní opatření v EU nejsou krátkodobá. V evropských společnostech se rozvíjí nová normalizace a právní systém s dlouhodobými dopady na společný evropský azylový systém. Ztížena je návratová politika, není čím letět.

Uvádí to Evropský úřad pro podporu azylové politiky (EASO) ve své pravidelné měsíční analýze přistěhovalectví a uprchlictví i ve speciálním vydání dokumentu Opatření za nouzového stavu Covid-19 v systému azylu a přijímání. Pravidelné měsíční hlášení EASO i dokument jsou zde.

Podle EASO jsou uzávěry zemí, zákazy cestování a další preventivní zdravotní opatření důvodem pokračujícího snižování mobility žadatelů o azyl obecně i počtu míst, kterých jsou schopni dosáhnout v Evropské unii a přidružených státech, aby zde podali žádost o azyl. Počet žadatelů o azyl se snížil o třetinu a o 21 % se snížil počet případů ilegálního překročení hranic.

Opatření v Covid-19 nejsou přechodná, jde o novou normu

Podle měsíčního hlášení EASO jsou nyní tato opatření méně striktní, než byla ve druhém čtvrtletí roku, kdy se některé azylové úřady dokonce přechodně uzavřely. Od té doby EU a azylové a přijímací úřady přijaly nově fungující procesy, aby mohly zůstat otevřené a přijímat žádosti o azyl a současně aby chránily zdraví žadatelů o azyl i zaměstnanců v azylových a přijímacích službách,“ uvádí se v měsíční analýze.

„Nové nástroje a procesy využívané v azylovém a přijímacím systému jako odpověď na zdravotní ohrožení už nepředstavují jen krátkodobé řešení pro státy EU+ ke zmírnění Covid-19, nýbrž rozvíjejí  ,nový normál´ v evropských společnostech a právních systémech s dlouhodobými dopady na provádění společného evropského azylového systému (CEAS),“ upřesňuje pak v klíčových nálezech speciální dokument EASO o dopadu nouzového stavu na uprchlictví a přistěhovalectví.

Během rozšíření pandemie Covid-19 vyhlásily státy EU nouzové stavy a zavedly výjimečná opatření s dopadem na azylové systémy. V polovině dubna začaly státy opatření uvolňovat a postupně obnovované činnosti přizpůsobovat zaváděné prevenci proti vypuknutí další vlny Covid-19. V některých zemích opatření zkoumají soudy, připomíná situaci speciální dokument.

Návraty přerušeny. Česko cizince vypovědělo

Jak dále upozorňuje dokument o dopadech nouzových stavů na migraci, zcela přerušeny byly dobrovolné i vynucené návraty přistěhovalců do domovských zemí. „Cestovní omezení a zákaz mimoevropských letů přerušily dobrovolné i vynucené návratové procedury. EU+ země kvůli legálnímu vakuu zavedly přechodná opatření, například možnost  ,tolerovat´ nebo ,legalizovat´ pobyt nebo prodloužit dobrovolný pobyt či zrušit sankce,“ uvádí dokument. V Belgii byli lidé ze třetích zemí odrazováni od vycestování kvůli zavřeným hranicím a zrušeným letům. Nakonec se jim dostalo doporučení odletět do země původu z jiné země Schengenského prostoru.

„V Česku museli lidé ze třetích zemí, kterým vypršelo povolení k pobytu po 12. březnu, opustit území nejpozději do 16. července. Výjezdní příkaz nebyl po tuto dobu cizincům vydáván. Aby byl zajištěn průjezd jinými zeměmi EU, dávala policie do cestovního dokumentu zvláštní razítko. Toto razítko certifikuje tolerování pobytu cizince v České republice za účelem informování ostatních členských států EU v případě tranzitu přes jejich území. Razítko přesto automaticky neopravňuje ke vstupu na území těchto zemí,“ věnuje celý odstavec České republice dokument EASO o nouzových stavech.

Kromě izolací za účelem sociálního distancingu a sanitárních opatření v přijímacích centrech vyzdvihuje dokument rovněž rychle se rozvíjející digitalizaci azylových a přijímacích procesů. Elektronické nástroje umožňující kontrolovat stav žádosti mají například Česko a Řecko, notifikaci rozhodnutí má například Finsko, stojí v dokumentu. Elektronické podání žádosti o azyl s přílohami umožňují například Francie a Řecko a například Belgie už jinou možnost nenabízí. Osobní kontakt v pohovorových místnostech se odehrává v maskách a přes plexisko.  Holandsko, Řecko a Finsko zavedly videohovory, shrnuje některá opatření dvaceti stranový dokument.

Od začátku roku jen 337 830 žádostí o azyl

Celkově bylo letos od začátku roku do září podáno v zemích EU 337 830 žádostí o azyl, což je o 30 % méně než za stejné období roku 2019. Současně bylo detekováno 72 500 ilegálních překročení vnějších hranic EU, což představuje snížení o 21 %, uvádí se v poslední statistice EASO.

„V září bylo v zemích EU+ podáno 48 000 žádostí o azyl, což je sice o 7 % více než v srpnu, ale počty měsíčních žádostí o azyl zůstávají na dvou třetinách úrovně před Covidem-19 letos v lednu a v únoru. Nejvíce žádostí o azyl podávali Syřani, Afghánci, Kolumbijci, Venezuelané a Pákistánci,“ stojí v poslední měsíční analýze. Rovněž se zvýšil počet Bělorusů hledajících azyl v EU.

Přesto podle čísel agentury EASO zůstává v zemích EU stále nevyřízených 415 186 případů žádostí o azyl v první instanci. Naopak je stále vyšší podíl opakovaně podávaných žádostí, který činí 11 %. Míra uznání poprvé podaných žádostí je 28 %, což je v intencích začátku roku.

Irena Válová

Sdílejte
Předchozí článekŽalobci kauzy Čapí hnízdo Šarochovi hrozí za průtahy ve dvou kauzách snížení platu
Další článekSpor o omluvu z hlavního líčení kvůli koronaviru. Smyšlený příběh, tvrdí soud
Irena Válová
Irena Válová je novinářka, editorka, zástupkyně šéfredaktora i publicistka v tištěných médiích, ale i v rozhlasech a televizích. Mimo jiné referovala o politických událostech z krizových oblastí: přechod k demokracii v JAR, referendum o Saddámu Husajnovi v Iráku či rušení amerických základen na Filipínách. Šest let byla zpravodajkou ze Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu. Na základě publikovaných rozhovorů s americkými právníky o konfliktu zájmů v politice obdržela stipendium od velvyslanectví USA v Praze, v roce 1994 pak v Chicagu certifikát USIA tištěná žurnalistika v USA. V 90. letech též absolvovala několik stáží na téma demokracie ve Švýcarsku. V roce 1998 byla zvolena předsedkyní Syndikátu novinářů ČR, o rok později se stala členkou Řídícího výboru Evropské federace novinářů se sídlem v Bruselu. Tři roky vedla sdružení pro svobodný tisk Media Observatory ČR. Od roku 2001 je na volné noze jako autorka, editorka i mluvčí. Spolu s advokátem a nyní zvoleným soudcem Evropského soudu pro lidská práva za ČR ve Štrasburku JUDr. Alešem Pejchalem je autorkou knihy Základní slova: rozpravy o svobodě, společnosti, procesu, politice a právu.