Ministerstvo financí ignoruje připomínky vládních legislativců k návrhu tzv. stravovacího paušálu

Řada zaměstnavatelů využívá vlastní závodní stravování - Ilustrační foto: Pixabay

Resort financí přichází s návrhem daňových změn, které by měly být účinné od příštího roku. Obsahuje mimo jiné tzv. stravovací paušál, který by měl zaměstnavatelům umožnit vedle závodního stravování a stravenek poskytovat daňově zvýhodněné stravování také přímo ve formě peněžních prostředků. Některá připomínková místa se bouří kvůli tomu, že resort ignoruje jejich zásadní námitky. Ministerstvo financí nevyslyšelo ani zásadní připomínku Legislativní rady vlády (LRV).

Kritici například ministerstvu vyčítají, že podcenilo odhad dopadů do státního rozpočtu. Uvedla to i LRV pro hodnocení RIA: „Postup při výpočtu odhadovaného dopadu 1,9 mld. Kč není v ZZ RIA uveden,“ stojí v dokumentu LRV. V něm vládní legislativci připomínají nezávislou studii Grant Thornton, kde je dopad stejného opatření vyčíslen na více než 8 miliard. Navíc je zde propočítán i model, kdy by stravovací paušál s využitím pro všechny české zaměstnance mohl představovat i riziko dopadu na veřejné finance ve výši 21 mld. Kč. Doporučují dodat výpočet ve strukturované podobě, neboť to odpovídá obecným zásadám RIA. Hodnocení dopadů regulace neboli RIA (z anglického Regulatory Impact Assessment) je souborem kroků analyzujících očekávané dopady navrhovaných právních předpisů.

S návrhem nesouhlasí Českomoravská konfederace odborových svazů, Svaz průmyslu a dopravy České republiky a Unie zaměstnavatelských svazů ČR. Odbory považují v současné době za potřebné, aby daňová podpora směřovala ke všem poplatníkům daně z příjmů, a již pro rok 2020 požaduje výrazně zvýšit slevy na dani z příjmů fyzických osob. ČMKOS a Svaz průmyslu navíc žádali Ministerstvo financí o projednání návrhu na Tripartitě, čemuž resort nevyhověl. „Důvodů pro náš požadavek je několik. Jedním z nich jsou zmiňované dopady koronavirové krize na sektor služeb, resp. restaurací a jídelen, které využívají stravenkové poukázky a jejich zachování může nyní po znovuotevření provozoven podpořit návrat klientů/zaměstnanců do těchto zařízení. Dalším důvodem je fakt, že řada zaměstnavatelů nevyužívá stravenkové poukázky, k jejichž omezení tato úprava směřovala, ale využívají vlastní stravovací zařízení,“ uvedli ve společném dopise premiérovi Andreji Babišovi zástupci odborů a Svazu průmyslu Josef Středula a Jaroslav Hanák.

Šéf odborů Josef Středula Foto: Jana Jabůrková, Jiří Turek

Provozovatelé kantýn se obávají, že firmy budou pod tlakem zaměstnanců, aby jim dali paušál namísto dotování jídla v závodních jídelnách. Ministerstvo to odmítá s tím, že zaměstnavatel takové jednání ohlídá.  Ovšem ve zprávě komise LRV pro RIA se kupodivu píše pravý opak: „…rovněž závodní stravování může být vystaveno tlaku zaměstnanců, aby místo stravování dostávali spíše finanční kompenzaci v podobě paušálu (tj. odklon od závodního stravování, využívání vlastního jídla a tlak na možnost kromě závodního stravování i na zavedení možnosti paušálu). V tomto případě tak doporučujeme v kapitole 2.1.5 doplnit výrazněji i možnost, že v delším časovém období může být i závodní stravování dotčeno zavedením paušálu“. Podle podkladů pro vládu lze s ohledem na zhoršující se situaci teoreticky očekávat vyšší tlak na maximalizaci peněžního příjmu zaměstnanců na úkor jiných benefitů. Takové hodnocení naznačuje, že by paušál mohl být využíván k daňové optimalizaci. Ministerstvo ovšem žádnou z připomínek neakceptovalo, a to i přesto že šly od vládních, tedy „vlastních“ legislativců.

LRV také v připomínkách, které má Česká justice k dispozici varuje, že způsob předložení daňového balíčku je obecně v rozporu s legislativními pravidly. Předsedkyně LRV Marie Benešová upozorňuje na skutečnost, že předložený návrh zákona obsahuje návrhy novel 30 zákonů, které spolu v některých případech věcně bezprostředně nesouvisí ani nejsou vyvolány jinou navrženou změnou, resp. změnou jiného zákona, obsaženou v předloženém návrhu zákona. „V této souvislosti předsedkyně Legislativní rady vlády poukazuje na ustanovení čl. 39 odst. 4 a čl. 54 odst. 3 Legislativních pravidel vlády, která stanoví, že v témže zákoně nelze upravovat věci různorodé a je-li navrhován zákon, který si vyžádá novelu jiného zákona nebo více zákonů, lze v rámci těchto novel upravovat pouze věci, které bezprostředně souvisejí se zákonem, který novelu jiných právních předpisů vyvolal. Výše uvedený postup tak není s citovanými ustanoveními Legislativních pravidel vlády v souladu,“ uvádí se ve stanovisku.

(epa)