Pondělí, 19. dubna, 2021

Ministerstvo financí kontroluje hospodaření ÚSTR. Policie kvůli rekonstrukci nasadila i odposlechy

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Ministerstvo financí provádí veřejnosprávní kontrolu hospodaření Ústavu pro studium totalitních režimů. Zda hloubková prověrka souvisí s nepovedenou rekonstrukcí resort Aleny Schillerové tají. Česká justice zjistila, že Národní centrála proti organizovanému zločinu, která rekonstrukci sídla ÚSTR prověřovala, nasadila i odposlechy. Prověřování podezřelých okolností ale nakonec odložila. Materiály ústavu jsou klíčové pro desítky soudních sporů.

Ministerstvo financí povádí hloubkovou kontrolu hospodaření Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Zda se audit týká také nevydařené rekonstrukce sídla ÚSTR, jejímž výsledkem je vyčerpání více jak 60 milionů korun a obnažené torzo sídla v Praze 3, ministerstvo tají.

„Ministerstvo financí u ÚSTR v současné době realizuje veřejnosprávní kontrolu dle § 7, odst. 2, písmena a) zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole,“ potvrdil informace České justice Jakub Vintrlík z ministerstva financí. Ministerstvo financí a finanční úřady vykonávají veřejnosprávní kontrolu u organizačních složek státu, státních fondů, regionálních rad regionů soudržnosti a u ostatních státních organizací. A to včetně prověřování přiměřenosti a účinnosti systémů finanční kontroly.

Předmětem kontroly je primárně hospodaření s veřejnými prostředky v letech 2018 – 2019. „V případě identifikace závažných rizik mohou být konkrétní souvislosti řešeny i s přesahem do období předcházejících, či následujících. Hospodařením s veřejnými prostředky se v intencích veřejnosprávní kontroly rozumí zejména uskutečňování výdajů i příjmů prakticky ve všech oblastech činnosti kontrolovaných subjektů v souladu s principy zákonnosti, účelnosti, efektivnosti a hospodárnosti,“ uvedl k otázkám České justice Jakub Vintrlík.

V rámci kontrol hospodaření je na vzorku zkoumaných operací prověřována také funkčnost a přiměřenost souvisejících řídících a kontrolních mechanismů uvnitř kontrolovaného subjektu. „K provedení kontroly bylo pověřeno celkem šest pracovníků ministerstva financí, kteří se na výkonu kontroly v rámci jejího průběhu podílí v různé míře,“ doplnil zástupce ministerstva financí.

Na otázku, zda má kontrola souvislost s nedokončenou rekonstrukcí a vyplýtvanými penězi, odmítl Jakub Vintrlíkotecvřeně odpovědět. „Viz výše. Protože se jedná o probíhající kontrolu, nemůžeme k obsahové náplni kontroly a průběžným výsledkům probíhajícího šetření poskytovat bližší informace,“ odtušil Vintrlík.

Ukončení veřejnosprávní kontroly je aktuálně, i vzhledem k omezením ve vztahu k opatřením k zamezení šíření nákazy Covid-19, rámcově plánováno na první čtvrtletí roku 2021. Předběžně přelom února a března. Výstupem z kontroly bývá standardně protokol o kontrole obsahující kontrolní zjištění, které může mít charakter konstatování souladu reálného zjištěného stavu se stavem předepsaným, nebo charakter konstatování rozporu reálného zjištěného stavu se stavem předepsaným. „Veřejnosprávní kontrola sama o sobě není správním řízením,“ podotkl Vintrlík.

Podle Vintrlíka kontrolní zjištění dokumentující porušení zákonných povinností představují primárně potenciál pro zlepšení funkčnosti vnitřního řídícího a kontrolního systému kontrolované osoby. „A to zejména v zajišťování naplnění podmínek legality, účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými prostředky v příštích obdobích. Zároveň je nezbytné doplnit, že byť veřejnosprávní kontrola samotná není správním řízením, mohou v návaznosti na zjištění uvedená v protokolu z kontroly následovat navazující procesy dalších útvarů ministerstva financí a dalších orgánů státní správy (například další kontrolní orgány a inspektoráty, Finanční úřady, ÚOHS, atd.), které v dotčených oblastech mají oprávnění ukládat nápravná opatření, popřípadě sankce. Informace a zjištění uvedená v protokolu o kontrole můžou být také samozřejmě podkladem pro celou řadu navazujících manažerských rozhodnutí,“ dodal zástupce ministerstva financí.

Nasazené „uši“

Národní centrála proti organizovanému zločinu před nedávnem prověřovala rekonstrukci sídla (bývalého Prognostického ústavu – pozn. red.) ÚSTRu v pražské Siwiecově ulici. Na nepovedený pokus o renovaci, jejímž důsledkem je zahalené torzo bývalého socialistického Prognostického ústavu, zatím státní kasa vynaložila téměř 64 milionů korun.

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) ale případ v tichosti 29. července odložila. Podle vyšetřovatelů nic nenasvědčuje manipulacím se zakázkou ani špatnému hospodaření. Po totálně nevydařené rekonstrukci, při níž byly proinvestovány desítky milionů korun, zůstalo naproti Vysoké škole ekonomické a bývalému Domu odborových svazů obnažené torzo ústavu. Provozy a zaměstnanci pak byli „rozházeni“ po různých pronájmech.

Trestní oznámení podával na základě svědectví a nahrávek o interních jednáních vedení předseda rady ústavu Eduard Stehlík. Oznámení podal na Vrchní státní zastupitelství v Praze, kvůli tomu se se Stehlíkem sešla i šéfka žalobců Lenka Bradáčová. Případ pak začali prověřovat detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu a dozor byl přidělen na Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 6.

Podle zjištění České justice byly při prověřování rekonstrukce ÚSTR nasazeny i odposlechy. Jenže jakkoli se i sami detektivové na začátku vyšetřování tvářili, že jde v podstatě o „loženou“ věc, případ nakonec odložili. Policie i státní zastupitelství se zdráhá osvětlit důvody odložení prověřování a odmítli zveřejnit nejpodstatnější část odůvodnění odložení této kauzy, kterou si Česká justice vyžádala dle zákona o poskytování informací.

Státní zastupitelství i policie zpočátku odmítli i požadavek na to, zda byly ve věci nasazeny odposlechy či jiné operativně pátrací prostředky, které jsou povolovány jen ve velmi v závažných trestních případech. Až po odvolání dle Infozákona byly informace České justice o nasazení odposlechů potvrzeny.

„Proti výše uvedenému rozhodnutí si žadatel podal dne 23. září 2020 podání (nazvané žadatelem „rozklad“), o kterém rozhodovalo ministerstvo vnitra. Dne 4. listopadu 2020 vydalo ministerstvo vnitra rozhodnutí, ve kterém zrušilo rozhodnutí povinného subjektu a věc vrátilo k novému projednání. Povinný subjekt znovu posoudil žádost v části, v níž je požadována informace k využití operativně pátracích prostředků, a níže sděluje následující: V předmětné věci byl proveden odposlech a záznam telekomunikačního provozu podle § 88 odst. 1 trestního řádu.
K otázce využití operativně pátracích prostředků, a to konkrétně sledování osob a věcí (žadatelem označeno v žádosti jako „odposlech veřejných prostor a sledování“), vydal povinný subjekt
rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti,“ verifikovala poznatky České justice Národní centrála proti organizovanému zločinu.

Dům v roušce

Sídlo Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) v Praze na Žižkově už je skoro dva roky ukryto pod jakousi bizarní rouškou. Poté, co totálně zkrachovala nákladná rekonstrukce Ústavu, byla budova v pražské Siwiecově ulici oděna do hávu z OSB desek a bílé lešenářské sítě. Jen toto zakonzervování bývalého komunistického Prognostického ústavu stálo 3 569 198 korun s DPH.

Ústav a jemu podřízený Archiv bezpečnostních složek (obě instituce jsou rozpočtově propojeny – pozn. red.) archivuje, zkoumá a připomíná důsledky činnosti zločinných organizací založených na komunistické a nacistické ideologii, které v letech 1938 – 1945 a 1948 – 1989 prosazovaly potlačování lidských práv a odmítaly principy demokratického státu. Archivní materiály jsou klíčové pro desítky soudních sporů, mimo jiné kvůli žalobám pro spolupráci s komunistickou Státní bezpečností, jako v případě českého premiéra Andreje Babiše.

Rekonstrukce budovy sídla ÚSTR byla poprvé zahrnuta do investičních plánů schválením dokumentace programu „Rozvoj a obnova materiálně technické základny ÚSTR a ABS“. Tento program byl ministerstvem financí schválen v říjnu 2015. V programu se předpokládala vroce 2017 rekonstrukce obvodového pláště sídla ÚSTR v plánované hodnotě cca 150 milionů. Kvůli tomu byl navýšen rozpočet kapitoly ÚSTR v roce 2017 o 100 milionů a v roce 2018 o 31 milionů korun. ÚSTR pak posílil rozpočet ještě o prostředky EU – OPŽP ve výši 8,8 milionu korun a národních zdrojů OPŽP ve výši 13,3 milionů. Rekonstrukci sídla započala v září 2017 společnost Strabag, která vzešla z výběrového řízení.

Kvůli nevydařené rekonstrukci se obrátil na ministryni Alenu Schillerovou prostřednictvím interpelace jeden ze zakladatelů ÚSTR a nyní poslanec ODS Pavel Žáček. Šéfky resortu financí se mimo jiné dotázal: „Jak ministerstvo hodnotí aktuální stav realizace investičního záměru rekonstrukce vnějšího pláště a zateplení sídla? Jak probíhala ze strany ministerstva kontrola dodržování harmonogramu tohoto registrovaného investičního záměru? Proč podle Vašeho názoru nebyl tento harmonogram dodržen? Kolik finančních prostředků bylo již celkem vynaloženo? O jak velkou částku a kdy ÚSTR požádal ministerstvo o navýšení finančních prostředků na další průběh rekonstrukce, a jak to zdůvodnil? Vyplývá z informací ÚSTR, zda vůbec a kdy bude rekonstrukce dokončena? Je pro ministerstvo prodlužování této rekonstrukce a další navyšování investičních prostředků akceptovatelné?“ Odpověď ministryně byla pro historiky, archiváře a badatele zdrcující.

„Realizaci projektu provázely technologické problémy, které generovaly vyšší finanční náročnost proti původnímu záměru — statika, rozvody, protipožární odolnost, azbest, památková ochrana. Vzhledem ke skutečnostem, které se projevily při odstraňování původního obvodového pláště, by došlo k navýšení hodnoty víceprací nad zákonem povolenou mez. Ztěchto důvodů byl smluvní vztah s tehdejším zhotovitelem stavby – firmou Strabag dohodou ukončen. Na budově byl odstraněn obvodový plášť a azbest a aktuálně je stavba zakonzervovaná,“ shrnula ministryně financí Alena Schillerová fatální neúspěch o rekonstrukci sídla, který nemá v historii státních institucí obdoby. Doposud bylo na rekonstrukci, jejímž výsledkem je odhalené torzo budovy, zahalené do OSB desek a plachty, vyčerpáno 63,8 milionů korun.

Ministryně financí Alena Schillerová Foto: archiv

Alena Schillerová také uvedla, že ÚSTR plánuje druhou fázi rekonstrukce už od počátku roku 2019. „V současné podobě navrhovaný postup ze strany ÚSTR znamená celkovou rekonstrukci, byť realizovanou v rámci původního, několikrát prolongovaného, stavebního povolení. Fakticky má totiž dojít k výměně nosných stavebních prvků a stropů. Vzhledem k rozsahu plánovaných stavebních prací spolu s výběrem zhotovitele stavby je vysoce pravděpodobné další oddálení dokončení stavby,“ napsala v odpovědi na interpelaci Pavla Žáčka Alena Schillerová.

Na konci letošního ledna 2020 proběhlo na ministerstvu jednání s náměstkem ředitele ÚSTR Ondřejem Matějkou, na kterém podrobně informoval o aktuálním stavu rekonstrukce. „Mimo jiné uvedl odhad ceny dokončení rekonstrukce ve výši 390 milionů korun bez DPH. Následně byl ministerstvu doručen znalecký posudek zpracovaný BDO Znalex, ve kterém jsou posuzovány varianty dalšího postupu rekonstrukce předmětné budovy. Varianta dokončení rekonstrukce sídla ÚSTR dle tohoto posudku předpokládá náklady na provedení stavební části ve výši 472 milionů korun včetně DPH,“ napsala dále šéfka státní kasy.

K upřesnění ceny má dojít až po ukončení výběrového řízení na zhotovitele. Celková rekonstrukce by se pak s ohledem na tuto částku výdajů stala takzvanou individuálně posuzovanou akcí, která podléhá schválení ze strany ministerstva financí.

Alena Schillerová tvrdí, že „je zřejmé, že ÚSTR není ze stávajících rozpočtovaných a plánovaných prostředků schopen rekonstrukci dokončit“. „Pokud by bylo rozhodnuto pokračovat v dokončení rekonstrukce sídla, bylo by nutné navýšit rozpočet kapitoly ÚSTR o dalších minimálně 200 milionů korun, tedy nad rámec prostředků aktuálně alokovaných na realizaci vletech 2017 – 2020, které jsou součástí nároků z nespotřebovaných výdajů. V únoru 2020 byl pan náměstek ředitele ÚSTR (Ondřej) Matějka informován, že ministerstvo nesouhlasí s dalším navýšením rozpočtu. Toto stanovisko bylo sděleno 17. února 2020 i v mých odpovědích na dotazy předsedy Rady ÚSTR pana Eduarda Stehlíka a poslance pana Patrika Nachera. Další jednání byla odložena z důvodu vzniku pandemie onemocnění Covid-19,“ konstatovala v odpovědi na interpelaci poslance Pavla Žáčka Alena Schillerová.

Jan Hrbáček

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY