Obhájce exdůstojníka BIS žádá předběžné projednání obžaloby kvůli úniku telefonátů Béma s Janouškem

Advokáti Jana Petržílka na průtahy, tak na pochybení, k nimž v rámci trestního řízení podle jejich názoru došlo, podávali stížnosti či žádosti o výkon dohledu. Ty ale nebyly zpravidla vyslyšeny. Repro: bis.cz

Obhájce bývalého důstojníka Bezpečnostní informační služby Jana Petržílka Václav Němec žádá pražský Městský soud o předběžné projednání obžaloby. Známý případ úniku odposlechů z Bezpečnostní informační služby, ve kterých byly zaznamenány hovory primátora Prahy Pavla Béma a lobbisty Romana Janouška, se táhne už sedm let a dosud neproběhlo ani jedno regulérní hlavní líčení. Státní zástupce Michal Muravský byl vloni soudem odmítnut s utajovanou obžalobou, tak napsal novou – neutajovanou. Chybí v ní ale některé důležité momenty kauzy. Například nikdy neproběhla rekognice podezřelého jediným se dvěma utajovanými svědky.

Advokát Václav Němec podal počátkem října k Městskému soudu v Praze předběžné projednání obžaloby bývalého důstojníka Bezpečnostní informační služby (BIS) Jana Petržílka. Jde o známý případ úniku odposlechů z Bezpečnostní informační služby, ve kterých byly zaznamenány hovory primátora Prahy Pavla Béma a lobbisty Romana Janouška. Kauza se táhne přes sedm let a dosud neproběhlo ani jedno regulérní hlavní líčení. Václav Němec upozorňuje na dlouhotrvající nečinnost žalobce pražského Městského státního zastupitelství Michala Muravského.

Muravský si na konci loňského roku podal stížnost proti tomu, že mu městský soud na sklonku roku odmítl utajovanou obžalobu v kauze údajného úniku informací z BIS. V kauze jsou obžalováni bývalý důstojník tajné služby Jan Petržílek a někdejší předseda politického hnutí Věci veřejné Vít Bárta. Vrchní soud v Praze ale stížnosti žalobce nevyhověl. Podle obou soudů není pro utajování obžaloby žádný zákonný důvod. Michal Muravský proto zpracoval novou, neutajenou obžalobu. Chybí v ní ale některé důležité momenty kauzy. Například ten, že nikdy neproběhla rekognice podezřelého dvěma korunními utajovanými svědky pod pseudonymy Jan Novák a Vlasta Schmidt. Jan Petržílek totiž na rozdíl od Víta Bárty není veřejně známou osobou a není jisté, zda utajovaný svědek, respektive jak zjistila Česká justice svědkyně, usvědčuje právě Petržílka nebo někoho jiného.

„Návrh na předběžné projednání obžaloby byl podán 2. října. Máme za to, že jsou zde okolnosti odůvodňující zastavení trestního stíhání. Přípravné řízení nebylo provedeno zákonně, neboť v něm byly porušeny procesní předpisy týkající se práva na obhajobu. A rovněž z důvodu, že nejsou objasněny základní skutkové okolnosti,“ zareagoval na zjištění České justice Petržílkův obhájce Václav Němec.

Řízení v rozporu se zákonem

Němec tvrdí, že celé sedmileté řízení vůči jeho klientovi bylo vedeno v rozporu se zákonem. Obžaloba už není utajovaná a je tak fakticky prvním dokumentem, kde je popsán skutek, se kterým může Petržílkův obhájce disponovat. Oba si tak mohou po cca sedmi letech připomenout obžalobou kladené jednání i bez toho, aby museli nahlížet do utajovaného spisu na státním zastupitelství nebo na soudu.

„Odtajnění obžaloby je důkazem toho, že celé trestní řízení bylo v utajovaném režimu vedeno v rozporu se zákonem, a to jak trestním řádem tak zákonem o utajovaných informacích. Utajovány byly a jsou nejen výslechy, jejichž předmětem nebyly žádné utajované informace, ale i běžná písemná dokumentace, novinové články ale i samotný text obvinění atd. Toto utajování nemělo žádný racionální důvod a vedlo k faktickému ochromení obhajoby. Pokud by odstranění této vady soudy nenařídily, mělo by to za následek i porušení veřejnosti trestního procesu jako zásadní podmínky zákonnosti trestního procesu,“ míní Němec. Paradoxem po podání neutajované obžaloby zůstává, že spis je stále utajován, a to včetně výslechů, které v ovšem v obžalobě státní zástupce Michal Muravský obsáhle cituje.

Jak ze strany Městského soudu v Praze, tak Vrchního soudu tamtéž, bylo v rámci jejich usnesení jasně deklarováno, že trvají na tom, aby trestní proces byl férový, a aby bylo možno obviněným řádně uplatnit právo na obhajobu. „To však ani po odtajnění obžaloby nelze řádně uplatňovat, neboť je stále utajován spis. Výsledek soudu, pokud k němu dojde, si predikovat dovolím. S ohledem na to že neexistuje žádný důkaz podporující tvrzení obžaloby tak jím může být jedině rozhodnutí soudu o zproštění obžaloby,“ odpověděl Němec na jednu z otázek České justice. Němec vyčká na rozhodnutí Městského soudu v Praze a nevyloučil, že následně zváží další možné kroky, a to ústavní stížnost či stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva.

Městský soud v Praze vrátil vloni v prosinci Michalu Muravskému případ k došetření. Konstatoval, že je na místě, aby byly odstraněny vady přípravného řízení. Aby byla podána obžaloba, která nebude neopodstatněně podléhat režimu utajení, aby ve vyšetřovacím spise byly předmětem utajení pouze ty důkazy, u nichž to nelze vyřešit jinak, tedy výpovědi příslušníků BIS. U ostatních položek je podle soudu na místě, aby bylo v rámci přípravného řízení utajení zrušeno. Soud zároveň poukázal na fakt, že když BIS coby autor některých dokumentů nereagoval na žádost státního zastupitelství k odtajnění, nemůže to vést k rezignaci na ochranu práv obhajoby a na transparentnost vedení soudního procesu s vyloučením veřejnosti v co nejmenší míře.

Vrchní soud v Praze pak konstatoval, že má za to, že státní zástupce zcela rezignoval na to, aby posoudil obsah utajovaných informací a uvedl, že se lze vyhnout samotnému popisu obsahu utajovaných skutečností, aniž by to způsobilo újmu procesním požadavkům dle ustanovení § 160 odst. 1 a § 177 a následně trestního řádu. Vrchní soud dospěl k závěru, že obžalobu, jakož i usnesení o zahájení trestního stíhání není na místě utajovat, a jejím utajováním dochází k omezení práva na obhajobu. Vrchní soud zkritizoval i to, že kvůli utajování některých informací státní zástupce komunikoval s tajnou službou naposledy před šesti lety, a konstatoval, že takovýto postup státního zastupitelství nelze akceptovat.

Státní zástupce se ani přes toto rozhodnutí „nevybičoval“ k větší akci. „Za dobu čtyř měsíců, po které byl spis vrácen státnímu zástupci k došetření nebyly z jeho strany učiněny žádné úkony, které by vedly k odstranění výhrad učiněných městským ri vrchním soudem, v nichž bylo shledáno porušení práva na obhajobu a fair proces. Spis byl utajován, tak jako při podáním obžaloby 14. listopadu 2019, byly utajovány písemnosti jako novinové články a podobně. Ze strany státního zástupce nebyly učiněny žádné kroky k odtajnění písemností, ani neproběhla žádná komunikace s původcem utajovaných informací tedy BIS. Poslední číslo listu spisu v jeho neutajované části je 1594, kdy se jedná o informaci ohledně zaslání usnesení o vrácení Vrchního soudu v Praze. V utajované části spisu na stupeň ´Vyhrazené´ ani ´Důvěrné´ nejsou po podání obžaloby žurnalizovány žádné písemnosti,“ tvrdí Václav Petržílkův obhájce Němec.

Podle Němce se dá konstatovat, že státní zástupce „žádným způsobem“ neodstranil vady přípravného řízení spočívající v závažném porušování práva na obhajobu. Podle něj stále naprosto nedůvodně utajuje dokumenty, které ani utajovány být nemohou. A tímto svým postupem, který se jeví být téměř svévolným znemožňuje efektivní obhajobu obou obžalovaných. „Jediné, co státní zástupce za oněch 7 měsíců, kdy mu byla věc vrácena po předběžném projednání učinil, bylo přepsání obžaloby do neutajované podoby. V uvedeném spatřuji naprostou rezignaci jak na základní zásady trestního řízení tak i na požadavky městského a vrchního soudu v Praze k odstranění vad zjištěných při prvním předběžném projednání obžaloby. Uvedený postup vnímám, jako naprosté pohrdání základními právy obžalovaných, kteří jsou trestně stíháni od 31.října 2013 tedy již sedm let. Po celou tuto dobu, kdy část této doby byl můj klient stíhán i vazebně, je můj klient postaven mimo službu a nemůže vykonávat své povolání,“ argumentuje Petržílkův obhájce.

Muravský se ani nepokusil napravit soudy vytýkané nedostatky přestože mu musí být zřejmé, že jeho postup nemůže být soudem akceptován a dojde k dalším průtahům trestního řízení. „Způsob, jakým je znemožňována faktická obhajoba obou obžalovaných a je veden zcela unfair proces je zřejmé i z toho, že pokud si obhájce učiní jakékoli poznámky ve vztahu například k výslechům svědků Jana Nováka a Vlasty Schmidt (kteří nejsou pracovníky BIS a není důvod je utajovat) taky tyto poznámky si může učinit pouze do evidovaného sešitu v režimu utajení a musí jej ponechat v utajované oblasti státního zastupitelství nebo soudu. Namísto toho státní zástupce, aniž by tyto výslechy odtajnil je obsáhle a detailně cituje v jím podané neutajované obžalobě. Dochází tak k situaci, kdy je ze strany státního zástupce buď porušován zákon o ochraně utajovaných informací, kdy utajované informace, jež jsou obsahem výpovědi těchto svědků uvádí a distribuuje v neutajovaném režimu (což je o to víc paradoxní v situaci, kdy předmětem trestního stíhání je právě nesprávné nakládání s utajovanými informacemi), nebo je jím vedené trestní řízení zcela nezákonné,“ zlobí se Václav Němec.

Kolibřík s Mazánkem

Vyšetřování úniku tajných odposlechů dnes už bývalého primátora Prahy za ODS Pavla Béma započalo v březnu roku 2012. Hlavní osobou je Jan Petržílek, který musel tajnou službu opustit kvůli špatným vztahům s vedením v roce 2011. Petržílek později přestoupil na post hlavního analytika Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality, kam jej přijal tehdejší šéf útvaru Tomáš Martinec.

Bývalý příslušník BIS a policie je od obvinění postaven mimo službu. Bere polovinu policejního platu, udělal si rekvalifikační kurz a pracuje jako řidič záchranář v Mělníku. Rozpadla se mu rodina. Repro: ED

Nějakou dobu po Petržílkově odchodu, přesněji v březnu roku 2012, se v deníku Mladá fronta Dnes a týdeníku Euro objevily odposlechy pražského lobbisty a politického podnikatele Romana Janouška, které částečně odkryly, kam všude sahal jeho vliv. Protože měl Petržílek na BIS tyto věci ve své působnosti, podezření směřovalo k němu.

Uniklé audiozáznamy prokazovaly, jak dobré vztahy Janoušek udržuje nejen s politiky, ale i některými příslušníky tajné služby. A to přestože bezpečnostní složky by měly pokusy o ovlivňování politiků sledovat a konat v zájmu státu. Odposlechy zachytily Janouška, jak rozmlouval především s Pavlem Bémem (mediálně známé přezdívky Kolibřík, Mazánek, Jimbič), ale i letitým důstojníkem BIS Janem Pavlíčkem.

Kvůli vynesení, ale i předání, odposlechů čelí od listopadu roku 2013 obvinění bývalý důstojník BIS a posléze hlavní analytik protikorupční policie Jan Petržílek. Toho zatkla zásahová jednotka při cestě do práce. Zatčen byl také zakladatel politické strany Věci veřejné, exministr dopravy a někdejší majitel bezpečnostní agentury ABL Vít Bárta, kterému měl dle svědecké výpovědi Petržílek předat audionosiče na vánočním večírku bezpečnostní agentury ABL (dnes Mark 2 Corporation – pozn. red.). Vyšetřovatelé přitom dodnes jednoznačně neprokázali, zda osoba, představená na večírku tehdy Vítu Bártovi jako Petržílek, byl skutečně bývalý příslušník BIS.

Vyšetřování úniku odposlechů mělo podobný průběh jako řada známých kauz z poslední doby. Obvinění mělo být neprůstřelné a doprovázelo je slova o brzy následujícím odsouzení. Tak se alespoň nechal slyšet krátce po zatčení údajného pachatele ředitel BIS Jiří Lang na nahrávce ze setkání se svými podřízenými. „Ke konci se blíží kauza odposlechů Roman Janoušek, která unikla z vašeho pracoviště a o kterou se postaral pan Petržílek. Který to předal Vítu Bártovi a Vít Bárta mu slíbil funkci v rámci policie a pan Petržílek z politických motivů podlehl pokušení a zradil vás všechny. (…) Byl to člověk, který o ten odposlech požádal, který ho tedy dostal od vrchního soudu, dostal výsledky a pak je ukradl – zloděj. (…) Udělám všechno pro to, aby pan Petržílek byl co nejpřísněji potrestán,“ prohlásil Lang a BIS začala vyšetřovat i únik této nahrávky, jejíž části zveřejnil v září 2014 týdeník Euro.

Partnerský portál České justice Ekonomický deník se kauze věnoval podrobně zde.

Všechno padá

Vyšetřovatelé, jejichž práci už skoro sedmým rokem dozoruje Michal Muravský z Městského státního zastupitelství v Praze, se snažili opřít o dva základní důkazy. Svědectví utajených svědků a rozkódování počítačů a externích disků. To vyšetřovatelům ale vychází pouze částečně, jeden z nich prohlásil, že pouze viděl v počítači Víta Bárty inkriminované audionahrávky. Zato utajovaná svědkyně tvrdí, že k předání nosičů s nahrávkami mezi Petržílkem a Bártou skutečně došlo. Podle informací, které Ekonomický deník nashromáždil, by měla být touto svědkyní pravděpodobně někdejší Bártova podřízená a také přítelkyně. Ta tvrdila, že existuje ještě řada dalších svědků, ty se ale podle dostupných zjištění nepodařilo ustanovit.

Svědkyně ukázala na Bártu, paradoxně ale vyšetřovatelé neověřovali, zda tím, kdo měl audionosiče předávat, byl skutečně Petržílek. Bártu svědkyně podrobně popsala, ale Petržílka tak detailně ne. A neproběhla ani standardně užívaná rekognice, při které jsou svědkům předkládány fotografie různých lidí, a ti mají za úkol ukázat na podezřelou osobu.

Ještě větší problém se ukázal s daty na počítačích a externích discích, od kterých si vyšetřovatelé slibovali přesné zmapování cesty Janouškových odposlechů. Snažil se Kriminalistický ústav Praha, snažil se najatý soudní znalec, druhý, ale marně. Data zůstala zašifrována.

Vyšetřovatelé vedli k Petržílkovi celkem tři věci. Jedno trestní stíhání zrušilo Vrchní státní zastupitelství v Praze, skončilo také prověřování BIS ohledně poškozování cizích práv. Teď se vrací k došetření i třetí, poslední část obvinění. Jak při vyšetřování vyšlo navíc najevo, odposlechy z BIS, které se objevily v médiích, byly upravené, sestříhané.

Jan Hrbáček