Primátorka Brna Vaňková: Na rozdíl od státu nemůžeme mít deficitní rozpočet. Nezbývá, než omezovat provozní výdaje

Brněnská primátorka Markéta Vaňková Foto: archiv

Primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS) očekává v rozpočtu na příští rok propad dvě miliardy. Město by si na investice mohlo půjčit až čtyři miliardy, i tak bude pokles příjmů moravské metropole znatelný. Peníze z úvěrů by neměly jít podle Vaňkové na provoz.

Nakolik se projevila pandemie koronaviru na financích druhého největšího města v zemi? Mělo město Brno v souvislosti s pandemií zásadnější finanční výdaje a zaznamenalo naopak v důsledku krize výpadky příjmů?
Očekáváme nenaplnění rozpočtu daňových příjmů o 1,7 mld. Kč. Město současně obdrželo kompenzační bonus ze státního rozpočtu ve výši 0,5 mld. Kč. Výdaje související s pandemií se odhadují do 100 mil. Kč. Celkový letošní dopad  je tedy cca 1,3 mld. Kč.

Má pokles příjmů města Brna ještě nějaké jiné příčiny?
Ne.

Nakolik si myslíte, že je to obecnější problém pro rozpočty samospráv v České republice? Jsou více zasaženy velká města nebo malé obce?
Jedná se o problém všech samospráv. Daňové výnosy tvoří nejvýznamnější část jejich příjmů, jedná se o základní zdroj financování veřejných služeb a investic.

Jak na situaci reagujete v Brně? Měníte rozpočtové plány, máte nějakou investiční strategii, která neohrozí strategický rozvoj moravské metropole?
Snažíme se i s pomocí úvěrů dokončovat již zahájené investice a nadále připravovat projekty na nové investice, které budou realizovány, až se finanční situace zlepší.

Jak vnímáte postoj vlády? V Poslanecké sněmovně prosadila historicky nejvyšší schodek státního rozpočtu. Podělila se z něj o „náklady koronavirové krize“ spravedlivě s městy a obcemi?
Základní problém spočívá v tom, že zatímco stát může mít deficitní rozpočet, tak my ne. Takže nezbývá nic jiného než omezovat provozní výdaje, tam, kde to jde, investice rozprostřít na delší časový úsek, nebo si půjčit. Ač má město velmi dobrý rating, tak se ale samozřejmě může zaúvěrovat jen do jisté míry. Výpadek příjmů bude všude, to, že se o něj nějak místní samosprávy podělí se státem, je celkem logické. Ale mělo by to probíhat nějak koordinovaně, ne že si večer ve zprávách poslechneme, co se doslova bez nás vymyslelo a na vládě odhlasovalo.

„Pro příští rok chystáme rozpočet tak, aby příjmy, které budeme mít, stačily na provozní výdaje,“ řekla primátorka Foto: archiv

Myslíte si tedy, že by měla vláda, potažmo stát, kompenzovat výpadky příjmů měst a obcí a finančně podpořit jejich dlouhodobě plánované investice, které jsou v důsledku ekonomických dopadů pandemie v ohrožení? Jakou formou by to měla vláda udělat?
Kompenzace by nebyla nutná, kdyby vláda nezhoršovala finanční situaci města a obcí svými legislativními zásahy, tedy například výplatou kompenzačních bonusů na vrub daně z příjmů fyzických osob či zrušením superhrubé mzdy bez adekvátní náhrady krajům, městům a obcím.

Budete v tom jako primátorka Brna vyvíjet nějakou aktivitu?
Vládu se snažíme upozorňovat na následky jejích rozhodnutí opakovaně, stejně tak komunikujeme s Poslaneckou sněmovnou. Aktuálně jsem například oslovila všechny poslankyně a poslance dopisem, v němž jsem je upozornila na výpadky daňových příjmů našeho města v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy a zároveň jsem navrhla, po dohodě s kolegy z vedení města a odborníky z magistrátu, několik nástrojů, jak je možné výpadky příjmů obcí, měst a krajů kompenzovat – nabízí se úprava zákona o rozpočtovém určení daní, využití evropských zdrojů určených na zvládnutí dopadů COVID krize (JTF), podpora investiční aktivity samospráv zapojením a spolufinancování ze strany státu a v neposlední řadě zmenšení povinností, které stát ukládá samosprávám a které města a obce vykonávají za stát.

Jakou roli bude hrát podpora investic pro zotavení z ekonomického propadu? Může reálná připravenost a rychlost realizace investic sehrát roli při zmírnění ekonomických dopadů krize a obnovení hospodářského růstu?
Obecně je podpora investic důležitým nástrojem pro obnovení fungování ekonomiky. Ale zatím nevíme, jak dlouho bude pandemie trvat a jak bude vypadat „normální stav“ po ní.

Myslíte si, že jsou obce a města v plánování a realizaci investic připravenější než stát?
Stát i obce mají jiné kompetence, řeší jinou infrastrukturu, takže jakékoliv srovnání by bylo velmi nepřesné. Dá se ale říct, že obce mají oproti státu vyšší podíl výdajů na investice.

(epa)