Úterý, 19. října, 2021

Radní Hana Lipovská: Odvoláním dozorčí komise není a ani nemůže být ohrožena nezávislost ČT

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Rada České televize odvolala dozorčí komisi. Měla totiž vážné výhrady k práci komise jako poradního orgánu rady. Podle radní Hany Lipovské, která odvolání komise navrhla, Rada ČT jednala v souladu se zákony České republiky i s principem péče řádného hospodáře. V rozhovoru pro Českou justici zdůraznila, že podobně byla dozorčí komise jako celek odvolána už v roce 2010.

Minulý týden jste navrhla odvolání dozorčí komise Rady České televize (ČT), které vyvolalo silnou reakci. Jak hodnotíte názory, že se jedná o útok na nezávislost ČT?Především mě překvapila intenzita reakcí na zcela standardní krok, který proběhl v souladu se zákonnými předpisy. Dozorčí komise Rady ČT nebyla odvolána poprvé, poprvé však po odvolání následoval zcela nestandardní nátlak na orgán, kterým veřejnost uplatňuje své právo na kontrolu činnosti České televize. Původně jsem se v této věci vůbec nechtěla vyjadřovat, ale považuji za svoji povinnost členky Rady České televize racionalizovat a zklidnit situaci.
Znepokojuje mě proto také vměšování Senátu, politický tlak od některých zákonodárců i některých složek moci výkonné. Ostatně právě Senát, který dnes v odvolání pomocného orgánu Rady vidí útok na nezávislost veřejnoprávní televize, před dvaceti lety bránil přijetí zákona, jímž se do té doby neexistující dozorčí komise zakládala. Ve vzniku dozorčí komise totiž tehdy senátoři údajně viděli ohrožení tvůrčí svobody České televize.
Jako členka Rady ČT se cítím být pod velkým tlakem také ze strany ministra kultury Lubomíra Zaorálka z ČSSD. Pokud pan ministr tvrdí, že „volba nové dozorčí komise by za této situace byla jen další eskalací problémů, které Rada ČT v posledních dnech svým postupem vytvořila,“ cítím v tom skutečné ohrožení nezávislosti a tlak na paralyzování činnosti Rady ČT. Samotným odvoláním dozorčí komise totiž není a ani nemůže být ohrožena nezávislost České televize, neboť se jedná pouze
o poradní orgán Rady, jehož odvoláním Rada ČT oslabila nanejvýše sama sebe.
Ministerské a senátní výzvy, politické intervence a s nimi spojená neuvážená prohlášení tak ohrožují nejen nezávislost a činnost Rady ČT, ale ve svém důsledku také nezávislost a činnost České televize. Neměli bychom zapomínat na to, že Česká televize je podle platné legislativy televizí veřejnoprávní, nikoli státní. Tyto zásahy proto považuji za zásadní narušení dělby moci a principů právního státu.

Radě ČT je vytýkáno, že jste odvolali dozorčí komisi v rozporu se zákonem a bez předchozího upozornění. Jak jste při odvolání postupovali?
Dozorčí komise byla odvolána na základě usnesení přijatého v souladu se zákonem o České televizi. Usnesení, které jsem předložila k hlasování já, bylo prakticky shodné s usnesením, kterým Rada ČT odvolala Dozorčí komisi v roce 2010. Mimochodem, z volby, která po tehdejším odvolání následovala, vzešli čtyři z pěti členů dozorčí komise odvolané letos v listopadu. Pokud členové letos odvolané dozorčí komise zpochybňují proceduru svého odvolání, zpochybňují tím i legitimitu svých deseti let fungování. Všechna její usnesení by tak mohla být v krajním případě neplatná.
Důvodová zpráva k novele zákona o České televizi, který byl přijat ještě během televizní krize před dvaceti lety, navíc zcela jednoznačně  a nezpochybnitelně dokládá, že úmyslem zákonodárce bylo, aby bylo umožněno Dozorčí komisi odvolávat i jako celek: „Dozorčí komise budou Radami voleny a odvolávány a jim budou také plně odpovědny.“
Rada České televize navíc nemohla fakticky zkoumat a dovozovat odpovědnost každého jednotlivého člena Dozorčí komise zvlášť, neboť usnesení Dozorčí komise byla Radě ČT předkládána předsedou Jiřím Staňkem zpravidla jako jednomyslná.
Vzhledem k odpovědnosti Rady Poslanecké sněmovně a zprostředkovaně koncesionářům je proto povinností Rady zjednat v případě pochybností nápravu. Pokud lze někde detekovat potenciální problém, pak snad v tom, že Rada nechala situaci dojít tak daleko. Přiznávám, že v tomto vidím i své pochybení – také já jsem se během srpnového hlasování o odvolání dozorčí komise zdržela, snažila jsem se nalézt s dozorčí komisí modus operandi a ještě v září, když už předseda Rady ČT René Kühn explicité vyzval členy Rady k zaslání nominací, jsem se přimlouvala k vyhlášení nové volby až po ukončení podzimních projednávání hospodářských dokumentů.

Budova České televize Foto: Wikipedia

Co bylo důvodem odvolání dozorčí komise?
Rada České televize může svoji zákonem svěřenou působnost řádně vykonávat pouze tehdy, nemá-li pochybnosti o nestrannosti a nezávislosti členů jejího poradního orgánu. Odvolaná Dozorčí komise ovšem své zákonem vymezené povinnosti neplnila, neboť i v důsledku jejího dlouhodobě pasivního přístupu nebyly včas zjištěny nedostatky v hospodaření s majetkem České televize. Tyto nedostatky se projevily v konečném důsledku například v nutnosti odkupu pozemků, na nichž se nachází budova studia České televize v Ostravě, za cenu výrazně (téměř o půl druhého milionu korun) převyšující znalecký odhad. Podotýkám, že o problému s pozemky se v ČT vědělo minimálně deset let a nebyl řešen.
Odvolaní členové Dozorčí komise tedy dlouhodobě nevykonávali svou funkci řádně, neboť objektivně neprováděli kontrolu hospodaření  s prostředky České televize a neposkytovali Radě České televize dostatečné informace.
Není pravda, že s prací dozorčí komise projevila nespokojenost až současná Rada ČT po letošním dovolení posledních členů. Už v rámci zasedání Rady České televize loni dne 11. prosince 2019, tedy půl roku před mým zvolením, byla ze strany některých radních konstatována nespokojenost s podklady a činností Dozorčí komise a tyto nedostatky byly výslovně spojovány se ztrátou důvěry (například tehdejší předseda rady Bednář uvedl: „Takže to je moje stanovisko, považuji to za vážný nedostatek dozorčí komise, myslím si, že to je skutečně na hluboké zamyšlení, jak ta dozorčí komise pracuje, zda poskytuje nám to, co my od ní očekáváme, co od ní potřebujeme a co nakonec stanoví zákon“ nebo radní Zdeněk Šarapatka uvedl: „Pro mě je to osobně ztráta důvěry v práci dozorčí komise, a chtěl bych požádat Radu ČT a své kolegy, aby do budoucna, ať dopadne rozpočet 2020 jakkoli, aby se neprodleně zabývala otázkami obsazení dozorčí komise, já nemám důvěru v dozorčí komisi, která není schopna zaujmout jediný normální doporučení, který by nám dala.“).
Na jednání Rady České televize dne 26. srpna 2020 by pak podán návrh na okamžité odvolání všech členů Dozorčí komise pro dlouhodobé ignorování pokynů členů Rady České televize, pro špatnou a nekvalitní práci a ztrátu důvěru. Návrh nebyl v této době ještě většinově přijat, neboť převládlo rozhodnutí dát Dozorčí komisi ještě šanci. Na jednání Rady České televize dne 11. listopadu 2020 byla již Dozorčí komise na můj návrh odvolána, a to pro vážné výhrady k její práci.

Hrál při odvolání dozorčí komise roli nákup pozemků u televizního studia v Ostravě?
Odvolání bylo spojováno s dlouhodobým neřešením otázky práv a majetkoprávních vztahů České televize k pozemkům pod budovou televizního studia Ostrava. Rada ČT měla v této věci původně hlasovat již 21. 10. Projednávání bylo dva týdny odloženo mimo jiné pro to, že Rada postrádala některé klíčové dokumenty. Například znalecké posudky jsem na své výslovné vyžádání dostala od předsedy dozorčí komise Jiřího Staňka teprve 29. října, další klíčový posudek byl dokonce 29. října teprve vyhotoven a členům Rady doručen až v noci 5. listopadu.
Předseda dozorčí komise navíc problém zlehčoval a bagatelizoval, když při konzultaci řekl „neřešil bych to vůbec“. Takový argument je ovšem z hlediska ekonomického zcela nepřípustný.
V kauze pozemků pod budovou TS Ostrava šlo především o nedostatek podkladů a informací nutných pro rozhodování. Chyběla například ekonomická analýza, což kritizoval radní Pavel Kysilka. Dozorčí komise nevyjasnila právní tituly k pozemkům, bagatelizovala rozdíl mezi tržní hodnotou pozemků podle znalců (1,4-2 miliony Kč) a požadovanou cenou (2,88 milionů Kč) a v neposlední řadě ignorovala zásadu péče řádného hospodáře. Celkově dozorčí komise v této kauze nejednala jako poradní orgán Rady ČT, nýbrž pouze kompilovala podklady postoupené generálním ředitelem.
Velmi sporná kvalita práce Komise se naplno projevila na poradě Rady ČT dne 11. listopadu, kdy předseda dozorčí komise nebyl schopen odpovědět ani na ty otázky, jejichž odpovědi byly zahrnuty v materiálech předložených Radě ČT. Právě tehdy se přítomní členové bez výjimky shodli na zařazení hlasování o odvolání dozorčí komise na jednání Rady ČT, což také tehdejší předseda Rady René Kühn provedl.

Co bylo důvodem, že Rada ČT odmítala tuto transakci schválit?
Členové Rady ČT se o ostravské kauze poprvé dozvěděli 22. září 2020 z e-mailu sekretářky Rady ČT. Dozorčí komise, která balíček dokumentů obdržela spolu s Radou, věc projednávala na svém jednání 16. října, kdy navíc o takto klíčovém usnesení hlasovala per rollam, a podklady členům Rady ČT zaslala teprve 19. října, tedy pouhé dva dny před původně zamýšleným hlasováním. Celý problém přitom nemusel vzniknout, kdyby dozorčí komise Radu ČT řádně uvědomila, že souhlasu Rady je třeba pouze při prodeji, nikoli při nákupu nemovitého majetku.
Dozorčí komise Radu ČT v této souvislosti neupozornila ani na to, že by si radní schválením návrhu předloženého generálním ředitelem osobovali pravomoci, které Radě ČT podle zákona o České televizi vůbec nenáležejí. Chybný výklad § 9, odst. 8 tak vedl k tomu, že generální ředitel České televize požadoval po Radě ČT protiprávní jednání. Za tímto účelem činil na členy Rady ČT politický nátlak také poslanec Tomáš Martínek – a dozorčí komise jako poradní orgán Rady ČT k tomu po celou dobu mlčela.
Ti, kdo tvrdí, že Rada ČT blokováním koupě pozemků „ohrožovala fungování“ České televize, ignorují, že situace již jen stěží mohla být horší. Česká televize hospodařila podle znaleckých posudků deset let na cizím pozemku, který po celou dobu mohl někdo nepřátelsky koupit nebo vymáhat po České televizi vysoké nájemné. Podle generálního ředitele údajně tuto situaci odhalil teprve interní audit provedený na konci roku 2019, jakkoli známe tvrzení zaměstnance, podle kterého byla situace po celou dobu vedoucím pracovníkům TS Ostrava známa, nicméně zůstávala neřešena.

Jaké budou další kroky Rady ČT, která nyní nemá svůj důležitý orgán?
Ihned po přijetí usnesení o odvolání dozorčí komise vyhlásil tehdejší předseda Rady ČT volbu nových členů. V rámci zcela stejné procedury jako v roce 2010 následně přijal sekretariát Rady ČT nominace šestnácti kandidátů a první volba dozorčí komise proběhne po slyšení všech kandidátů na 20. jednání Rady ČT. Řádně zvolená dozorčí komise následně musí začít plnit svůj zákonem svěřený úkol, tedy sledovat, zda jsou účelně a hospodárně využívány finanční prostředky a majetek České televize, upozorňovat Radu České televize na zjištěné nedostatky a předkládat návrhy na jejich odstranění.

(epa)

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY