Úřady a instituce by měly podle novely nově dostat právo odmítnout poskytnutí informace v případě, kdy lze dovodit, že cílem žádosti je způsobit nepřiměřenou zátěž úřadu nebo nátlak na člověka, kterého se požadovaná informace týká Foto: Pixabay

Zákaz vydat kopii úředního záznamu o podání vysvětlení neexistuje, policie ji přesto nemusí poskytnout

Pocit dejá vu může mít Unie obhájců v komunikaci s policejním prezidentem ohledně vydávání kopie úředního záznamu o podání vysvětlení. Na výzvu Unie policejní prezident uvedl, že žádný vnitřní předpis ohledně vydání záznamu, neexistuje. Unie znovu došla k závěru, že vydat kopii záznamu je možné bez dalšího. Jenže policejní prezident Unii napsal: Poskytnutí úředního záznamu je vždy podmíněno souhlasem policejního orgánu a cílem, kterého má být dosaženo v trestním řízení.

Naposledy se Unie obhájců ČR (UO) problémem vydávání kopií úředního záznamu o podaném vysvětlení zabývala v roce 2018, jak Česká justice informovala. Tehdy Unie vydala vlastní analýzu a mimo jiné argumentovala tím, že nic nebrání obhájci, aby si pořizoval ručně psaný záznam podání vysvětlení. Rovněž dovodila, že si z podání vysvětlení lze pořídit i zvukový záznam. Dále neexistuje žádný předpis, který by zakazoval předat podávajícímu vysvětlení nebo jeho obhájci úřední kopii zhotovenou policistou.

Na začátku letošního října píše prezident Unie obhájců Tomáš Sokol policejnímu prezidentovi Janu Švejdarovi znovu. Problém přetrvává, praxe je roztříštěná a rozporná s analýzou státního zástupce Miroslava Růžičky z Nejvyššího státního zastupitelství, podle které je praxe předání kopie záznamu možná. Ledaže by snad existoval interní policejní předpis tak či onak upravující předávání kopie záznamu vysvětlujícím osobám a policisté ho nedodržovali?

Záznam komunikace a stanovisko jsou zde.

Tomáš Sokol: Předpis má být buď vymáhán nebo zaveden

„Praxe orgánů činných v trestním řízení, resp. policejních orgánů je však se dříve uvedeným výkladem JUDr. Miroslava Růžičky, potažmo Nejvyššího státního zastupitelství, a Unie obhájců České republiky bohužel velmi často rozporná, resp. tato není co do poskytování kopie záznamu o podání vysvětlení jednotná. Vzhledem k tomu si Vás touto cestou dovoluji požádat o sdělení, zda vnitřní předpisy závazné pro příslušníky Policie České republiky takovou možnost (oprávnění) policejního orgánu, resp. policisty poskytnout osobě podávající vysvětlení kopii záznamu o jí podaném vysvětlení upravují,“ uvádí Tomáš Sokol v dopisu Janu Švejdarovi.

Prezident Unie obhájců Tomáš Sokol dále v dopise policejního prezidenta žádá o sdělení čísla předpisu a o zajištění jeho vymáhání, pokud existuje: „Pokud vnitřní předpisy závazné pro příslušníky Policie České republiky příslušnou možnost poskytnout kopii záznamu o podaném vysvětlení osobě, která podala vysvětlení v trestním řízení, upravují, dovoluji si Vás požádat o sdělení čísla a názvu konkrétního vnitřního předpisu a o jeho zaslání. Vzhledem k již dříve zmíněné roztříštěné praxi orgánů činných v trestním řízení, resp. policejních orgánů co do poskytování kopie záznamu o podání vysvětlení si Vás současně dovoluji požádat o důrazný, oficiální apel na policejní orgány, resp. policisty, nechť jsou tyto vnitřní předpisy v praxi striktně dodržovány.“

V závěru dopisu policejnímu prezidentovi Tomáš Sokol vznáší podnět navrhuje zavedení takové směrnice, která by jasně a jednoznačně vydávání kopie upravila, pokud neexistuje.

Jan Švejdar: Záleží na cíli, kterého má být řízením dosaženo

Policejní prezident Jan Švejdar se k dopisu Tomáše Sokola vyjádřil na konci října. Podle jeho odpovědi ani policie názor nezměnila: „K problematice předávání výše uvedených kopií se Policie České republiky vyjadřovala již dvakrát v roce 2018 v návaznosti na Vaše předchozí dopisy. Náš právní názor zůstává nezměněn. Z právních předpisů i judikatury vyplývá, že pro vydání kopie záznamu o podaném vysvětlení (ať podepsané, či nepodepsané) je rozhodné postavení dané osoby v rámci trestního řízení, zejména je-li to potřebné k uplatnění jejích práv. Vždy je však poskytnutí úředního záznamu podmíněno souhlasem policejního orgánu. Vzhledem k tomu nelze mluvit o roztříštěné praxi v negativním slova smyslu, protože rozdílnost praxe vychází z individualit každého případu,“ uvedl v odpovědi Tomáši Sokolovi.

„Interní akty řízení Policie České republiky tuto problematiku neřeší a s ohledem na výše uvedené se nejeví jako vhodné ji v budoucnu touto cestou upravovat. Interním aktem řízení se stanovuje především cíl, jehož má být dosaženo. Prostředky, postupy a další podrobnosti jsou upravovány nezávaznými návody, metodikami apod.,“ odmítl Sokolův návrh zakotvit pravidla do předpisu policejní prezident.

Když je svědek titulován podezřelým

Taková odpověď policejního prezidenta ovšem koresponduje s podezřením Unie obhájců z analýzy z roku 2018, že při podání vysvětlení často není jasné, v jakém postavení se vysvětlení podávající osoba nachází a zda se například ze svědka nepromění ve sprostého podezřelého.

„Jádro problému je asi v tom, že úřední záznam léty zmutoval do podoby protokolu o výslechu svědka, který také podávající osoba podepisuje. A nepochybně i to, že podávající osoba zhusta vnímá své postavení jako postavení podezřelého a případně je tak i titulována a vnímána ve smyslu § 32 tr. řádu i policejním orgánem, který záznam pořizuje. Takže jde formálně o úřední záznam, leč fakticky o cosi mezi ,klasickým´ úředním záznamem, který pořizuje a podepisuje policista, a protokolem o výslechu. A jak z dalšího vyplyne, osoba podávající vysvětlení může mít zájem na tom, aby to, co při podání vysvětlení uvedla, bylo analyzováno v rámci následné právní služby,“ vysvětluje problém analýza Unie obhájců už v roce 2018 a současně dále rozebírá význam a použitelnost úředního záznamu pro trestní řízení.

Po dvou letech v bodě nula

Na odpověď policejního prezidenta reaguje Unie obhájců ČR stanoviskem, že neexistuje-li předpis, nemohou se policisté na tento předpis při odmítnutí kopie vymlouvat a při výmluvách jednají v rozporu s vnitřními předpisy policie.

„Přestože policejní prezident v odpovědi na žádost uvedl, že na vydání kopie záznamu o podaném vysvětlení není právní nárok a je tak vždy podmíněno individuálním souhlasem policejního orgánu, potvrdil však zároveň, že tato problematika není upravena žádným interním aktem řízení Policie České republiky ani tak v budoucnu nebude učiněno,“ uvádí ve svém komentáři Unie. „Pokud tedy při úkonech policejní orgán tvrdí, že mu ve vydání kopie brání nějaký pokyn či rozkaz, jedná v rozporu s obecně závaznými vnitřními předpisy,“ dodává Unie obhájců.

Stejně jako policejní ředitel, také Unie obhájců na svém právním názoru i po dvou letech trvá: „Unie obhájců dlouhodobě dochází k závěru, že poskytnutí kopie úředního záznamu orgány činnými v trestním řízení osobě podávající vysvětlení je možné bez dalšího,“ uvádí Unie ve stanovisku k předmětnému problému.

Irena Válová