Ředitel odboru znalců Martin Richter: Až třetina znalců je neaktivních. Předpokládáme, že s novým zákonem vrátí razítko

Ředitel insolvenčního odboru Martin Richter Foto: ČJ

Znalecká oblast se v poslední době připravuje na nový zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech. Podle ředitele odboru insolvenčního a soudních znalců Ministerstva spravedlnosti Martina Richtera se běžný znalec nemusí bát, že by mu za ojedinělý exces hrozila maximální výměra pokuty. Část znalců kritizuje, že norma zavádí drakonické trestání a že zvýšení znalečného nepokryje ani inflaci. Podle Richtera se resort bude snažit o další zvyšování odměn, přestože to v rozpočtově napjaté době není snadné.

Od nového roku vstupuje v účinnost zcela nová právní úprava znalectví. Co považujete za hlavní přínos rekodifikace?
Hlavní přínos nové právní úpravy spatřuji v tom, že vytváří podmínky pro efektivní hodnocení znaleckého posudku jako důkazu. Poskytuje tak naději, že orgány veřejné moci a strany řízení nebudou muset být částečně slepě odkázány na důvěru v arbitrární závěry znalce, ale jednoduchým způsobem budou moci rámcově pochopit a přezkoumat postup, který znalce k danému závěru vedl.

Přezkoumatelnost znaleckého posudku tedy nebyla dosud vyžadována?
Samozřejmě přezkoumatelnost je vlastnost, kterou by měl znalecký posudek mít již dnes. Problém však je s praktickou realizací. Dnes sice znalcům říkáme, že jejich posudek má být přezkoumatelný, ale neposkytujeme jim žádná konkrétní vodítka, co to vlastně znamená. Pak se nemůžeme divit, že má každý znalec k přezkoumatelnosti osobitý přístup. Tato bezbřehá různorodost přístupů ke zpracování znaleckého posudku ztěžuje a někdy přímo i znemožňuje jeho bližší hodnocení právníky.

V čem konkrétně by se měl tedy znalecký posudek změnit?
Při tvorbě nové právní úpravy jsme nejprve identifikovali jednotlivé zásadní kroky znalce při zpracování znaleckého posudku. Kritériem bylo, že každý krok musí sám o sobě představovat riziko zásadního zkreslení znaleckého závěru. Takto identifikované kroky se v nové právní úpravě zrcadlově odráží do povinných náležitostí znaleckého posudku. Pokud by byl jakýkoli z těchto kroků zpracován nespolehlivě, byl by nutně nespolehlivý také znalecký závěr. Jednotná struktura znaleckých posudků může pak například umožňovat snazší identifikaci konkrétního důvodu, proč každý z několika znalců dospěl k odlišnému závěru. Na sporný krok je následně možné soustředit dokazování.

Sněmovna schválila nový znalecký zákon, ministerstvo kvůli tomu mění systém Foto: archiv

Nový zákon o znalcích je však částí znalecké obce přijímán spíše s obavami, když jsou mimo jiné vyzdvihovány nové drakonické sankce.
Rozhodně není pravdou, že by byl nový systém přísnější. Naopak stávající úprava, jejíž kořeny sahají do minulého režimu, umožňuje postih znalce v jeho nejširší představitelné podobě. Nová právní úprava je výrazně konkrétnější a v tomto smyslu správnímu orgánu naopak spíše svazuje ruce. Ovšem nemohu zapírat, že některé, spíše mimo sankční, aspekty nové úpravy jsou logicky výsledkem složitého kompromisu a mohou vzbuzovat určité koncepční otázky.

Znalci se však obávají spíše výše peněžitého trestu.
Ani výše hrozících trestů se nijak nevymyká stávající právní úpravě. Naopak si lze klást otázku, zda u těch několika ekonomicky nejsilnějších znaleckých kanceláří může právní úprava vůbec působit odstrašujícím dojmem a plnit tak svou preventivní funkci. Každopádně žádný běžný znalec se nemusí bát, že by mu za ojedinělý exces nemající fatální následky skutečně hrozila maximální výměra pokuty. Správní trestání je totiž vedeno mimo jiné zásadou individualizace trestu.

Nebojíte se tedy hromadného skládání znaleckých razítek?
Každý znalec, o kterého justice přijde, je pro justici nepochybná ztráta. Hypoteticky bych exodus podstatné části znalců považoval za zásadní problém, ale není pro něj nyní žádný rozumný důvod. S kolegy si uvědomujeme, že většina znalců jsou vzácní odborníci ve svém oboru, kteří znaleckou činnost vykonávají spíše s vědomím své společenské odpovědnosti než s vidinou zisku, který je pro ně mnohdy zanedbatelný. Snažíme se, aby tento přístup byl při reálném výkonu agendy vidět. To je však nyní o to složitější, že se začaly objevovat školení, na kterých jsou znalci nesmyslně strašeni nepřesnými a zavádějícími informacemi. Ve větší či menší míře je však tento dezinformační fenomén zřejmě spojen s každou novodobou rekodifikací.

Jak bude vypadat kontrola podle § 29, odst. 7? Kolik času to ministerstvu zabere? Máme zde cca 8 000 znalců. A cca 300 znaleckých ústavů a kanceláří.
Kontrola bude probíhat automatizovaně v rámci příslušného informačního systému. Tento systém automaticky upozorní na nevyplněné části evidence a ministerstvo pouze vyhodnotí, zda se jedná o porušení povinnosti znalce či nikoli. Tato formální kontrola dodržování evidenční povinnosti znalce by tedy neměla být příliš náročná. Osobně ani neočekávám, že by znalci měli v praxi s plněním této povinnosti větší problémy, neboť systém je nyní připravován tak, aby znalce návodně k řádnému splnění evidenční povinnosti vedl.

Budete nějak reagovat na informace, které jsou z vašeho pohledu zavádějící?
Rozhodli jsme se dezinformacím čelit prostřednictvím nově spuštěného portálu znalci.justice.cz, který budeme průběžně doplňovat o aktuální a spolehlivé informace týkající se nové právní úpravy. Rádi bychom, aby se tento web stal efektivním komunikačním kanálem mezi ministerstvem a znalci.

Jak velký úbytek znalců by ministerstvo považovalo za problém?
V rámci diskuze o úbytku znalců je namístě zohlednit, že cca pětina až třetina všech dnes zapsaných znalců u jednotlivých krajských soudů znaleckou činnost reálně vůbec nevykonává. Ukončení činnosti těchto znalců tedy reálný dopad na výkon znalecké činnosti mít nemůže a u těchto neaktivních znalců spíše předpokládáme vrácení znaleckého razítka.

Pokles počtu znalců o třetinu tedy bude ještě v normě?
Pokud by byl představován neaktivními znalci, pak ano. Situaci však budeme pečlivě monitorovat. Podle dosavadní zkušenosti však důvodem pro skládání znaleckých razítek je u aktivních znalců převážně zhoršující se kultura chování subjektů soudních řízení k znalcům, nikoli obava z nové právní úpravy. Snažíme se tedy v rámci průběžného vzdělávání právnických profesí prosazovat, že je nutné se soudním znalcem jednat s určitým minimálním respektem.

Insolvenční správce Pavel Körner, Martin Richter a Klára Vítková z ministerstva spravedlnosti Foto: archiv

Které nové povinnosti budou znalci od ledna mít?
Jak jsem již zmínil, znalci budou muset nově strukturovat znalecký posudek podle povinných náležitostí. Dále budou muset být znalci nově pojištění a existenci tohoto pojištění budou muset dokládat ministerstvu. Drobné změny ještě znalce čekají v evidenci znaleckých posudků. Do pěti let také musí složit jednoduchý test ze základní orientace ve znalecké činnosti. Jinak vše zůstává v zásadě pro znalce při starém.

Je naopak něco, co bude pro znalce jasně pozitivní změnou?
Znalci se mohou v prvé řadě těšit na zvýšení odměn.

Podle vyhlášky ale bude znalečné nově činit 300–450 korun za hodinu. Znalci se ale bouří, že to nepokryje ani inflaci od roku 2002, kdy se znalečné naposledy měnilo.
I přes toto navýšení se do budoucna pokoušíme prosadit další zvyšování odměňování znalců, jakkoli to není snadné. Také jsme navázali spolupráci s ostatními ministerstvy a společně hledáme cesty, jak co nejvíce usnadnit či zpříjemnit výkon znalecké činnosti subjektům, které spadají do jednotlivých resortů spravovaných ministerstvy. Na již zmíněných webových stránkách pak chceme znalcům poskytovat základní metodické vedení a podporu. Ministerstvo by do budoucna nemělo fungovat pouze jako vrchnostenský kontrolor, ale byli bychom rádi, aby se znalci vykonávající řádnou činnost mohli v budoucnu o autoritu ministerstva také opřít. Ministerstvo jim může být nápomocno zejména při řešení složitých nebo konfliktních situací. Ostatně již dnes se za znalce umíme postavit, je-li to na místě. Chtěli bychom být tedy pro slušné znalce vítaným partnerem.

Co ještě zbývá ministerstvu dodělat v rámci příprav na nový zákon?
V prvé řadě se věnujeme dokončení nového informačního systému na seznam znalců. Zde bojujeme se známým problémem, a to že si časový rámec realizace veřejných zakázek zcela nerozumí se standardními legisvakančními lhůtami. Osobně bych však chtěl jen dokončit námi dlouho připravovaný projekt zveřejňování anonymizovaných rozhodnutí vydávaných ministerstvem a dokončit metodické nastavení vnitřních postupů. Jsem přesvědčen, že po dokončení těchto posledních projektů je příslušný útvar ministerstva schopen úspěšně pokračovat beze mě. Na odboru se nám totiž i ve znalecké agendě podařilo vytvořit funkční tým vynikajících právníků, který má všechny předpoklady, aby se stal respektovaným útvarem naplňujícím a někdy i posouvajícím nejlepší standardy výkonu veřejné správy. Já osobně svou situaci vnímám tak, že po téměř půl dekády v čele odboru a souběžně i v jiných řídících funkcích jsem pro ministerstvo udělal vše, co bylo v mých silách. Rád bych po takové době změnil prostředí i styl práce. Vždy jsem totiž chtěl mít zkušenost s činností v soukromém sektoru a rád bych se této mé ambici nyní věnoval. Přitom rozhodnutí změnit sektor se mi dělá s každým rokem hůř.

Co považujete za nejvýznamnější výsledky svého působení na ministerstvu?
Jednoznačně to, že se mi podařilo sestavit tým, který skvěle funguje na osobní i profesní úrovni. Všechny ostatní výsledky byly a jsou výsledky společnými. Osobně mám radost z toho, že se povedlo vytvořit kvalitní právně-analytickou skupinu, kterou považuji napříč republikou za skutečně elitní. Ostatně toho si časem začaly všímat i jiné státní orgány, které začaly projevovat zájem o naši odbornost, což mimo jiné vyvrcholilo ve fungující spolupráci s některými orgány činnými v trestním řízení či Finančně analytickým úřadem. Stejně tak mě potěšilo, když se náš odbor objevil v odborné literatuře jako příklad nejlepší praxe trestní politiky v oblasti správního trestání. Také mám radost, že se mi společně s kolegy podařilo změnit celé agendy ministerstva k lepšímu, ať už se to týká zastupování ministerstva před správními soudy, elektronizace justice, oblasti insolvenční či agendy znalecké. Dokonce si troufnu říct, že obecně z hlediska kvality personálního obsazení a know-how na tom ministerstvo v této nelegislativní agendě ještě nikdy tak dobře nebylo.

(epa)